Největší krach od devadesátek spěje do finále

Od devadesátých let nezažilo Česko podobný příběh, v němž by tolik lidí přišlo o celoživotní úspory. Mnohdy se složili všichni členové rodiny, aby dali dohromady několik milionů. Ty pak s vidinou výhodného úroku vyměnili za směnky či dluhopisy firem ze skupiny Arca Investments.

Čeští a slovenští investoři do dluhového kolotoče spojeného se slovenským nájezdníkem a držitelem prezidentské medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské Pavolem Krúpou vložili zhruba 23 miliard korun, které si teď nárokují. Vedle oklamaných dvou tisíc lidí je v příběhu vše, co známe z „devadesátek“: na kordy rozhádaní podnikatelé, vyšetřování protimafiánského útvaru policie i podezřelé ztrácení peněz.

Insolvenční řízení

Hlavním problémem byznysového modelu Arca Investments byly takzvané krátké peníze ve formě směnek či dluhopisů, za které si skupina půjčovala na nákup dlouhodobých aktiv, tedy nemovitostí či firem, kde se návratnost většinou nepočítá jen na jednotky let. Poté, co domeček z karet jménem Arca začal padat, se však uvnitř holdingové společnosti zastřešující asi dvě stovky dceřiných firem v Česku, na Slovensku a dalších státech začaly dít ještě podivnější věci.

Podle insolvenčního správce Arca Investments Lee Loudy mohly až čtyři miliardy korun z firemní struktury zmizet v rozporu se zákonem. Louda podal k 11. květnu celkem 174 odpůrčích žalob v souhrnné částce téměř 3,9 miliardy korun. Ty mají zpětně zabránit účelovým převodům peněz, které mohly mít za cíl vytáhnout z potápějící se skupiny peníze na poslední chvíli. „Většina žalob plyne ze skutečnosti, že Arca platila své závazky v čase, kdy již byla fakticky v úpadku,“ uvedl Louda.

Část odporovaných úkonů se týká transakcí v rámci skupiny Arca Investments. „Úspěch v těchto vnitro­skupinových sporech nepovede k navýšení majetkové podstaty, ale pouze k přeskupení aktiv či závazků uvnitř skupiny,“ doplnil Louda. Napadl i transakce mezi firmami spřízněnými s Arkou, a to i přímo v rámci holdingu. Tyto smlouvy se vyznačovaly tím, že neměly přiměřené protiplnění, respektive byly zcela bez protiplnění.

Odpůrčí žaloby míří například na firmy spojené s předsedou představenstva, majoritním akcionářem skupiny Arca Investments a někdejším spolupracovníkem Krúpy Rastislavem Veličem, a na ty spojené s někdejším spolumajitelem sázkové společnosti Fortuna Petrem Boumou. Insolvenční správce Louda přitom již několik měsíců čelil kritice některých věřitelů, že se ke zneplatnění některých pochybných finančních toků staví příliš pasivně. Forenzní audit, který Louda vedl, však trval už od loňského prosince.

„Insolvenční řízení dlužníka vykazuje hned několik znaků naprosté specifičnosti oproti jiným insolvenčním řízením. Jsou jimi zejména přeshraniční aspekt obchodních aktivit dlužníka a značná rozvětvenost celé jeho skupiny – hodnota a též obsah majetkové podstaty dlužníka jsou ve významné části představovány právě dceřinými (a vertikálně níže vlastněnými) společnostmi,“ vysvětlil Louda.

Chybějí informace o firmách

Do bitvy o možné vysávání zbytku peněz z Arky se na začátku května vložilo i Městské státní zastupitelství v Praze. Státní zástupkyni Annu Markovou znepokojil pokles hodnoty aktiv firmy – v dubnu činila hodnota majetkové podstaty Arky už jen něco více než 100 milionů eur (zhruba 2,6 miliardy korun), zatímco ještě loni v říjnu dosahovala celková hodnota aktiv bezmála 750 milionů eur (přibližně 19 miliard korun).

Státní zástupkyně Marková kritizovala také nedostatečnou součinnost firmy v insolvenčním řízení. Podivila se, že Arca Investments tvrdí, že nemá k dispozici insolvenčním správcem požadované informace o svých entitách na Maltě a Kypru, jejichž prostřednictvím investovala část prostředků svěřených jí investory v rámci směnečného programu.

