Nepřitápět pod kotlem pohromy

Národní parky jsou silný symbol. Před­stavují pro nás ostrovy – či ostrův­ky – jakoby zcela nedotčené přírody, něčeho, co považujeme za ohrožené a musíme to ochránit. V posledních několika letech přibývá (a není to jen dojem, nýbrž statistika) katastrofických zpráv, že se i těchto neodolatelně krásných koutů přírody dotýkají klimatické změny. Extrémních výkyvů počasí přibývá, horka a sucha vytvářejí prostředí, jež čekají na pověstný spouštěč, zážeh…

A to se stalo koncem července poblíž Hřenska, v Českém Švýcarsku, kde do nachystaného „sudu s palivem“ v podobě vyschlého kůrovcového lesa hodil nejspíše nějaký „taky táborník“, jak by řekli skauti, sirku. „V lesech hořelo vždycky. Do středoevropské přírody oheň patří, ale klimatická změna to akceleruje; ty lesy jsou příliš suché, zmizela přirozená brzda v podobě lesem zadržované vlhkosti, takže zvýšená frekvence požárů a rozsah toho, co shoří, není úplně přesně to, na co byly ekosystémy adaptované – ale takových vlivů je víc,“ řekl týdeníku Euro profesor Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích.

Podobně jako další oslovovaní přírodovědci však i on dodává, že tento rozsáhlý požár, který si vyžádal hasičskou leteckou pomoc z Itálie, Švédska či Polska, může tamní přírodě prospět. „Pro přírodu to představuje jednoznačně ozdravný proces; zlepší se druhová skladba lesa, zvýší se biodiverzita a podobně,“ míní Pyšek, jeden z nejcitovanějších českých vědců.

Stejně jako jeho kolega Jan Pergl se věnují invazivním rostlinám. „Třeba požár v Hřensku pomůže likvidaci (invazní) vejmutovky, hlavní je nezazmatkovat a nepovolit umělou obnovu vedoucí například k douglaskovým monokulturám,“ vybízí Pergl k pestřejší revitalizační skladbě.

Hořící kaktusy i sekvoje

Není to tak dlouho, kdy Ameriku ohromil rozsah záplav v jiném ikonickém prostředí – v Yellowstonském národním parku. Tam v červnu natekly nevídané přívaly vody i přímo do ráje, respektive do Paradise Valley čili Rajského údolí. Vytrvalé slejváky a rozmrzající ledy naplnily řeky tak, že voda odnášela silnice i domy na okrajích rezervace a tisíce obyvatel i návštěvníků musely být z nejstaršího parku v USA (existuje od roku 1872) evakuovány.

„Je složité spojovat škody v Yellow­stonu přímo s rapidním ohříváním klimatu – řeky se rozvodňovaly po celá milénia –, ale nyní vědci vztyčují varovný prst, že v nejbližších letech zasáhne destrukce spjatá se změnami klimatu takřka všechny ze 423 národních parků ve Spojených státech, jež jsou obzvláště citlivé na zvyšující se teploty,“ psal deník The New York Times v článku s všeříkajícím titulkem Chaos v Yellowstonu, znamení krizí, které přijdou.

Hlavním ohrožením, tak jako v Českém Švýcarsku, jsou ovšem extrémní vedra a ohně. Požárům jsou a budou vystaveny například vyschlé kaktusové porosty v arizonském parku Saguaro nebo pozoruhodné stromy v kalifornském Joshua Tree National Park, které mu daly i anglic­ké jméno (česky jde o juky krátkolisté, Yucca brevifolia). Jen v roce 2020 zničily požáry v sousední chráněné oblasti Mojave na 1,3 milionu těchto stromů, takže správa parku hovořila o kolosálním pohřebišti, kde zůstaly jen ohořelé kostry Joshuových dřevin.

Již pravidelnou letní hrozbou jsou ohně v Yosemitském národním parku, kdysi čarokrásné výspě v oblasti Sierry Nevady. Pár posledních let se tam místní rangeři i turisté setkávají s oblastmi plnými ohořelých pařezů. Strážce parku i ochránce přírody sem tam zarážejí po­dle NYT až „bizarní přírodní výkyvy“ – loni v lednu byly poryvy větru tak prudké, že se prohnaly hájem obřích sekvojí a patnáct jich vyvrátily. Gigantické stromy spadly na nově zbudovaná turistická zařízení. Nikdo prostě nečekal, že by se to mohlo stát. A v jiných parcích, Sequoia a Kings Canyon, shořely za několik let tisícovky majestátních sekvojí.

