SOS. Bezpečí a jistoto, kde jsi?
Největším spojencem Japonska – stejně jako Evropy – byly demokratické Spojené státy, jakýsi masivní pilíř, opora, kotva. Jistota. A ta jistota je rázem strašně nejistá.
Až do poslední chvíle tohoto vydání týdeníku Eura jsme zvažovali, zda bude na obálce Donald Trump vyhlašující bezprecedentní celní válku, nebo výstavní Expo, na něž do Ósaky brzy zamíří přibližně stovka českých firem. Ty všechny a tisíce dalších napříč Evropskou unií se nyní ocitají v nevídané éře neklidu, vlastně spíše v chaosu, který americký prezident ve světě rozkýval, hned jak v lednu usedl do oválné pracovny.
Trump měl na Japonsko vždy pifku, jak se říká. Už v roce 1987 zadal inzerát do The New York Times, v němž vyzýval, aby Japonci více platili za ochranu tankerů a za své úspěchy, které prý byly na úkor Američanů. Zmiňoval „Japka“ i později, když přiznával, že mají plno peněz (díky chybné americké politice), kupují si nemovitosti a že se s nimi „obtížně obchoduje“. Teď už se nikoho na nic neptá, nesmlouvá. O Japoncích, kteří jsou ale „milí lidé“, mluvil i minulou středu v růžové zahradě Bílého domu, kde jim nastavil cla ve výši 24 procent.
Svět je jiný. Změnil se kvapně. Svědčí o tom i jedna zákulisní historka. Ve světě se slavívají narozeniny japonského císaře, ten současný Naruhito je má 23. února. Když se letos konala pražská oslava, stál – nově a nezvykle – vedle velvyslance vojenský přidělenec, prostě chlapík v uniformě. Jen pro připomenutí, jak je to v Japonsku citlivá věc: Nippon formálně nemá armádu, ale jen „síly sebeobrany“ – JSDF, Džietai. Devátý článek japonské ústavy historicky zapovídá vytvoření klasické armády schopné útoků, protože v roce 1954 byly ještě v živé paměti hrůzy, které císařství rozpoutalo v Asii a Tichomoří. Má se to podobně, jako když teď v Evropě čteme o odbrzděném Německu, které chce zbrojit a chystá se k válce…
Největším spojencem Japonska – stejně jako Evropy – byly demokratické Spojené státy, jakýsi masivní pilíř, opora, kotva. Jistota. A ta jistota je rázem strašně nejistá. Hluboké otřesy ve struktuře státu pociťují mimo jiné vědci v USA, kteří nejsou tak mediálně slyšet. Trumpův ministr zdravotnictví Robert Kennedy, kovaný antivaxer, srší nesmyslnými nápady, škrtá bez pochopení smyslu ochrany zdraví v agenturách a grantech, takže nedávno NIH, největší poskytovatel grantů, dal žadatelům vědět, aby raději neužívali kontroverzní slovo „mRNA“. Klimatologové a meteorologové z NOAA (kteří třeba předvídají hurikány) nemají užívat nelibé slovo „uhlík“; nově rezignoval vysoký představitel úřadu FDA pro vakcíny Peter Marks, neboť už neunesl Kennedyho lži a dezinformace. A jak přímo dodal, Trumpovu administrativu „nezajímá pravda“ či fakta. Odstraňováni jsou ředitelé ústavů, rušeny celé programy.
Už i tisícovky amerických vědců rozeslaly otevřený dopis: „Vysíláme SOS jako jasné varování: vědní základy země jsou decimovány.“ Drazí budižkničemové, řekl by si Trump, který si snad myslí, že se ta bohatá země, k níž svět vzhlížel, vytvořila jen poroučením.
