Nárůst nelegálních přechodů otřásá Spojenými státy

Z venezuelského Barqui­­simeta do amerického New Yorku to Maríi i s rodinou trvalo asi osm měsíců. Během vyčerpávající cesty několik jejích společníků zemřelo. „Bylo to nebezpečné, strašně nebezpečné,“ vypráví třiatřicetiletá matka čtyř dětí před svým dočasným domovem v hotelu Roosevelt uprostřed Manhattanu, který je hlavním newyorským přijímacím zařízením pro nově příchozí do USA. „Ale pravda je, že jsme odejít museli,“ dodává.

Podobný příběh vyprávějí tisíce dalších lidí, kteří denně přicházejí na jižní hranici Spojených států. Proč? Utíkají před pronásledováním nebo prostě hledají lepší život v zemi, jejíž obraz dlouhá léta utváří právě přistěhovalectví. Bezprecedentní množství lidí, kteří v současnosti překračují hranice USA, však vyvolává celostátní politické otřesy – a to s dalekosáhlými důsledky.

Za dvanáct měsíců do konce září loňského roku americké úřady zaznamenaly rekordní počet 2,5 milionu „případů“ na mexické hranici. Předloni to bylo 2,4 milionu a v roce 2021 jen 1,7 milionu. Do loňských údajů byli zahrnuti migranti žádající v zemi o politický azyl, ale i ti, kteří byli zadrženi během ne­legálního překročení hranice. Mezitím ve Washingtonu zuří ostrý politický střet ohledně migrační politiky. Republikáni obviňují prezidenta Joea Bidena, že nedokáže uhlídat hranici o délce více než 3 200 kilometrů. Demokraté tvrdí, že jejich oponenti zneužívají téma a zasévají strach.

Politický střet o hranici

Spor ochromil i celý Kongres. Bidenova snaha přimět zákonodárce ke schválení balíčku zahraniční pomoci, který zahrnuje miliardovou podporu Ukrajině a Izraeli i miliardy na posílení personálu a zdrojů na hranicích, naráží na požadavky republikánů, aby omezil azylovou politiku a podmínky pro pobyt v USA. Jádrem sporu jsou dva zásadně protichůdné názory na imigraci a udělování azylu, vysvětluje Doris Meissnerová, vedoucí pracovnice nestranického Institutu pro migrační politiku a bývalá komisařka pro imigraci: „Demokraté se snaží vymyslet způsob, jak legální příchod do země umožnit… A republikáni říkají: ty lidi tady nechceme.“

Dramatický nárůst počtu migrantů na jižní hranici USA je částečně způsoben globální politickou a ekonomickou nestabilitou; podle údajů UNHCR celosvětově vzrostl počet uprchlíků a žada­telů o azyl z 30 milionů v roce 2019 na 43 mi­lionů jen v polovině loňského roku. Odráží se to i ve složení migrantů přicházejících do Spojených států; od roku 2020 rostou počty uprchlíků z Indie a Číny, zatímco neustává vlna příchozích ze Střední a Jižní Ameriky.

S Bidenovým příchodem se přistěhovalecká politika změnila. Americký prezident se odvrátil od tvrdého protiimigračního postoje svého předchůdce Donalda Trumpa a výrazně rozšířil pravidla pro udělení azylu a pobyt v zemi, čímž umožnil statisícům migran­tů žít a pracovat v USA. Tento měkčí přístup vyvolal odpor jižních států i republikánských zákonodárců. Biden naznačil ochotu nabídnout ústupky, ale riskuje, že tím poškodí svou pověst v očích progresivních demokratických voličů.

„Řekl bych, že přání a realita splynuly,“ říká Charles Foster, přední imigrační právník z Houstonu, jenž v otázkách příhraničního režimu radil bývalým prezidentům Georgi Bushovi a Baracku Obamovi: „Dostali jsme se do situace, kdy naprostá většina republikánů a rostoucí procento demokratů souhlasí s názorem, že hranice je až příliš široce otevřená…“

A dokonce i v New Yorku se příchozím začíná dostávat dosti mrazivého přijetí. Zmíněná María a její děti bydlí necelých deset kilometrů od legendárního Ellis Islandu, kde na počátku 20. století vstupovaly do USA miliony převážně evropských migrantů, jenže demokratický starosta New Yorku Eric Adams v srpnu ve svém projevu prohlásil, že město už překročilo „bod zlomu“.

