Online randění s riziky

Příležitost potkat životní lásku v restauraci, baru, na diskotéce či na večírku se v posledním roce a půl snížila na minimum. Naopak obrovský boom zažívají internetové seznamky a aplikace pro randění či intimnější vztahy. A stejně jako roste zájem o online seznamovací platformy, roste i množství kybernetických útoků spojených s tímto způsobem randění.

Asi nejznámější platforma Tinder loni hlásila přibližně 75 milionů aktivních klien­tů, z toho bylo 6,7 milionu lidí s plně placeným účtem (měsíčně deset dolarů pro uživatele do 28 let, 20 dolarů pro starší). Ještě před koronavirem používali seznámeníchtiví Tinder asi 90 minut denně, během pandemie se toto číslo zdvojnásobilo. Zajímavostí, jež ukázaly nové statistiky, je několik: tři čtvrtiny účtů patří mužům, třetina uživatelů jsou ženatí či vdané, 13 procent setkání vede ke svatbě; zatímco dvě třetiny mužů najdou vhodný protějšek pro seznámení během pěti minut, u žen to není ani pětina. Obří růst zájmu o Tinder a jeho placené služby udělalo z firmy projekt s hodnotou kolem deseti miliard dolarů.

Bumble, další z oblíbených aplikací na seznamování a „pokec“ (liší se tím, že jako první musí vždy napsat žena), údajně vyrostla během pandemie ze 40 asi na 100 milionů uživatelů, tři čtvrtiny z nich jsou do 35 let. Mimochodem v Česku má Bumble desítky tisíc aktivních uživatelů. Asijské Badoo hlásí zhruba 60 milionů lidí s aplikací a třeba appka Lovoo (z německých Drážďan) má přes 70 milio­nů stažení, z nichž je asi 23 milionů aktivních účtů.

S exponenciálně narůstajícím zájmem uživatelů se ukazují i rizika online randění. Antivirová společnost Kaspersky v rámci svého průzkumu analyzovala devět populárních seznamovacích aplikací (Tinder, Bumble, OkCupid, Mamba, Pure, Feeld, Her, Happn a Badoo) a zjistila, že ve srovnání s rokem 2017 se samotné aplikace sice staly z technického hlediska bezpečnějšími, ale hlavní rizika z pohledu soukromí přetrvávají.

Zkoumané aplikace sice neposílají nezabezpečená data, většina z nich však uživatele vybízí, aby si účet zaregistrovali prostřednictvím některé sociální sítě. A pokud se přes Facebook, Instagram, Spotify či Google přihlásí, jejich profil se automaticky naplní informacemi z dané sociální sítě (fotografie, profilové údaje, u některých služeb i poloha s metrovou přesností). Uživatelé jsou rovněž vyzýváni ke sdílení informací o pracovišti či škole.

To všechno je činí zranitelnými vůči kyberstalkingu, doxingu (kdy jsou soukromé informace zveřejněny s cílem oběť zostudit nebo poškodit), nebo dokonce fyzickému pronásledování. U řady aplikací hrozí riziko, že dojde ke sdílení fotografií či chatů bez souhlasu uživatelů, potenciálně za účelem vydírání. „Přechod na online seznamování vytváří další oblast, kde musejí uživatelé zvolit nejvhodnější způsob, jak navázat vztah a zároveň chránit svoji bezpečnost; jak najít rovnováhu mezi budováním digitální přítomnosti a zachováním soukromí,“ popisuje Tatyana Shishkova, bezpečnostní expertka společnosti Kaspersky.