Příliš žhavé léto 2022

Ani letos se Yosemity bez požárů ne­obešly. V době, kdy se 24. července vznítily lesní porosty na česko-němec­ké hranici, se žár šířil i na druhé straně planety. Rychle se pohybující ohně v suchém dubovém porostu okresu Mariposa donutily – podobně jako v Hřensku – k eva­kuaci obyvatele z přilehlých oblastí, jenže v USA jich byly vysoké tisíce. Počátkem července zase hořelo v jiné části parku, v okrsku Madera. Podle zpráv agentury NASA bylo až devadesát procent porostů v obou regio­nech „extrémně vyschlých“, takže hořely skoro jako papír…

„Podle nejnovějších standardů byly oba z těchto požárů vlastně těmi menšími; nefoukal tolik vítr. Ale vegetace je dlouhodobě vyschlá. Pojítko mezi klimatickou změnou a těmito ohni v divoké přírodě je na západě zcela zřejmá,“ uvedl pro web NASA klimatolog Daniel Swain z University of California v Los Angeles. Klimatické změny způsobují dlouhodobé vysychání a tamní flora je extrémně suchá, překračuje historicky naměřená data. „Celá krajina je proto velmi hořlavá. Požáry jsou žhavější, rychleji se šíří a působí větší škody,“ shrnuje Swain.

A letošek „přikládá“ v mnoha směrech. Uplynulý červenec patřil globálně k nejžhavějším měsícům v zaznamenaných dějinách – i v obyčejně chladnější Velké Británii naměřili 19. července historicky rekordních čtyřicet stupňů Celsia! Vysoké teploty sužovaly, jak jsme všichni pocítili, nejen Evropu, ale také Spojené státy americké. Podle tamních národních meteorologických agentur NOAA a NWS, které vedou detailní pozorování od roku 1874, překročily teploty například v Utahu trojciferná čísla ve Fahrenheitech (tedy přes 100 °F, zhruba přes 38 °C) hned v rekordních šestnácti dnech po sobě. K požárům pak bývá blízko. Co víc, letos zasáhl rozsáhlý oheň také místa, kde až tak žhavo nebývalo: Aljašku nebo Sibiř.

Prořezávání hořlavých parků?

Národní parky jsou v ohrožení. Trápí to Američany, dlouhodobě kvůli tamnímu horkému podnebí Portugalce, Chorvaty či Řeky – a nově už i Čechy. Co s tím? Například americká správa The National Park Service (NPS) se zkouší na klimatické změny lépe připravit, adaptovat se. Americká vláda uvolnila 1,7 miliardy dolarů čili asi 41 miliard korun na různá opatření, která mají dopady na přírodu snižovat: jde o omezení invazivních druhů a v Yosemitech mají rangeři prostříhávat a prořezávat porosty, ztenčovat je, aby nebyly tak náchylné k ohni.

Ekologové, politici a aktivisté už vybízejí na základě horkých novinek z národních parků k daleko komplexnějším opatřením, kdy je prý nezbytné proti klimatickým změnám bojovat hlavně v globálním měřítku: žít zodpovědněji a pomyslně „nepřitápět po kotlem“.

Po záplavách v Yellowstonu, který ročně navštíví miliony lidí, teď správa přemýšlí o nějaké prevenci, která by ochránila jak krásnou přírodu, tak turistický ruch a byznys: hotely, atrakce nebo restaurace, jež jsou především závislé na letním provozu. Letošní povodně byly podle pamětníků z Montany nejhorší za pět dekád, i meteorologové NWS je označili za „naprosto zřídkavý“ jev. „Byla to asi tisíci­letá voda, ale co to dnes vlastně znamená? Spíše se mi zdá, že se to bude dít častěji a častěji,“ řekl médiím Cam Sholly, super­intendant národního parku.

Autor je vědecký novinář, působí na Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého