Obecná umělá inteligence se blíží, trh práce čeká zásadní změna

Nemá kritické myšlení. Je vycvičen z velké části na starších datech. Některé jeho myšlenky jsou úplně nesmyslné. Připouští, že zcela nechápe souvislosti, nemá objektivní vstupní údaje nebo že není imunní vůči snaze ho zne­užít. Zároveň nedokáže přiznat, že neví. Navzdory tomu je zlomový. Na začátku loňského prosince chatbot ChatGPT určený pro širokou veřejnost předvedl průlom – většina uživatelů z jeho odpovědí nepozná, že jejich autor není člověk, ale počítačový program.

Tato technologie pobídla některé technologické optimisty k tvrzení, že se lidstvo nachází v momentu, kdy se obsah sci-fi knih přelévá do současnosti. Trh práce i byznys se připravují na zásadní změnu, americké univerzity přepisují učební osnovy a některé školy začaly požadovat ručně psané seminární práce. To, co doposud bylo širší veřejnosti dostupné jen ve formě služeb umožňujících překlady nebo generování obrázků, získalo v chatbotu ChatGPT navzdory jeho nedostatkům pevnou platformu. Jak to na Twitteru shrnul Elon Musk: „ChatGPT je pekelně dobrý. Nejsme daleko od nebezpečně silné umělé inteligence.“

Jiná kreativita

ChatGPT lze definovat na základě technologického vzdělání. Podle jedné laické definice jde o chatbot s umělou inteligencí (AI), jenž dokáže vést běžnou konverzaci. Je založen na síti umělých neuronů, které do jisté míry replikují fungování lidského mozku, jehož vědomosti získal zpracováním informací na internetu. Deník The Wall Street Journal napsal, že ChatGPT „zkonzumoval“ více textů než kterýkoliv člověk na Zemi a díky této „znalosti“ je schopný odpovídat na otázky, zareagovat na tazatele a pokračovat v konverzaci, adaptovat se na zadání nebo napodobit konkrétní osoby či literární styly. V tuto chvíli je optimalizován na angličtinu, třeba jeho české odpovědi jsou mnohem stručnější. To by se však s dalším tréninkem mělo zlepšit.

S rozvojem schopností a vznikem aplikací používajících umělou inteligenci je však také spojena řada problémů – od relativně neškodných, jako je vydávání cizí práce za svou, až po třeba společensky nebezpečnější šíření dezinformací a manipulaci společností. A tvůrci chatbotu ChatGPT si jeho limity uvědomují. „Umí toho hodně, ale nebezpečí spočívá v tom, že si je jistý, ale v mnoha případech se mýlí,“ napsal o ChatGPT v prosinci na Twitteru Sam Altman, výkonný ředitel jeho stvořitele, startupu OpenAI.

Prospěch vyplývající z používání umělé inteligence by však měl převažovat, přičemž bude záležet na adaptaci lidstva na ni. Jak před dvěma lety napsal Daniel Kahneman, izraelsko-americký psycholog, nositel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2002 a přední odborník na lidské rozhodování: „Umělá inteligence může mít chyby, ale lidské uvažování má také velké nedostatky. Proto je jasné, že umělá inteligence do budoucna zvítězí. Jak se lidé přizpůsobí, je fascinující problém.“

Ve světě se nyní opět začíná přemýšlet, jak umělou inteligenci zařadit do pracovního procesu. Pokud se totiž naděje spojené s ní potvrdí, na trhu práce by to mohlo způsobit zemětřesení. Dosud se totiž myslelo, že automatizace nejprve nahradí manuálně pracující, takzvané modré límečky, ale chatbot ChatGPT dostává pod tlak pracovníky z kanceláří, takzvané bílé límečky. V podstatě od prvního okamžiku, kdy byl představen, se množí nápady, k čemu všemu by ho byznys mohl použít.

