Padělky vidím úplně všude. Česko se z tranzitní země mění v cílový trh, říká Kristýna Richter z platformy NEFEJKUJ

Padělky vidím úplně všude. Česko se z tranzitní země mění v cílový trh, říká Kristýna Richter z platformy NEFEJKUJ

Padělané tenisky nebo kabelky část lidí vnímá jako neškodnou úsporu. Černý trh je ale byznys, který třeba v případě tabákových výrobků připravuje stát o miliardy korun ročně.

5 minut čtení

Kristýna Richter, ředitelka Sekce pro boj s nelegálním trhem Českého sdružení pro značkové výrobky a zástupkyně platformy NEFEJKUJ, v Eurocastu vysvětluje, proč je černý trh spíš živý organismus než jednorázový podvod, které padělky mohou přímo ohrozit zdraví a proč po nich lidé sahají, i když o rizicích vědí.

Kristýna Richter dříve působila u celní správy a dnes vede Sekci pro boj s nelegálním trhem v Českém sdružení pro značkové výrobky. Letos na jaře se navíc stala tváří platformy NEFEJKUJ, která upozorňuje na rizika padělků a podporuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Dlouhodobý kontakt s tématem podle ní změnil i to, jak sama nakupuje. „Já vidím padělky úplně všude. Už je na trhu aktivně hledám,“ říká v novém Eurocastu.

Přesnou velikost trhu s padělky je podle Richter obtížné vyčíslit, protože zasahuje do celé řady segmentů. Tam, kde čísla existují, však ukazují na miliardové objemy. „Je to miliardový byznys. V segmentech, kde jsme schopni ho vyčíslit, což jsou například tabákové výrobky, se bavíme o skutečně miliardových únicích,“ říká. Jen u padělaných tabákových výrobků podle ní loni šlo přibližně o pět miliard korun na DPH a spotřební dani. Za tímto objemem přitom nestojí jednotlivci, ale organizované skupiny. „Černý trh je živý organismus prorostlý strukturami jednotlivých států, státy i kontinenty. Je velice flexibilní, takže je schopen reagovat na jakoukoliv změnu v legální sféře a hlavně na změnu poptávky,“ popisuje.

Nejvíce zabavených kusů tvoří oděvy, doplňky a galanterie. Richter upozorňuje především na zboží, u kterého může padělek přímo ohrozit zdraví. „Já raději poukazuji na druhy zboží, kde rizika můžou být opravdu přímá. A to je cokoliv, co se konzumuje, přijímá,“ vysvětluje. Vedle tabákových výrobků jde zejména o léčiva, dětskou výživu, potraviny, hračky nebo elektroniku. Zvlášť rizikový je podle ní nákup léků přes internet. U tabáku může být prvním varovným signálem chybějící český kolek v kombinaci s podezřele nízkou cenou.

Hlavním důvodem, proč lidé po padělku sáhnou, zůstává vidina úspory, roli ale hraje také neinformovanost. Právě tu se platforma NEFEJKUJ snaží snižovat osvětou. „Je potřeba si nalít čistého vína a přiznat si, že vždycky budeme mít část společnosti, která po padělku sáhne, i když si bude vědoma rizik,“ připouští Richter. Zásadní rozdíl přitom vidí mezi vědomým nákupem padělku a situací, kdy prodejce vydává falešné zboží za originál. „V okamžiku, kdy je tam nepsaná dohoda mezi prodejcem a kupujícím – já vím, že ti prodávám padělek, a já vím, že si padělek kupuju – tak to pro mě není podvod, nýbrž konsenzus. V okamžiku, kdy prodávající vydává výrobek za originální a originální není a ví to, to je už podvod,“ říká.

Prostor pro padělky se podle Richter v posledních letech zvětšuje i v Česku. Vysoké zdanění samo o sobě podle ní nestačí jako vysvětlení například u nelegálních cigaret, protože podobně nastavené země vykazují odlišná čísla. „Musíme se dívat dál, podívat se, jaký je rozdíl mezi cenou naší české krabičky cigaret a cenou v okolních státech, jestli jsme si náhodou nenamotivovali spotřebitele třeba neopatrnou daňovou politikou,“ upozorňuje. Vedle cen a daní hraje roli také kontrola trhu, vymáhání práva, viditelnost bezpečnostních složek a mezinárodní spolupráce.

Jako inspiraci Richter uvádí Velkou Británii, kde funguje specializovaná policejní jednotka zaměřená na kriminalitu spojenou s duševním vlastnictvím a spolupracuje s tamním úřadem pro duševní vlastnictví. „Bylo by super mít něco takového tady,“ dodává. Spotřebitelům doporučuje nakupovat u zavedených prodejců a oficiálních distributorů a u zboží z internetu věnovat pozornost ceně, původu i drobným odchylkám od originálu. U léčiv, dětské výživy nebo tabáku je podle ní při pochybnostech bezpečnější výrobek vůbec nepoužívat a obrátit se na příslušné úřady.

Jak velký je v Česku trh s padělky a proč se z tranzitní země postupně stáváme cílovým trhem? Které padělané zboží může přímo ohrozit zdraví a podle čeho ho poznat? A co může proti černému trhu udělat stát i samotný spotřebitel? O organizovaném zločinu spojeném s padělky, miliardových daňových únicích, osvětě i britském modelu boje proti porušování práv duševního vlastnictví hovoří Kristýna Richter z Českého sdružení pro značkové výrobky a platformy NEFEJKUJ v nejnovějším dílu Eurocastu.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč