Oživení pod Alpami? Snad už příští rok

Žebráci z Vídně, žijí tak bídně, říká se v divadelní hře Cimrman v říši hudby. Samozřejmě jde o literární nadsázku. Pravdou však je, že současná ekonomická situace v Rakousku není úplně nejrůžovější. Rakouská národní banka i renomované výzkumné instituty Wifo a IHS pro letošek předpovídají hospodářství propad o 0,6 procenta. Vloni to bylo minus jedno procento. „Nemáme sice nejhlubší recesi, ale rozhodně je nejdelší od roku 1946. A vyhlídky na rok 2025 jsou také poměrně nejisté,“ prohlásil nedávno šéf Rakouského institutu pro hospodářský výzkum (Wifo) Gabriel Felbermayr. Jaké jsou příčiny této situace? Na jedné straně oslabení globální poptávky – zejména v Číně – snižuje zájem o rakouské exportní zboží. Pociťuje to zejména průmysl, který by letos měl klesnout dokonce o 4,1 procenta. A přes dřívější očekávání neroste ani domácí spotřeba. Navzdory solidnímu růstu mezd v letošním roce – Wifo předpovídá zvýšení reálných čistých mezd o 4,5 procenta – se očekává, že výdaje rakouských spotřebitelů budou v podstatě stagnovat (podle Wifo narostou o desetinu procenta).

Raději jen opatrný optimismus

Nově formovaná spolková vláda by tak měla co nejrychleji přijít se stimulující strukturální politikou. Navzdory napjaté rozpočtové situaci instituty Wifo a IHS nedoporučují přílišný tlak na úspory. To by totiž mohlo dále brzdit ekonomiku a tlačit ji hlouběji do recese.

Zároveň ale prý není nutný žádný klasický ekonomický stimulační balíček. „Nemáme nedostatek likvidity, ale nedostatek důvěry,“ vysvětluje šéf Wifo Felbermayr s tím, že možné zdroje příjmů pro deficitní rakouský rozpočet vidí například v oblasti zvýšení daně z minerálních olejů (ta se od roku 2011 nevalorizovala), daně z hodnoty pozemku, nebo dokonce daně z přidané hodnoty. Přesto při pohledu do budoucnosti zůstávají ekonomičtí výzkumníci optimisty. V příštím roce by měl přijít dlouho očekávaný stimul ze zahraničí, který povede ke zvýšení exportu. Růst by měl podpořit i na jaře odsouhlasený balíček, který by měl podpořit strádající stavební branži do roku 2027 celkovou částkou 2,2 miliardy eur. I proto Wifo očekává v roce 2025 růst rakouské ekonomiky o zhruba jedno procento a konkurenční IHS o 0,8 procenta. Ovšem dosažení těchto růstových temp výzkumné instituty podmiňují zotavením mezinárodní poptávky. „Pokud poptávka po kapitálových statcích zůstane tak slabá jako v současnosti, mohlo by to Rakousku přinést třetí rok recese,“ uvádí prognóza Wifo.

Zatížení strukturálními problémy

Objevují se však i mnohem kritičtější hlasy. „Bez okamžitých opatření Rakousku jako ekonomické destinaci hrozí úpadek,“ varuje hlavní ekonom Raiffeisen Research Gunter Deuber s tím, že zejména průmysl zažívá ztrátu konkurenceschopnosti. Výrobní sektor trpí zejména prudce rostoucími mzdami, které však nedoprovází odpovídající zvyšování produktivity.

Tato situace je problematická zejména pro společnosti zaměřené na vývoz. Exportéři mohou absorbovat zvýšení mezd jen v případě, že se zároveň zvyšuje produktivita jejich zaměstnanců, jinak zaostávají v mezinárodní konkurenci. Citovaný Deuber každopádně očekává, že firmy budou pokračovat ve snižování počtu pracovníků, aby šetřily náklady a zvyšovaly produktivitu. Zejména v průmyslu považuje za nezbytné investice do automatizace procesů, aby se produktivita práce mohla skokově zvýšit. Rakouské společnosti – bez započítání bank – jsou však letos poprvé méně ziskové, než činí průměr eurozóny. Což je samozřejmě dáno i zvýšenými mzdami. Zároveň menší provozní přebytky znamenají méně volných peněz na investice, což může vést k zacyklení celého problému. Trvale utlumené investiční prostředí může podle Guntera Deubera v nejhorším případě dlouhodobě podkopat mezinárodní konkurenční pozici Rakouska.

I proto Deuber volá po podpoře firemních investic ze strany vlády. Mělo by se jednat například o časově omezený investiční bonus a zrychlené odpisy investic. Strukturálně by podle šéfa Raiffeisen Research bylo rovněž velmi dobré omezit byrokracii, urychlit schvalovací postupy a snížit daňové zatížení práce. Poté by se mezinárodní konkurenceschopnost Rakouska měla rychle obnovit. Země má totiž stále řadu silných stránek, jako je kvalitní infrastruktura, dobře vyškolení pracovníci, spolehlivý právní rámec i výhodná zeměpisná poloha. Navíc se Rakousko může dosud pochlubit vysokou životní úrovní i příjmem na obyvatele. Ten se vloni navzdory poklesu ekonomiky zvýšil a dosáhl téměř 52 tisíc eur. Země má tak pátý nejvyšší příjem na hlavu v celé Evropské unii (pro srovnání: Česko je na čtrnácté pozici).

