
Naše fondy musí být robustní od samého začátku
Z Penty se díky fondu stane celoevropská společnost, říká šéf Penta Fund Tomáš Kálal.
► Jak se stane z makléře pro obchodování s akciemi někdo, kdo vede investiční fondy Penty?
Rád bych dal přesný návod dalším lidem, kteří jsou zapálení pro finanční sektor, těžko bych to sám zopakoval. Před 16 lety jsem nastupoval na pozici juniorního makléře do Patria Direct a všechno se to semlelo hrozně rychle. Stále si myslím, že tamní výběrové řízení jsem vyhrál díky své aktivní, ale čistě amatérské kariéře v běžeckém lyžování. Tehdejší ředitel Jan Klenor měl totiž pro tento sport obrovské nadšení a vím, že dodnes lyžuje častěji než já. Pro mě to ale byla úžasná pozice, výzva a přímočarý vstup na finanční trhy. Naučil jsem se během pár měsíců jména a ceny největších burzovních společností u nás i ve světě. Pak ale převládla touha podívat se více do hloubky, analyzovat déle, lépe a porozumět i jiným produktům než čistě akciím.
► Po pěti letech jste ale odešel do na první pohled nudnějšího fondového podnikání do firmy Conseq Investment Management…
V Patrii se tenkrát řešila přílišná integrace do mateřské ČSOB a to mě nebavilo. Navíc jsem pochopil, že prostředky klientů, které mají vyčleněné na hraní s akciemi, jsou ve většině případů jen zlomek jejich skutečného investičního majetku. A když přišla nabídka z Consequ, tak jsem vůbec neváhal. Čeští zakladatelé, menší kolektiv a osobní přístup. Tehdy to byla jediná česká firma, která uměla klientům na klíč otevřít jejich vlastní investiční fond. V roce 2014/15 vznikal trh s fondy kvalifikovaných investorů. Investiční dotazník měl tři otázky (dnes se jedná většinou o čtyřstránkový dokument – pozn. red.) a obdivuhodně dost lidí již chtělo investovat v řádech milionů. Proces zakládání fondů a dluhopisů mě začal bavit ještě více než správa klientských portfolií, kterou jsem postupně musel stejně odevzdat kolegům. Nikdy jsem ale nechtěl ztratit kontakt s koncovým investorem – „držet prst na jeho tepně“ –, protože jen tak poznáte, jestli tvoříte produkt do šuplíku, nebo něco velkého.

► Od loňského roku se ale musíte soustředit na mnohem užší záběr a pracujete vlastně „pro jednoho klienta“, není to méně zábavné? Neztrácíte právě tímto informace o zbytku atraktivních produktů?
Partnerům Penty na mě paradoxně dal doporučení jeden z mých prvních klientů pro fond kvalifikovaných investorů. A zcela upřímně, nyní dělám něco, co bylo mým snem už od studia na VŠE. Buduji fondy, které dávají smysl, budou mít bezesporu velký dopad na expanzi česko-slovenské firmy po Evropě i dále a budou z nich profitovat v prvním kole investoři, kteří rozumí našemu jazyku. Dostal jsem do péče „zlaté vejce“ a tak k němu i přistupuji. Od první chvíle je potřeba extrémní smysl pro detail a přesně takových investičních produktů jsem si vždy nejvíce vážil.
► Nastoupil jste do Penty s úkolem otevřít její fondy loni na začátku léta, co všechno se od té doby odehrálo?
Z mého pohledu strašně moc věcí. Výzva je to ve všech směrech, od budování týmu po tvorbu regulovaných investičních nástrojů. Bylo nutné vybrat investiční společnost, právní tým, depozitáře, auditory a v neposlední řadě fondy začít nabízet skrze distribuční partnery. V regulovaném světě jsou navíc projekty tohoto typu během na dlouhou trať, takže s tím, co máme v plánu, vidím nyní prakticky tři roky dopředu, co bude nutné udělat, aby to všechno dopadlo.
► Proč se Penta po třiceti letech rozhodla otevřít externím investorům? Ponoukla k tomu partnery nějaká změna?