Všichni jsou už… v Texasu

Střih. Jednu prosincovou sobotu zasadili dobrovolníci v texaském pohraničním městě Eagle Pass 700 křížů na památku lidí, kteří za poslední rok přišli o život při nelegálním přechodu do USA. A tento počet navíc zahrnuje pouze úmrtí evidovaná úřady na americké straně řeky Rio Grande; skutečný počet může být prý až trojnásobný. „Víme, že to číslo je vyšší,“ líčí forenzní pracovnice Nora Salinasová z Centra pro lidská práva v jižním Texasu: „Volá nám plno lidí a říkají, že dodnes nevědí, kde jsou jejich blízcí – i po roce, po třech pěti letech. Pokud jim nezavolají rybáři, rančeři nebo pohraniční hlídka a neřeknou, že někoho našli, nevědí, kde jejich příbuzní můžou být.“

Kříže na březích řeky mají Američa­nům připomínat hodnotu lidských životů, jež na hranicích vyhasly,

a skutečnost, že při snaze dostat se do země riskují své životy statisíce dalších. Obyvatelé osma­dvacetitisícového Eagle Passu však říkají, že je tu i hmatatelný dopad na místní ekonomiku. Příliv lidí podle nich narušuje život ve městě, zatěžuje státní pokladnu a zaměstnává bezpečnostní složky. Migrační krize přerušila rovněž obchod a turistické kontakty s městem Piedras Negras, ležícím na druhém břehu Rio Grande. Na hranicích stojí hodinové fronty a jeden ze dvou hraničních mostů spojujících obě města je pro dopravu již několik týdnů uzavřen. V polovině loňského prosince uzavřely úřady i nákladní železniční most – spolu s mostem v El Pasu –, aby tak uvolnily příslušníky pohraniční stráže a ti se mohli přesunout na jiná místa.

Město Eagle Pass se v mnoha ohledech stalo epicentrem pohraniční krize. „Lidé sem přicházeli odjakživa,“ říká sedmašedesátiletý Jose „Pepe“ Aranda, bývalý zdejší starosta a okresní soudce. „Ale to množství lidí, kteří přicházejí dnes, je šílené. To se nedá srovnávat,“ hodnotí.

V Eagle Passu se to jen hemží městskými i státními policisty z dalekého Idaha a Severní Dakoty, kteří posílili stavy strážníků v terénu. Vidět jsou i nášivky na pažích s oranžovými znaky agentů floridské dálniční policie, které do města poslal ambiciózní floridský guvernér Ron De Santis. Hotely, v nichž jsou ubytovány posily z okolních států, jsou plné.

S raketově rostoucím počtem migrantů překračujících hranice se potýkají i další města a obce podél dlouhé hranice s Mexikem. V arizonském okrese Pima se počet příchozích uprchlíků zvýšil z přibližně 18 tisíc v roce 2019 na letošních takřka 200 tisíc! Úřady dočasně uzavřely přechod v Lukeville, který je jedním z hlavních v Arizoně. Pohraniční hlídky místním úředníkům předávají až 1 800 lidí denně, říká mluvčí okresu Mark Evans: „Prosinec byl náročný. Taková čísla jsme ještě nezaznamenali.“ Dramatickému nárůstu počtu nelegálních přechodů však neodpovídá rozšíření stavů pohraniční stráže USA. Počet zaměstnanců stagnoval už před pandemií a nedávnou migrační vlnou, jak ukazuje graf. Celní správa a pohraniční stráž uvádějí, že mají pouze polovinu zdrojů potřebných pro zvládání počtu migrantů přicházejících na horkou hranici.

Stesky po Trumpově razanci

Nelegální přechody hranice dosáhly nejvyšší úrovně za posledních dvacet let během úřadování prezidenta Trumpa, pak během pandemie koronaviru došlo k poklesu. Místní obyvatelé bývalému prezidentovi přičítají k dobru tvrdý postup, který lidi od cesty odrazoval. „Byl tvrdý,“ říká třeba pětasedmdesátiletý pohraničník ve výslužbě Alvin Santleban, z jehož pozemku v městě Eagle Pass je vidět na mexické křoviny. Bidenova administrativa podle něj musí přimět mexické úřady, aby příliv zastavily. „Předchozí vláda se k tomu postavila čelem a fungovalo to,“ říká, „některé věci, které (Trump) říkal, nám vadily – ale co se týče řízení země nebo péče o obchod, věděl, co dělá.“

