Nobelovky byznysu nakloněné
Máme za sebou další „nobelovský“ týden. V pondělí, kdy vychází nové číslo týdeníku Euro, jej uzavírá Nobelova cena za ekonomii.
Z povahy našeho časopisu nás tohle ocenění zajímá samozřejmě nejvíce; mezi historickými vítězi od roku 1969 najdete takové oborové veličiny jako Friedricha Hayeka, Miltona Friedmana, Johna Nashe anebo Josepha Stiglitze či Paula Krugmana, abychom jmenovali alespoň pár. Několik perliček navíc: naprosto dominují Američané, do letoška jich bylo 68, asi trojnásobně víc než Evropanů! Nejvíce břitkých myslí formovali na Harvardu a MIT (shodně po třinácti), tedy ve velké aglomeraci Bostonu.
Minulý týden byl ovšem zajímavý pro ekonomy a byznysmeny i v trojici oněch hardcore vědeckých kategorií. Vezměme to postupně. V pondělí zamířila plaketa za fyziologii a lékařství k Victoru Ambrosovi a Garymu Ruvkunovi za objev mikroRNA (miRNA), jež je zásadní pro vývoj a fungování mnohobuněčných organismů. Úterý: cenu za fyziku obdrželi John Hopfield a Geoffrey Hinton za objevy, jež nasměřovaly rozvoj takzvaně strojového učení pomocí umělých „neuronových“ sítí. A středa: chemická Nobelovka putovala k Davidu Bakerovi, Demisu Hassabisovi a Johnu Jumperovi za výzkum v oblasti přípravy proteinů, které lze využívat při výrobě nanomateriálů anebo ve farmaceutickém průmyslu, kupříkladu při vývoji vakcín či při zkoumání (obávané) rezistence vůči antibiotikům.
Jaký to má vztah k byznysu? Až překvapivě veliký. Zejména cena za fyziku (kterou překvapivě dostali počítačoví vědci, byť inspirovaní fyzikálními modely) oceňuje návrhy takzvaných Hopfieldových sítí a také koncept Boltzmannových strojů, které neumožnily v důsledku nic menšího než rozpuk umělé inteligence (AI) a firem jako OpenAI či Meta. Za chemii – vlastně spíše za bioinformatiku – je to ještě přímější: dvě části ceny brali přímo výzkumníci z odnože Googlu DeepMind, jež spustila v roce 2020 program Alphafold 2 na 3D predikci jakýchkoli proteinů; vědci už v databázi mají 200 milionů struktur, což je třikrát více než před pěti lety. A třetí cena?
Aktuální vydání magazínu Nature připomíná, jak je objev miRNA z roku 1993 o „regulaci genových expresí“ klíčový pro fungování i nemoci našich těl, včetně rakoviny a kardiovaskulárních chorob. Na to už sázejí výzkumníci a obří farmaceutické firmy jako NovoNordisk hledající léčiva na takovýchto poznatcích založená.
„Sice ještě nebyla schválena žádná léčiva na bázi mikroRNA, ovšem jde o odvětví, které se blíží bodu zlomu,“ předvídá Nature. První pointa: doba, kdy hi-tech byznys dokáže využívat znalostí z absolutně základního výzkumu, se zkracuje. A druhá: všechny zmíněné Nobelovky se zrodily v USA.