Říkáme, že do toho Penta dorostla. Hodnota dnes přesahuje 120 miliard korun, což dokládá, že jsme vyrostli do celoevropských rozměrů a naše ambice tím nekončí. V současnosti se skupina soustředí na šest hlavních pilířů. Už se nezaměřujeme na rychlé obchodování s firmami, ale na jejich dlouhodobý rozvoj. Cílem je stát se lídrem nebo alespoň dominantním hráčem na daných trzích. Díky tomu dokážeme investorům nabídnout relativně konzervativní a prověřené portfolio s velmi atraktivním výnosem. Partneři Penty navíc dospěli do fáze, kdy chtějí, aby se z ní stala celoevropská společnost, a právě fond to umožní a urychlí.
► Jak dlouho trvalo přejít od prvotní myšlenky k realizaci fondu?
Samotné zvažování, zda zvolit fond, nebo jinou formu, probíhalo delší dobu, ale intenzivní přípravy začaly v roce 2023.
► Vy jste zvažovali místo fondu klasické IPO. Co nakonec rozhodlo pro investiční fond?
Penta není úplně vhodná pro IPO. Na některých trzích by byla příliš velká, jinde, bavíme se například o Americe, by naopak emise akcií byla malá, což by ovlivnilo likviditu. Navíc v Americe nás zatím nikdo nezná, takže atraktivita takového titulu by nebyla vysoká. Naopak český, slovenský a obecně středoevropský trh ukázal, že zde dokážou vyrůst obrovské firmy na místním kapitálu, to se Pentě teď daří, a mohou pak expandovat na zahraniční trhy. Díky fondu Penta neztratí akceschopnost, která je podle mého pro lokální firmy tou největší devízou.
► Jaké typy investorů nejvíc očekáváte? Budou to hlavně menší čeští a slovenští investoři, nebo cílíte i na větší institucionální?
Postupujeme krok za krokem. Fond jsme odstartovali u kvalifikovaných investorů, především fyzických osob v Česku a na Slovensku, aby se rychle dostal na zajímavá čísla. Následně probíhají jednání s institucionálními investory, tedy s family offices, fondy fondů specializovanými na náš typ investic, penzijními fondy a širšími distributory v ČR i SR. Už během letošního roku budeme vyhodnocovat, na který zahraniční trh vstoupit. Nabízejí se dvě cesty: buď půjdeme s velkým distribučním partnerem, nebo oslovíme nadnárodní společnosti, jež pravidelně investují do podobných fondů. Struktura, kterou jsme vytvořili v loňském roce, je na to všechno připravena.
► Vidíte ve vstupu externích investorů nějaká rizika? Byla kvůli nim zavedena nějaká omezení?
Od prvního dne v Pentě cítím rostoucí odpovědnost vůči externím investorům. Nikdo tu nebere na lehkou váhu skutečnost, že budeme mít tisíce lidí spoléhajících na to, že dokážeme zopakovat výnosy z posledních pěti let i v budoucnu. Riziko vidíme v tom, že část Penty převádíme do regulovaného prostředí fondu. Pokud by se změnila evropská legislativa týkající se fondů, dopadne to i na nás. Stejně tak by nás zasáhly změny v oblasti sázek nebo pojišťovnictví, kde také působíme. Ocitáme se zkrátka v prostředí, které není tak flexibilní, protože ho určují centrální banky a regulace fondů kvalifikovaných investorů i fondů kolektivního investování. Pro investory je tato oblast naopak atraktivní, protože funguje s kontrolními mechanismy v podobě depozitářů, centrálních bank, auditorů a dalších institucí.
► Fond slibuje výnos mezi třinácti a patnácti procenty v hrubém. Co by ten cíl mohlo teoreticky ohrozit?
Na úrovni fondu spojujeme dvě ozubená kola. Jedno představuje samotná Penta, která už třicet let prokazatelně funguje a v posledních pěti letech rostla v průměru o 14,4 procenta ročně. Druhé kolo je fond, kde mou odpovědností je nastavit všechno naprosto bezchybně. Od zaúčtování pracovního oběda přes konsolidaci tisíců firem, které máme, přesné ocenění a jeho schválení až po vydání investičních akcií investorovi musí vše fungovat do detailu. Když to bude fungovat perfektně, dosáhneme velmi podobného výnosu, jaký měla Penta v posledních pěti letech (a to i při započtení nákladů). Těch 13 až 15 procent je hrubý výnos. Máme dohromady patnáct tříd investičních akcií, takže pro různé akcionáře to bude trošku jiný výnos, ať už jsou jejich podíly v euru, nebo v korunách, nikdy to nemůže vycházet úplně stejně. Po prvním půl roce jsme stále přesvědčeni, že jsme na dobré cestě.