Bývalý starosta Aranda dodává, že změna tónu současné administrativy v otázce imigrace znamená, že „se šíří zprávy, že všichni jsou vítáni… Z Washingtonu dnes zaznívají úplně jiná slova o migraci“. Nespokojení a rozzlobení jsou i guvernéři států, a to z obou politických táborů. Například demokratická guvernérka Arizony Katie Hobbsová se nedávno ohradila proti „nečinnosti federálních úřadů“. V reakci na „nezvládnutou humanitární krizi“, která „ohrožuje bezpečnost a obchod Arizony“, nechala na hranici vyslat 2 500 vojáků Národní gardy. Republikánský guvernér Texasu Greg Abbott tvrdí, že „kvůli Bidenově záměrné nečinnosti zůstal Texas napospas osudu“, a postavil se do čela iniciativy, jež chce migraci zařadit na pořad celostátní politické agendy.

Splavnost řeky Rio Grande v průsmyku Eagle Pass přerušují zátarasy z bójí a ostnatého drátu, které tam právě Abbott nechal instalovat s cílem odradit migranty od přechodu hranice. Bidenova administrativa si sice u soudu úspěšně vynutila demontáž bariéry, ale guvernér přislíbil, že se proti verdiktu odvolá až k Nejvyššímu soudu. V polovině prosince guvernér podepsal novou legislativu umožňující místním orgánům činným v trestním řízení zatýkat ty, kdo bez povolení vstoupí na území státu, čímž vyvolal další střet s federální vládou ohledně rozsahu pravomocí na území jemu svěřenému státu. Od počátku roku 2022 Abbott v rámci operace zvané Lonestar, která má širší cíl omezit nelegální přechody hranice, posadil více než 80 tisíc migrantů do autobusů a z pohraničních oblastí je nechal odvézt do Chicaga, Los Angeles a dalších měst.

Kvůli těmto opatřením se také přibližně pětinásobně zvýšil počet migrantů procházejících newyorským přijímacím zařízením v hotelu Roosevelt a podle představitelů města dosáhl více než 157 600 lidí. V současné době je v zařízeních financovaných vládou, včetně útulků, hotelů a velkých středisek, ubytováno více než 67 600 migrantů.

Náklady na registraci a péči o rostoucí počet lidí zatěžují městské pokladny. Do dnešního dne newyorská radnice vynaložila na migrační krizi více než 2,7 miliardy dolarů (61 miliard korun) a očekává, že bez vládní podpory nebo změny politiky dosáhnou výdaje do konce září 2025 výše 12 miliard dolarů. Spolu se svými protějšky z (prodemokratických) měst Chicaga a Denveru vyzval newyorský starosta Adams prezidenta, aby vyhlásil stav nouze a vypracoval národní strategii kvót.

Adams 27. prosince podnikl kroky ke zpomalení přílivu a podepsal příkaz vymezující čas, kdy mohou autobusy s migranty vjíždět do NY. „Už nemůžeme suplovat práci federální vlády,“ řekl.

Zásadní voličská karta

Otázka migrace získává na významu i u demokratických voličů. Lee Ray Haynes se po třicetileté kariéře učitele v Houstonu roku 2014 vrátil do svého rodiště v Eagle Passu. Celoživotní demokrat dnes říká, že krize na hranicích ho přiměla přejít k republikánům. „Došlo na to fakt až tehdy, když jsem se sem přestěhoval a viděl, jak málo se toho kolem migrace dělá a jak to ovlivňuje zdejší společnost,“ říká doma u svého kuchyňského stolu. Demokraté dle něj nedokázali nastínit ucelený plán, jak věci řešit, zatímco republikáni „hlasitěji prohlašují, že zakročí, aby příliv zastavili“.

