Odbrzděné Německo

Z Německa přicházejí v posledních týdnech poměrně rozporuplné zprávy. Země, která je největším partnerem Česka v obou směrech zahraničního obchodu, prochází změnami, jejichž dopady kvůli obří provázanosti pocítíme i my. Měsíc po parlamentních volbách skládají Němci vládu a přinejmenším v oblasti migrace se zdá, že k žádné změně trendu nedojde. Vítězové voleb, křesťanští demokraté, dopředu avizovali, že nehodlají spolupracovat s pravicově populistickou AfD, která na celonárodní úrovni získala téměř 21 procent a kromě Berlína zvítězila ve všech zemích někdejší NDR. A protože do parlamentu neprošla středová FDP, zůstaly lídru CDU Friedrichu Merzovi pro vyjednávání jen levicoví partneři: socialisté z SPD, Zelení, kteří v uplynulé dekádě pohřbili tamní funkční jadernou energetiku, a pak levicově populistická Levice, která vyhrála v hlavním městě.

V době, kdy do Německa míří desítky letů s migranty z muslimských zemí, města houfně ruší festivaly, karnevaly i velké společenské akce, protože nemají peníze na adekvátní bezpečnostní opatření proti teroristickým útokům, přišli socialisté dosluhujícího kancléře Olafa Scholze se zajímavými požadavky na budoucí vládu: příchod až půl milionu nových lidí ročně, volební právo pro dlouhodobě pobývající či vznik ministerstva pro migraci a sociální participaci. Výhrůžky sousedům, tedy i Česku, deportacemi a zpětným vracení migrantů, kteří se do Německa dostanou pozemní cestou, působí v tomto kontextu vyloženě bizarně. Naopak pozitivní zprávy přišly zpoza hranic minulý týden. Německý parlament schválil historickou změnu v rozpočtové politice a největší ekonomický stimul v novodobých dějinách země v hodnotě 500 miliard eur. Investice mají být rozprostřeny do následujících dvanácti let; směřovat mají převážně do infrastruktury a obrany, celá pětina má pak jít do pokračování ekologické transformace (ústupek Zeleným, kteří s CDU a SPD balík schválili).

Vedle toho si zákonodárci odhlasovali zvýšení „dluhové brzdy“, pokud budou výdaje určeny na obranu a zbrojení, navíc nově mohou mít deficitní rozpočty i spolkové země, nejen centrální vláda.

Němci aktuálně dávají na obranu 2,1 procenta HDP, příští rok se očekává nárůst na tři procenta a kvůli odblokování brzdy mohou růst výdaje na obranu v podstatě neomezeně. Důležité je, že Němci mohou převzít roli bezpečnostního lídra v Evropě a okolí a zároveň podpořit rozvoj infrastruktury. Historický mezník je i dobrou zprávou pro české firmy (nejen ze zbrojního průmyslu) a ve finále i pro občany ČR. Oživení německé ekonomiky se s odstupem projeví na průmyslové výrobě v Česku, která vyváží nejen do Německa, ale i dalších zemí západní Evropy. Odhadovaný dopad německého fiskálního balíčku na českou ekonomiku se pohybuje kolem tří desetin procent HDP v příštím roce, výhledově by měl ještě růst. V tomto směru je odbrzděné Německo dobrou zprávou pro každého občana Česka.