Nejde zabrat volantem až těsně před zatáčkou

Ministr Marian Jurečka tvrdí, že chce udělat „parametrické změny systému“, nikoli důchodovou reformu. Není to malá ambice?

Je to hodně upřímné a zároveň velice racionální. Konečně po mnoha letech někdo konstatuje fakt, že na důchodovou reformu s velkým „R“, která by generovala peníze pro příští generace, je dávno pozdě. Říkám to šest let. Nechápu, proč si Andrej Babiš do vládního programu kdysi dal na první místo důchodovou reformu, proč to udělala i současná vláda. V této zemi už nikdo žádnou reformu neudělá. Nezbývá nám nic jiného než parametrické změny. Důchody budou nižší, ale kdybychom nic neudělali, šly by ještě níž.

Proč reforma není možná?

Už neexistuje ekonomické řešení, neumíme čarovat, nemáme kouzlo, které by přineslo peníze budoucím genera­cím.

To je dost tvrdé přiznání. I to, že důchody budou nižší.

Ano, a teď jde o to, aby to nebylo moc poznat, aby se to natáhlo v čase a bylo to politicky schůdné a snesitelné pro různé sociál­ní skupiny.

Ministr Jurečka drží představu plošného důchodu a zásluhového podle odpracovaných let, s čímž počítala už jeho předchůdkyně Jana Maláčová z ČSSD. Základní důchod má být 10 500 korun, s tím souhlasíte?

V principu ano. I v důchodové komisi to bylo přijato konsensuálně. Vy asi víte, že to byl návrh ministerstva práce a sociálních věcí, ale od začátku od toho dávali ruce pryč jak tehdejší premiér, tak ministryně financí. Takovou věc musí ale podpořit všichni, a to pod silnou rukou premiéra. Bylo to k ničemu, pouhé cvičení.

Co pět set korun za výchovu dětí? Má to smysl zavádět?

Proč ne, ale největší problém je, že všechna ta opatření budou schvalována per partes, salámovou metodou, nebudou spolu ladit a dávat dohromady smysl. Může to být pak ještě nepřehlednější, navíc se mohou objevit dodatečné výdaje a smysl celé operace by tím zmizel. U příspěvku za vychované děti by bylo logické, že kdyby to politici chtěli zavést, měli by to udělat rozpočtově neutrálně. Když někde přidají, musí jinde ubrat. To by bylo zvýhodnění. U nás se to obvykle dělá tak, že se přidají peníze na jedné straně a náklady rostou dál.

Jurečka mluví i o prodloužení odchodu věku do důchodu – v 68 letech –, rozhodnutí chce ale odložit až na rok 2030, kdy začne narůstat deficit důchodového účtu. Není to pozdě?

Musí se to schvalovat co nejdřív. Udělat to v okamžiku, kdy to má začít platit, je pozdě. Vládě by to hodil na hlavu Ústavní soud a bylo by z toho „povstání na vsi“. To je špatná politika, když nedokážete lidem říct, co je čeká deset patnáct let dopředu. Tak to nejde – zabrat volantem těsně před zatáčkou. Měla to udělat už minulá vláda. Měly by se však nejprve zpracovat analýzy a možnosti, teprve pak je posoudit a mluvit s veřejností. Až pak rozhodnout o řešení. Střílet předem bez analýzy výdajů, takto se to dělat nemá.

Z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) si ministr Jurečka vzal i opatření proti předčasným odchodům do důchodu, za to se stavíte i vy…

To vidím dlouhé roky úplně stejně. Nejde jen o vyplácení důchodů, ale když ti lidé zmizí předčasně z trhu práce, neplatí daně a odvody státu. Ty peníze pak chybějí. Není důvod k tomu, aby každý rok třetina lidí odcházela do předčasného důchodu.

Nejproblematičtější asi bude posun algo­ritmu valorizace před rok 2017, na níž se ale zase nejvíce ušetří. Jak by měl být tento algoritmus složen?

V návrzích NERV je ponechání plné kompenzace inflace, ale že se sníží dodatečná kompenzace poměru k reálným mzdám z jedné poloviny na jednu třetinu. Tím se sníží objem výdajů na důchody do budoucna. Problém je, že současný systém nebyl dostatečně analyticky zpracovaný, nikdo ho nezkoušel na vysokou inflaci a teď se ukazuje, že výpočet nefunguje dobře. MPSV musí nový systém přesně vyzkoušet, ve všech možných situacích, které mohou nastat.

Nebude po zkušenosti s inflací a rizikovými investicemi s akciemi těžké přimět lidi, aby na důchod více šetřili?

To u mě jako u člověka, který si posledních dvacet let spořil na důchod, vzbuzuje velké obavy. Dokážu si spočítat, že jsem o pětinu úspor přišel. A pokud inflace bude dál klesat jen pomalu a ČNB to bude fuk, jak jí to bylo fuk doposud, začnu uvažovat o tom, jestli vůbec spořit, protože za pár let z toho budu mít polovinu nebo ještě míň.

Jurečka chce mít hotovo na konci příštího roku, úpravy pak schválit v roce 2024 v parlamentu. Je to vůbec možné, necelý rok před volbami? Premiér Petr Fiala navíc tvrdí, že „takovéto změny mají být udělány v širší shodě s opozicí“.

Bude to dost obtížné. Opozice kritizuje z principu vše, co vláda předloží. Kabinet to ale předloží tak jako tak, aby ukázal, zda opozice je, či není konstruktivní, doufejme, že to bude racionální předloha. Pak je otázka, jestli vláda vůbec bude mít v roce 2024 odvahu takovou věc – pár měsíců před volbami – schvalovat. Nová vláda pak už nebude mít sílu v tom něco moc měnit, protože by si zadělala na vlastní problémy.

A pokud vláda odvahu nenajde?

Další a další rozpočty budou muset kvůli rostoucím důchodům šetřit na investicích, na vědě, na školství, na zdravotnictví a celá země začne stagnovat, životní úroveň zaostávat. Leží tu obrovský kámen důchodů v podobě voličů, kteří, co si budeme povídat, nebudou volit budoucnost země, nýbrž velikost svých penzí.