Není sám. Okres Maverick, v němž Eagle Pass leží, byl kdysi demokratickou baštou. Republikáni však do minulých komunálních voleb poprvé postavili své kandidáty a příští rok tak učiní znovu. Kampaň je již v plném proudu a na mnoha plakátech, jimiž je město poseto, jsou na znamení podpory pořádkových sil vyobrazeny zelené pruhy vozidel pohraniční hlídky. „Začíná se tu zvedat republikánská vlna,“ líčí Haynes. O necelý kilometr dál, v centrále Demokratické strany okresu Maverick, odbavuje předsedkyně místní organizace Juanita Martinezová telefonáty jednoho kandidáta za druhým, všichni si stěžují na Bidenovu politiku: „Republikáni to bohužel využívají ke své politické propagandě, aby všechny v USA vyděsili, že na hranicích je chaos, což není pravda. Je zřejmé, že nám místním to způsobuje problémy. Ale není to takový chaos, jak se snaží lidem namluvit – je to celé jen politická hra,“ míní Martinezová.

Měnící se politická situace v Eagle Passu představuje mikrokosmos podobného posunu na celostátní úrovni, kde kroky demokratů v otázce migrace stále negativněji poznamenávají jejich podporu. „Rozhodne to příští volby,“ tvrdí bývalý starosta a soudce Aranda. „Lidí se to možná dříve netýkalo, ale teď se jich to týkat začíná – protože ty autobusy vozí lidi do New Yorku, do San Franciska, Chicaga…“ Podle červnového průzkumu agentury Pew Research Center si jen necelá třetina voličů myslí, že vláda odvádí dobrou práci. V prosincovém průzkumu deníku Wall Street Journal zaostal Biden za Trumpem v otázce zabezpečení hranic o tři desítky bodů.

Stávající prezident čelí kritice migračních jestřábů od prvního dne v úřadu, kdy zastavil výstavbu Trumpovy zdi na hranici s Mexikem a potvrdil ochranu migrantů, kteří přišli do Států už jako děti.

Pod tlakem rostoucího počtu příchozích se snažil uklidnit ty, kteří volali po tvrdším postupu na hranicích, a zároveň uspokojit proimigrační progresivní voliče – z nichž někteří kritizují jeho politiku za to, že se málo distancuje od Trumpovy éry.

V reakci na rostoucí příliv lidí na hranicích Bidenova administrativa rozšířila možnosti legální migrace a zvýšila deportace – díky čemuž podle americké celní správy a pohraniční stráže v říjnu poklesl počet nelegálních překročení hranice. Biden se též s jistým úspěchem snažil motivovat více migrantů ke vstupu přes legální přechody. V prosinci však prezident vyslal do Mexika delegaci, jež tam měla žádat o pomoc se snižováním počtu migrantů, připustil „nefunkčnost“ systému a prohlásil, že je ochoten přistoupit na „významné kompromisy“ týkající se požadavků republikánů.

Podle analytiků by to mohlo zahrnovat zpřísnění kritérií pro posouzení, zda žadatelé o azyl ve své domovské zemi čelili pronásledování, a omezení prezidentovy pravomoci udělovat podmínečné povolení k pobytu. Donald Trump, který v příštích volbách půjde proti Bidenovi a je jejich jasným favoritem, slíbil, že odvolá vojáky ze zámoří a s jejich pomocí zastaví, jak vyloženě říká, „invazi“ na jižní hranici. Prohlásil také, že nelegální přistěhovalectví „otravuje krev našeho národa“. I další republikánští uchazeči o prezidentský úřad se snaží oslovit voliče a chlubí se, že v případě svého zvolení zavedou na hranicích „tvrdý režim“.

Bojovnice za práva migrantů Ame­rika Garcia-Grewalová ukazuje na zbytky Abbottovy plovoucí barikády a lituje přiostřující se politické hry. „Mám pocit, že hranice a imigrace jsou taková politická viagra,“ říká. Kdykoli konzervativní kandidáti potřebují nabudit svou voličskou základnu, „začnou mluvit o hranicích a o imigraci – zvýší se jim příliv peněz a rostou jim preference“.

Mnozí lidé přitom stále považují imigraci za základní součást americké identity. Když María z Venezuely vypráví, že se těší na „příležitosti“, které Spojené státy nabízejí, přebírá si v hotelu dary, které její rodině přinesl herec Terry Quinn s manželkou Dolores v rámci mentorského programu pro nové přistěhovalce organizovaného kostelem svatého Ignáce z Loyoly. Quinn, jehož matka do New Yorku přišla z irského Cavanu, prohlašuje, že toto americké město migranty vždy přijímalo a je proto důležité, aby v tom pokračovalo. „Je to to nejlepší, co jsme kdy udělali,“ tvrdí.

Myles McCormick, Eva Xiao, FT