Nátlakový dopis ministrovi dláždí cestu EKO-KOMu k ovládnutí trhu

Dle odborníků by ale tak vznikl jeden z největších monopolů v českém odpadovém hospodářství. Ředitel odboru cirkulární ekonomiky MŽP odmítl, že by stát chtěl vytvářet monopol, přitom ale zároveň tvrdí, že ministerstvo preferuje jeden systém bez konkurence. Samo MŽP přitom uvedlo, že EKO-KOM u obalů dosáhl v řadě období stanovených recyklačních cílů díky tomu, že je ministerstvo snížilo.

Podle dopisu by se mělo vycházet ze zkušeností společnosti EKO-KOM a v podstatě tomuto systému, který měl doposud v gesci pouze obalové materiály, přidat i sběr textilu. Výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka, který patří mezi signatáře dopisu uvedl: „ČR díky tomu v této oblasti zatím vždy splnila stanovené cíle.“ Když byl následně dotázán, proč by měl stejný systém převzít i textil, odpověděl, že se to logicky nabízí s ohledem na podstatu systému a jeho dlouhodobé výsledky. Podobně se vyjádřil i Jiří Horecký za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, který tvrdí, že EKO-KOM dlouhodobě provozuje celostátní systém sběru a využití obalových odpadů, který v ČR stabilně plní legislativní cíle i evropské požadavky.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP, na otázku, kdy EKO-KOM stanovené cíle nesplnil, odpověděla: „Ze strany AOS EKO-KOM byly uložené cíle v autorizaci vždy splněny,“ ale také dodala: „Pouze ve výjimečných případech (nouzový stav, krizový stav, mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, přírodní pohroma značného rozsahu), které jsou mimo vůli autorizované obalové společnosti, bylo řešeno snížení cílů prostřednictvím změny rozhodnutí o autorizaci (např. pandemie SARS-CoV-2).“ Z vyjádření je tak patrné, že stoprocentní úspěšnosti EKO-KOM dosáhl i díky tomu, že ministerstvo v jistých situacích nároky snížilo.

Jan Maršák, ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů, na sociální síti LinkedIn sice odmítl, že by sami zástupci ministerstva protěžovali monopolizaci, ale druhým dechem dodal, že ministerstvo „preferuje variantu jednoho systému oproti konkurenčnímu modelu“. Pokud ale kdokoliv striktně preferuje jediný systém a odmítá tržní konkurenci, vytváří tím z definice monopolní prostředí.

Podle dopisu je pak existence jednoho systému pro běžný komunální odpad prokazatelně nejefektivnější. Proti tomuto argumentu se ohrazuje iniciativa Změna k lepšímu, která reprezentuje zhruba 12 % HDP. David Kopecký za Změnu k lepšímu uvedl: „Jeden správce pro více kolektivních systémů automaticky neznamená menší administrativní zátěž. Často je to naopak; administrativa se zachová na úrovni jednotlivých systémů, ale přibude potřeba koordinace s ústředním správcem. Místo zjednodušení vznikne další administrativní patro.“

Autoři v dopisu přímo navrhují, aby se dosavadní model, který se osvědčil u obalů, stal základem i pro nové komodity, jako je textil či obuv. Tento přístup podporuje Jan Mraček za Hospodářskou komoru ČR, který je přesvědčen, že v současné době neexistuje efektivnější způsob zajištění této služby než přes autorizovanou společnost EKO-KOM s ohledem na její dosah a zkušenosti. Naopak Bohumil Rataj, předseda Rady Sdružení komunálních služeb ČR, se od přímé podpory distancuje a tvrdí, že stanovisko pro MŽP nevzniklo jako podpora konkrétní obchodní společnosti.

Zarážející je také podpis Tomáše Prouzy za Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ten má z titulu své funkce hájit zájmy samotných výrobců. Přesto se podepsal pod dopis, který dláždí cestu ke vzniku monopolu. Na dotazy redakce, proč takový krok podporuje, ani přes opakované upomínky neodpověděl.

K návrhu dopisu se však kriticky staví i samotní akcionáři EKO-KOMu. Lutfia Miňovská, tisková mluvčí společnosti KMV BEV CZ (dceřiné firmy Mattoni 1987, a. s.), k tématu uvedla, že s návrhem na monopolizaci zásadně nesouhlasí a že by takový krok neúměrně posílil současný centralizovaný model EKO-KOMu, vytvořil bariéry pro alternativní řešení, a navíc by vůbec neřešil hlavní praktické problémy odpadového hospodářství.

K tématu dále dodala: „EKO-KOM je systém EPR pro obalové odpady, a pokud by měl vstupovat do zóny složek komunálního odpadu, jednalo by se o zcela revoluční změnu zasahující do odpovědnosti obcí a měst.“ Z toho důvodu jsme se na názor zeptali Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), které zastupuje přes 40 % českých obcí, tedy těch, jichž se dopady odpadové politiky dotknou nejvíce. SMS ČR ale odpovědělo, že aktuálně se k uvedenému tématu nebude vyjadřovat.