Shoda panuje v tom, že umělá inteligence tohoto typu může automatizovat opakující se úkoly a zajistit třeba interakce se zákazníky. K dispozici by tak brzy mohly být nástroje pro jednodušší pracovní pozice, jako jsou v call centrech, ať aktivní, nebo pasivní. Technologie také může automatizovat část prodejního procesu či poskytovat péči po zakoupení produktu. Zákazníci jsou tomuto použití umělé inteligence otevření. Podle průzkumu americké agentury Opus Research je téměř polovině (48 procent) spotřebitelů jedno, zda jim na zákaznickém servisu poradí člověk, nebo počítač, 35 procent z nich je dokonce nakloněno většímu použití automatizovaných chatbotů.

ChatGPT nebo kreslicí programy, jako je Dall-E 2, ukazují, že AI přestává být limitovaná opakujícími se úkoly a posunuje se k mnohem kreativnějšímu použití. Studentské seminární práce již byly zmíněny, některá média s mnohem horšími předchůdci chatbotu ChatGPT otestovala automatizovanou tvorbu zpravodajství, například burzovního nebo sportovního (reportáže z utkání). A posuny AI by se mohly uplatnit i v marketingu či v psaní počítačového kódu. A nabízí se i jejich použití pro brainstorming, skupinovou kreativitu zaměřenou na generování co nejvíce nápadů na dané téma, kdy „nekriticky uvažující“ program vytvoří myšlenkové koncepty, které by racionálně uvažujícího jedince nenapadly.

Trh práce a investice

Podle technologických odborníků hlavní roli v adaptaci hraje, jak změnit současné ekonomické systémy, aby se novému statusu quo přizpůsobily pracovní skupiny. Vědci Ajay Agrawal, Joshua Gans a Avi Goldfarb, kteří se zabývají budoucností trhu práce, v magazínu Harvard Business Review tvrdí, že zapojení umělé inteligence třeba do použití map otevřelo řidičské pozice mnohem více lidem a že v uplynulých pěti letech se obrovsky rozvinula personalizovaná doprava. Zatímco v roce 2017 bylo v USA přibližně dvě stě tisíc profesionálních řidičů taxíků a limuzín, dnes jich zde jen pro Uber jezdí 3,5 milionu. Většina z nich sice pouze na částečný úvazek, ale ten může doplňovat třeba doručování zboží.

Všechny tyto pracovní příležitosti vznikly na základě použití digitálních nástrojů založených na umělé inteligenci a jejich schopnosti najít efektivnější trasy a v kombinaci s mobilními telefony i díky lepšímu dispečinku. Podobně se díky novým jazykovým modelům zřejmě v následujících letech promění například schopnost jednotlivce rozumět cizím jazykům a dobře psát. Což opět, podle tří zmíněných vědců, může otevřít nové pracovní pozice a změnit trh práce i byznys.

Tato očekávání a průlom v umělé inteligenci v podobě chatbotu ChatGPT přinutil vystartovat i investory. Ti podle deníku Financial Times vzali AI jako nástupce „krachujícího“ blockchainu a rizikový kapitál nyní pročesává trh, aby našel „příští velkou věc“. Možnost použití robustní umělé inteligence v současnosti v Silicon Valley generuje řadu nápadů, zatím však jsou v počátečním stadiu.

Už loni se však investiční tsunami kolem ní začala zvedat, když dle agentury PitchBook meziročně investice rizikových kapitalistů do AI oproti předchozímu roku narostly více než čtyřikrát, v listopadu 2022 dosáhly 2,1 miliardy dolarů, a to navzdory celko­vému poklesu technologií.

