Od Magionu k SATurninům

Družice Magion 1, která vážila asi patnáct kilogramů, měla zkoumat MAGnetické pole a IONosféru. Nad Zemí obíhala až do září 1981, kdy v atmosféře shořela – a předala tři roky poté své jméno i dětskému televiznímu pořadu a hned čtyřem dalším satelitním následovníkům. Magion 5 dosloužil roku 2002.

Začátkem letošního roku vylétla do vesmíru další česká družice, špionážní. Jmenuje se opět hravě: SATurnin-1. Do velkého světa mu ale již tentokrát pomohla raketa americká, a sice Falcon 9 ze stáje Muskovy firmy SpaceX. Nový „vyzvědač“ pracuje pro potřeby Vojenského zpravodajství a Ministerstva obrany ČR, takže se tak jen obecněji tuší, že umí posílat hi-res snímky povrchu Země, aby je nemuseli vojáci nakupovat komerčně. O tom, že jirotkovský špicl není na orbitě sám a má pětici „krajanů“, píše v obsažném článku Blahoslav Hruška od strany 15 v aktuálním vydání týdeníku Euro. A připomíná, že se chystají další – satelit vypraví prý i Brno… Konec pražského vtipkování; družice skutečně ponese jméno BRNOsat!

Vesmír už dávno není toliko místem pro vědu a výzkum, ale i pro byznys. Důkazem nejsou jen aktivity Elona Muska (jako opakovatelné lety raket SpaceX či síť satelitů Starlink), nýbrž i dalších miliardářů typu Jeffa Bezose (jeho společnost Blue Origin staví rakety, sní dokonce o průmyslu a těžbě mimo Zemi) a Richarda Bransona (jenž s Virgin Galactic propaguje vesmírný suborbitální turismus pro movité klienty), o čemž jsme nedávno v článku Financial Times i psali. Zdaleka nejrozvinutější je rozhodně satelitní byznys, protože služeb družic dnes již využívají telekomunikace, navigační systémy, státní agentury, meteorologové, ale nověji také zemědělci, rybáři nebo dopravní inženýři. Nad modrou, nikoli zelenou planetou, jak by asi pravil Václav Klaus, nyní létá odhadem přibližně 14 900 satelitů, přičemž z nich je asi 11 až 12 tisíc aktivních – údaje se liší podle statistiky ESA anebo analýz vesmírného trhu.

A ten je atraktivní. „Rostou příležitosti pro celý sektor satelitních technologií, zejména těch na nízké oběžné dráze Země, které naši planetu obíhají ve výšce mezi 160 a dvěma tisíci kilometry. Analýza investiční a poradenské skupiny Goldman Sachs předpokládá, že objem trhu s technologiemi pro takové satelity vyroste ze současných 23 miliard dolarů na 108 miliard do roku 2035,“ uvádí článek v tomto vydání. Převedeno na českou měnu to je doslova astronomických 2,25 bilionů korun!

Byla by veliká škoda, kdyby tuzemský výzkum, vývoj a průmysl takovou příležitost promeškal. Možná to zní jako klišé, ale přínosy takto investovaných peněz se nevracejí pouze v přímých platbách za satelitní služby, nýbrž i ve vývoji nových materiálů, technologií a hi-tech průmyslové výrobě. Ale české vlády to jistě vědí, že?