
Nejspravedlivější volby
Neratovice jsou šestnáctitisícové město ležící asi deset kilometrů za severní hranicí Prahy.
Blízkost metropole přináší do jeho života jasné benefity (odhaduje se, že zhruba třetina aktivního obyvatelstva dojíždí za prací do Prahy, takže Neratovice poměrně rychle bohatnou), i zřetelná negativa – zejména v otázce dopravy a kulturního vyžití. Aktivní lidé v metropoli nejen vydělávají, ale často tam i tráví svůj volný čas.
Starosta Roman Kroužecký (Společně pro Neratovice) připomíná ještě jeden specifický faktor středně velkého města v dosahu metropole: lidé jsou z Prahy zvyklí na geografickou i časovou dostupnost municipálních služeb ve vysokém standardu, jako jsou bazén, zimní stadion či nemocnice, ale přitom nejsou ochotni obětovat nic ze svého dosavadního života. Jako příklad dává neratovický starosta výstavbu nové polikliniky, kterou několik obyvatel v okolí parcely, kde dříve stála mateřská škola, blokovalo takřka celé volební období i za cenu udání k antimonopolnímu úřadu.

V angličtině se pro takové kverulantství zavedl výraz NIMBY – Not In My Back Yard, což ve volném překladu znamená „ne na mém dvorku“. Charakterizuje postoj obyvatel, kteří odmítají, aby v blízkosti jejich domova vyrostla nějaká obecně prospěšná, nebo dokonce nezbytná stavba, protože se jim částečně sníží komfort bydlení. A často pak sami patří k nejhlasitějším kritikům „lokálních poměrů“, že v jejich obci či městě není dostupná služba, kterou jinde mají. „Nejbizarnější na tom je, že největší kverulanti a zdržovatelé pak kandidují do komunálních voleb se slibem, že konečně tu polikliniku postaví,“ říká Kroužecký.
Přes zmiňovaná negativa, jež vypovídají spíše o naturelu lidí než o celém systému, je možné označit obecní volby jako nejspravedlivější v celém systému hlasování obyvatel. Komunální volby totiž voličům dávají možnost vybírat zastupitele napříč všemi kandidátkami, stejně jako si skládáme večeři v restauraci výběrem z jídelního lístku.
Vybrat si své zastupitele à la carte namísto nutnosti zvolit jen jednu celou kandidátku jako v jiných volbách, je samozřejmě náročnější na přípravu. Zároveň to ale dává aktivním voličům skvělou možnost, jak vybrat do vedení své obce či města jedince, kteří mají šanci danou municipalitu posunout dál. Ne nadarmo je v obecních volbách nejvíce „skokanů“ napříč celými kandidátkami. A samotnému voliči pak „křížkování“ dává výrazně větší pocit sounáležitosti s místem, kde žije. Samozřejmě ti, kteří nechtějí trávit čas zaškrtáváním kolonek, mohou označit celou kandidátku jedním křížkem nahoře, což ve finále ocení nejen sčítací komisaři ve volebních komisích.
Přestože (nebo možná protože) dávají celostátní média obecním volbám výrazně méně prostoru než třeba hlasování do Poslanecké sněmovny nebo Senátu, rozhodli jsme se v aktuálním vydání Eura podívat na „komunál“ více do hloubky. V úvodní analýze rozebíráme, zda se může do výsledků obecních voleb promítnout frustrace části národa z těžkých celonárodních témat, zejména z energetické krize a trvalého zdražování. Nebudu vás napínat: není to moc pravděpodobné. Mimo jiné proto, že v letošních volbách do zastupitelstev obcí, městysů a měst kandiduje 88 procent nestraníků. V další části pak s lídry největších volebních uskupení v Praze rozebíráme, jak by chtěli vést metropoli, pokud by o následujícím víkendu uspěli.
Přeji vám inspirativní čtení, ostrou tužku při křížkování vámi vybraných kandidátů a správnou volbu. Hlavně běžte volit. Hezký podzim všem.