► Penta má velmi diverzifikované portfolio. Které oblasti vnímáte jako největší tahouny výnosu v příštích pěti letech?
Spíše by stálo za to zeptat se, které oblasti nevnímáme jako tahouny. Věříme celému portfoliu a jsme přesvědčeni, že v jednotlivých segmentech zůstaneme a budeme je dál rozvíjet. Nemyslíme si například, že se staneme hegemonem v médiích nebo ve výrobě, což jsou také obory, kde působíme. Naopak očekáváme silný růst v jiných částech portfolia, zejména v retailu. Právě v této oblasti chceme být výrazně přítomni, a to především prostřednictvím distribuce a prodeje léků v síti Dr. Max. Velké plány máme i ve zdravotnictví, konkrétně v nemocnicích, které vlastníme, a v zařízeních dlouhodobé péče. Penta Real Estate pak připravuje expanzi na nové trhy a developerské projekty, jejichž realizace v rámci současného portfolia zabere desítky let. Fortuna se nadále rozvíjí a i v budoucnu zůstane významnou růstovou součástí portfolia s jedním z nejatraktivnějších výnosů díky expanzi na asijské trhy.
► Zmínil jste, že expanze Dr. Maxe do Itálie může stát až miliardy eur. Kdy čekáte, že se tahle investice začne významněji promítat do výsledků celé skupiny?
Aby to „stálo za to“, tak v Itálii potřebujeme další stovky lékáren. Je to jednoduchá kalkulace, protože každá nás stojí dva až tři miliony eur. Proto mluvíme o miliardách. Konsolidace italského trhu je ale složitá, nákup lékáren neprobíhá rychle a prostředí není tak konsolidované jako v jiných zemích. Daří se nám tam však něco mimořádného. Přestože náš podíl na trhu činí jen dvě až tři procenta, v online prostředí je mnohem vyšší. Díky tomu nemusíme tempo akvizic kamenných lékáren držet tak vysoké, protože část trhu pokrýváme online nabídkou. V podstatě učíme Italy nakupovat léky přes internet. A ještě jeden příklad: v roce 2023 Penta proinvestovala 900 milionů eur. Dr. Max by bez problémů dokázal využít celý zisk skupiny a měl by pro něj jasné uplatnění, což byl jeden z důvodů, proč bylo potřeba založit fond. Příležitostí k růstu je totiž řada, ale vlastní kapitál už na jejich využití nestačil.
► Máte připravené i optimistické a konzervativní scénáře, o kolik může vstup dalších investorů urychlit expanzi skupiny oproti už tak úctyhodnému současnému tempu?
Už dnes je vidět, že manažeři v Pentě s fondem počítají. To, co dokázali v růstu v Česku a na Slovensku, a za to je obdivuji, dokážou uplatnit i v západní Evropě, vlastně po celé Evropě. Problém tedy není v nápadech, těch máme dost. Jsou pouze nákladnější, protože expanze na Západ je finančně náročnější. Díky fondu ale bude jednoznačně rychlejší a už teď vidíme, že příliv investorů nám umožňuje plány uskutečňovat svižněji.
► Proč třeba Londýn? Má tato destinace oproti jiným západním metropolím nějaké výhody?
Londýn se týká především Penta Real Estate a posuzování tamních developerských příležitostí. Nejde ani tolik o konkrétní zemi, podstatné je, že chceme být vždy v hlavním městě nebo v prémiové lokalitě, kde jsou lidé ochotni platit vysoké částky za bydlení či kanceláře. Vstupem na nový trh zároveň rozšiřujeme měnovou expozici, a hlavně expozici na různé stavební zákony a prostředí.
A v realitním byznysu vás zajímají prakticky dvě věci: rychlost povolovacího procesu (když děláte development) a úroková sazba, respektive její stabilita. Tím, že jsme zatím v korunách a eurech, máme úrokové prostředí poměrně stabilní. Když se ale díváte dopředu, do budoucna, v procesu oceňování a plánování projektů musíte odhadnout jednak to, za kolik se byty prodají a také jak financovat samotnou výstavbu. Vstup na další trh vám přidá další prvek, který může být dostatečně velký na to, aby, kdyby například výstavba doma nevyšla podle plánu nebo kdyby se v Česku zvedla úroková sazba na sedm procent jako před třemi lety, jste to mohli vyvážit projekty na jiném trhu.