Bankovní ráj pod horami

Přes popsané problémy rakouské ekonomiky existují v Rakousku sektory, kterým se daří nadmíru dobře. Výborné výsledky vykazují například místní bankovní domy a také cestovní ruch. Právě rakouské banky vydělávají jako nikdy. Podle údajů Rakouské národní banky (OeNB) činil loňský souhrnný zisk místních finančních domů po zdanění 14,4 miliardy eur, meziročně plus čtyřicet procent. Polovinu této částky přitom banky vydělaly na domácím trhu a zbytek v zahraničí.

Vzhledem k těmto vysokým ziskům se ozývají výzvy k zavedení zvláštní daně pro bankovní sektor, například ze strany Rakouského odborového svazu (ÖGB). „Vysoký zisk není výrazem zvýšené produktivity bankovního sektoru. Tady dochází k přerozdělování bankám,“ vysvětluje požadavek hlavní ekonomka ÖGB Helene Schuberthová s tím, že zatímco banky vydělávají na vysokých úrokových sazbách na úvěrech, tak na střadatele jsou naopak skoupé. Navíc banky v Rakousku poskytovaly vysoký objem půjček s variabilním úrokem, a to i v době, kdy před těmito produkty varovaly dozorové orgány. A nyní, když jsou úroky vysoko, tak se dlužníkům zvýšily i splátky, což finančním domům značně přifukuje zisky.

Ovšem letošní rok nemusí být pro rakouské banky tak pozitivní. Rakouskem aktuálně běží vlna insolvencí realitních developerů. Největším je velmi medializovaný krach skupiny Signa Reného Benka. Zde věřitelé tvrdí, že jim Benkova firma dluží přibližně 10,8 miliardy eur, soud ale podle restrukturalizační zprávy prozatím uznal jen necelých 3,1 miliardy. Bankrot skupiny Signa však není vůbec ojedinělý. Věřitelé rodinné developerské firmy Imfarr přihlásili téměř 750 milionů eur, v případě společnosti BBB je to dalších sto milionů. Tím výčet krachů velkých realitních developerů nekončí, deník Kleine Zeitung jen letos v létě napočítal šest velkých případů, a kromě toho je zde řada menších. Úvěry realitním developerům poskytují právě rakouské banky, v polovině roku to bylo zhruba 127 miliard eur, v relativním vyjádření 61 procent úvěrového portfolia rakouských bank vůči nefinančním společnostem a třináct procent celkové konsolidované bilanční sumy místních bank. A to není málo. I proto Rada pro stabilitu finančního trhu konstatovala, že případné nesplácení úvěrů v tomto sektoru by mohlo představovat zvýšené riziko pro stabilitu finančního trhu v Rakousku. Rada proto banky požádala, aby si „ponechaly značnou část svých současných vysokých zisků, aby zlepšily kapitalizaci a vytvořily rezervy na rizika s výhledem do budoucna“.

Turistů začíná valem přibývat

Pozitivní výsledky hlásí další silný sektor rakouské ekonomiky – cestovní ruch. Země vloni zaznamenala více než 45 milionů příjezdů, meziročně plus téměř o 14 procent. To je o pouhé procento méně než v předpandemickém roce 2019. A pozitivní vývoj pokračuje i letos. V srpnu, nejvýznamnějším měsíci letní sezony, vzrostla přenocování v rakouských hotelech, penzionech a prázdninových apartmánech oproti stejnému období loňského roku o tři procenta na více než 21 milionů. A za prvních osm měsíců je celkově plus o téměř dvě procenta. „Jedná se o nejvyšší dosažený výsledek za prvních osm měsíců roku a překonává i předchozí rekordní hodnotu roku 2019,“ říká Tobias Thomas, generální ředitel Statistics Austria, a dodává, že téměř tři čtvrtiny přenocování obstarávají hosté ze zahraničí.

Nakolik se daří turismu v Rakousku, potvrzuje i další ukazatel – země má jeden z nejvyšších počtů mezinárodních turistů na světě na obyvatele. Nedávno zveřejněná statistika udává, že na každého Rakušana připadá 3,4 zahraničního návštěvníka. Pro srovnání turistické velmoci jako Španělsko a Francie vykazují sotva poloviční hodnotu. Přestože dominantní roli mezi zahraničními hosty stále hrají Němci, tak například českým turistům patří podle počtu přenocování za loňský rok již čtvrtá příčka. Česko je tak pro Rakousko významnějším zdrojem návštěvníků než daleko lidnatější Itálie či Polsko. „Cestovní ruch se nabízí jako zázračná zbraň proti recesi,“ tvrdí prezident Rakouské hotelové asociace Walter Veit. K tomu je však třeba probudit potenciál trhu práce. Přes vyšší rakouskou nezaměstnanost právě firmy v oblasti cestovního ruchu marně hledají více než devět tisíc zaměstnanců.