„Uvedené údajné tvrzení dlužnice je naprosto překvapivé. Především s ohledem na skutečnost, že jde o subjekty kontrolované dlužnicí, kterým bez jakéhokoliv zajištění poskytla částky v řádech mi­liard korun z prostředků, které získala prostřednictvím směnečných programů od veřejnosti,“ uvedla Marková. Insolvenční správce Louda tedy musel potřebné informace dohledávat v policejním spisu, který k celé kauze vede Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Přesuny peněz do dceřiných firem Arky na Maltu či Kypr však nakonec v dané lhůtě nenapadl. „Insolvenční správce a jeho tým nedokázal řešit přibližně jedenáct miliard korun, které odtekly z Arky na Maltu do společnosti Arca Capital Malta. Právě ty jsou uváděny například v účetní závěrce dlužníka za rok 2019 jako pohledávky. Insolvenční správce je ale ve svých žalobách nijak neřeší a tyto peníze jsou v podstatě pro věřitele ztracené. Není přitom jasné, kde peníze skončily,“ namítá advokát Jan Langmeier, který zastupuje část věřitelů.

Marková rovněž vyjádřila pochybnosti, zda Arca Investments myslí poctivě své sliby reorganizace, kterou schválil věřitelský výbor loni v říjnu. Insolvenční správce Louda obdržel první návrh reorganizačního plánu v polovině dubna. Dle informací insolvenčního správce Arca Investments nadále zapracovává jeho připomínky a reorganizační plán spolu se zprávou o reorganizaci by padlá skupina měla předložit insolvenčnímu soudu do konce května.

Polovina pohledávek ve hvězdách

Základem pro reorganizaci bude znalecký posudek odhadu hodnoty majetkové podstaty Arky, který zpracovala znalecká kancelář Equity Solutions Appraisals. Ve skupině podle ní zbylo jen 2,6 miliardy korun. Z hodnoty padlé skupiny by tedy podle posudku bylo možné uspokojit jen 11,4 procenta závazků. Insolvenční správce Louda ale namítá, že v posudku není zohledněno možné zvýšení hodnoty majetkové podstaty díky reorganizaci a nepočítá ani se slovenskými aktivy skupiny. Toto možné navýšení majetkové podstaty je však stále velmi nejisté.

Mezi hodnotná aktiva skupiny patří podle insolvenčního správce Arky například personální agentura Manuvia, aktiva spojená se zábavním a ubytovacím projektem Gothal, společnost Silverside, která podniká ve spotřebních půjčkách, a řada developerských a realitních projektů v Praze i v Bratislavě.

Někteří zástupci věřitelů přitom v minulosti oplývali optimistickými předpověďmi. Například společnost Traficon Advisors, která zastupuje nezajištěné věřitele a je součástí věřitelského výboru, v dopise věřitelům odhadovala dosažitelnou návratnost pohledávek až na 80 procent. Samotná Arca Investments si stále věří, že uspokojí polovinu pohledávek.

„Částka zmíněná ve znaleckém posudku zahrnuje pouze hodnotu v případě konkursu, a to navíc bez nákladů na konkurs a započtení hodnoty aktiv slovenské majetkové podstaty. Stále platí, že reorganizace cílí na výrazně vyšší uspokojení přibližně ve výši poloviny hodnoty přihlášených pohledávek,“ uvedl Peter Janiga, manažer Arca Investments odpovědný za restrukturalizaci.

Majoritní akcionář skupiny Arca Investments Rastislav Velič se mezitím z rozhodnutí Městského soudu v Praze ocitl v osobním úpadku a současně mu v dubnu povolil oddlužení.

Později ale Velič změnil názor na pravomoc soudů a na svůj vztah ke zkrachovalé Arca Investments. Uvedl, že bydlí na Slovensku, proto jeho úpadek mají řešit slovenské soudy. Odvolal se k rozhodnutí o svém úpadku i pravomoci a příslušnosti Městského soudu v Praze. Zajímavé je, že Velič také před insolvencí prodal hodnotný dům v centru Bratislavy svým blízkým a letos v lednu sám se sebou rozvázal pracovní poměr v Arce. Tyto úkony budou předmětem žalob insolvenčního správce.

„Postoje pana Veliče jsou zvláštní od samého počátku. Chce se oddlužit a současně tvrdí, že není v úpadku, své avaly na směnkách Arky ale v insolvenci Arky nepopřel. V insolvenci Arky tvrdí, že bydlí na Moravě, ale ve své insolvenci bydlí na Slovensku. Svůj hodnotný dům v Bratislavě prodal svým blízkým a svého nemalého platu v Arce se prakticky vzdal. Je to stejný pan Velič, který tvrdí, že zachrání Arku a vyřeší její dluhy,“ tvrdí Marek Indra, většinový akcionář investičního fondu IFIS, jednoho z věřitelů Arky. Velič se k zaslaným dotazům nevyjádřil.

Autor je zástupcem šéfredaktora E15