Na konci loňského roku hodnotu jedné miliardy dolarů přesáhl (po investici 125 milionů) texaský Jasper.ai, jenž se označuje za umělou inteligenci pro tvorbu reklamních a marketingových textů, totéž se podařilo i londýnské platformě Stability AI, jež stojí za generátorem obrázků Stable Diffusion, která od investorů získala 101 milionů dolarů. Rok 2023 odstartoval proměnou v jednorožce (startupu s hodnotou více než miliarda dolarů) DeepL, firmu sídlící v Kolíně nad Rýnem a provozující v uplynulých měsících stále populárnější překladač stejného názvu.

O výši investice se spekuluje, podle amerického online deníku TechCrunch jde o 100 milionů dolarů, jež zřejmě firma DeepL použije na urychlení expanze v korporátní oblasti, na kterou její překladač především cílí.

Jeden z podnikatelů v tomto odvětví popsal aktuální investiční šílenství pro deník Financial Times – v průběhu prvního týdne po úvodních třech prezentacích získal 20 nabídek a ve druhém už uzavíral smlouvy. Zmíněná agentura Pitchbook předpovídá, že v příštích třech letech porostou investice do umělé inteligence průměrně téměř 20procetním ročním tempem. Zároveň však její analytici varují, že tyto technologie nemusejí za stejnou dobu dosáhnout vysokých tržeb, protože musejí „dozrát“ a profese se budou řešení na základě AI bránit.

Hrozba, nebo bublina?

Část byznysového světa umělá inteligence, konkrétně chatbot ChatGPT, silně ohrožuje, třeba Google, který obstarává 85 procent veškerých vyhledávání na internetu. Sundar Pichai, výkonný ředitel jeho mateřské společnosti Alphabet, měl podle agentury Bloomberg vytvořit několik týmů, které mají najít odpověď na snahy Microsoftu a dalších firem změnit byznys s internetovým vyhledáváním.

Googlovské řazení odkazů by totiž mohlo být v důsledku schopnosti umělé inteligence poskytovat kompletní odpověď zbytečné. A i kdyby se Googlu podařilo do tohoto trendu zapojit, tento koncept je nekompatibilní s jeho hlavním byznysovým modelem, neboť k umělé inteligenci se mnohem hůř přidává kontextová reklama, která je zdrojem čtyřech z pěti dolarů, jež tato společnost utrží.

Podle technologických odborníků mohou podobné problémy v budoucnu řešit i další firmy či celá odvětví. Částečně ohrožena budou média, irelevantní by se mohly stát služby call center. Umělá inteligence může zčásti nahradit i kreativní obory, jako je překladatelství nebo programování, experimentuje se s ní však i ve farmaceutickém výzkumu. Další rizika přináší AI jako samotný nástroj. Obavy odborníků se týkají především ochrany soukromí, kdy aplikace, jako je chatbot ChatGPT, mohou být vystaveny kybernetickým útokům a použity k šíření dezinformací nebo počítačových virů. Chaty na základě umělé inteligence by mohly být třeba naprogramované k phishingovým kampaním. Možností zneužití je mnoho a další se časem objeví. Pokud se neukáže, že umělá inteligence je bublina.

I tuto variantu menší část skeptiků zastává, přičemž předpokládají, že se současné nedostatky AI podaří rychle odstranit a bude dál přinášet přelomové vynálezy, jako je chatbot ChatGPT. Tak to ale podle jeho kritiků, kteří připomínají optimismus třeba okolo samořiditelných aut, blockchainu nebo webu 3.0, nefunguje. „Současná situace v oblasti umělé inteligence má tolik paralel s webem 3.0, až je to nepříjemné. Narativy založené na nulových datech jsou považované za samozřejmé. Všichni očekávají ,civilizační změny‘ a stonásobnou návratnost investic v příštích dvou až třech letech,“ napsal na Twitteru François Chollet, který pracuje v oddělení hlubokého učení společnosti Alphabet.

Budoucnost umělé inteligence však nikdo nezná. Ostatně i chatbot ChatGPT by v tuto chvíli ohledně ní odpověděl jen na základě naučených dat. Obecná umělá inteligence se blíží, ale ještě tu není.