► Bude realitní divize držet nemovitosti dlouhodobě, nebo je vaším cílem rychle exitovat?
Naše realitní divize dnes dlouhodobě drží pouze dvě velké nemovitosti: projekt Masaryčka v Praze a Bory Mall v Bratislavě. Vnímám je jako stabilizační prvek portfolia, protože jsou stoprocentně pronajaté, oceněné bankou a jejich růstový potenciál spočívá jak v růstu tržní hodnoty nemovitostí, tak ve stabilních příjmech z nájmů. Je ale zřejmé, že váha takto držených nemovitostí už nebude výrazně růst, protože skutečnou přidanou hodnotu přináší development, který dokáže generovat zisky přes 20 procent ročně. Ten proto zůstane prioritou. Fond však může kolegům poskytnout větší volnost, aby si mohli ponechat i některé nádherné projekty určené k pronájmu, například právě Masaryčku.
► Jaké máte ambice ohledně velikosti fondů? Chcete patřit mezi tři největší na trhu?
Mezi největší na trhu již patříme po šesti měsících činnosti a z toho mám upřímnou radost. Penta Equity fond má nyní čistá aktiva bezmála 20 miliard korun, Penta Real Estate obhospodařuje dalších 12,5 miliardy. Do těchto objemů počítám i vklady samotných partnerů skupiny Penta, ale i tak je důvěra externích investorů velmi pozitivním překvapením. Naší výhodou je, že tyto externí prostředky téměř ihned zainvestováváme do našich projektů a brzy budeme moct oznámit i velké akvizice, které se Pentě v tomto roce podařily.
► Co považujete za hlavní konkurenční výhodu vašeho fondu oproti zavedenějším hráčům?
Jednoznačně měsíční valuace. Prostřednictvím nezávislého znalce, administrátora a depozitáře doručujeme investorům každý měsíc takzvanou férovou hodnotu aktiv, která držíme. Portfolio má nastavené standardy a drtivá většina aktiv vynáší, protože není složité používat průběžně schválené valuační metody. Díky tomu dokážeme investorovi dodat férovou cenu každý měsíc a za ni vypořádat jak prodeje, tak nákupy. Jsme velmi jednoduchý a transparentní fond, protože partneři investují do úplně stejných akcií jako externí investoři. Tato jednoduchost se pak promítá i do efektivity fungování fondu a přiznejme si: na konci dne jde investorovi pouze o dvě věci: kolik ho investice stojí a kolik mu vynese.
► Aktuálně dochází v oblasti fondů kvalifikovaných investorů i ke smutnějším příběhům, někde se pozastavuje obchodování, jinde zpochybňuje ocenění. Nepoškozuje to celý trh?
Zatím jsou to izolované případy. Naše nabídka pro investory je postavená úplně jinak. Ve fondu jsou přímo akcie firmy, která má přes třicet let úspěšnou historii podnikání. Nevrhá se díky novému kapitálu do ničeho nového, ale expanduje v tom, kde už nemusí dokazovat svou znalost prostředí. Naše fondy jsou již nyní velké co do objemu peněz i do počtu investorů. Musejí být robustní od samého začátku. Bez jakéhokoliv kompromisu. Samozřejmě nikdo nechce, aby investoři ztráceli důvěru obecně v oblasti fondů kvalifikovaných investorů a private equity. Ale to se nestane, v Evropě je to silně rostoucí oblast a i u nás máme mnoho kvalitních firem, které jsou velmi dobrou vizitkou Čechů v zahraničí. Nepřekvapilo by mě, kdyby naopak pár fondů vybudovaných v Česku muselo vyplatit své investory, protože jejich akcie vykoupí nadnárodní hráč za velmi atraktivní cenu.
► A stíháte při tom všem ještě trošku sportovat a držet tu výhodu, se kterou jste kdysi nastoupil do první práce?
Stíhám to méně, ale potřebuji si utřídit myšlenky při sportu. To může být kolo, běžky, a především běh. Při běhu v lehčím terénu můžu krásně přemýšlet. Říkám tomu defragmentace disku a stačí deset kilometrů a vrátím se s novými nápady a bohužel i zapomenutými úkoly. Bez pravidelného pohybu bych to nezvládl, a i když se těm lehkým tréninkům moji sportovní kamarádi mohou smát, já je ještě párkrát při závodech potrápím.
