Ozvěny

Noční maraton s prvky absurdního dramatu

Školáci se vraceli z prvního dne nového školního roku, když poslanci zahájili schůzi s jediným bodem programu: návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS). A školákům pomalu končil druhý školní den, když se poslanci po probdělé noci dostali k samotnému hlasování. Po bezmála 23 hodinách se přitom dostavil výsledek, který se očekával – opozičním uskupením ANO a SPD se Fialův kabinet povalit nepodařilo. Ze 184 přítomných zvedlo ruku pro konec vlády jen 84 poslanců, stovka zákonodárců pětikoalici podpořila. Maratonské jednání přineslo sáhodlouhé proslovy, invektivy a osočování, ale i bonmoty a prvky absurdního dramatu. Orbán je maďarský Havel, pronesl například šéf ANO Andrej Babiš. „Erudici“ v energetické problematice demonstrovala jeho stranická kolegyně Berenika Peštová. Podivila se nad tím, jak může Putin za to, že máme drahou elektřinu. „Můžeme to vztáhnout na plyn. Tomu rozumím. Ale co má společného s lipskou burzou?“ hřímala bývalá náměstkyně ministra životního prostředí. Asi by stálo za to změnit pravidla a s návrhy na nedůvěru nakládat jako v některých jiných zemích, jak píše Petr Fischer v komentáři zde.

Není svetr jako svetr

Svetry se v Česku stávají určitými symboly krizí. Když na jaře 2020 udeřila ta koronavirová, dorazil tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček na jednání místo v klasickém obleku v džínách a červeném svetru. Byl z toho hit, který mu – alespoň na chvíli – zajistil body u veřejnosti (ale na udržení ČSSD ve sněmovně ani svetr nestačil). Když teď uprostřed krize energetické zmínila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, že bychom si holt měli vzít další svetr, vyvolala slušný poprask. Ve sněmovně se rozohnil Tomio Okamura, kritizoval Andrej Babiš. Pekarová má ale pravdu. „Svetr by neměl být vnímaný jen jako ochrana před zimou, ale i jako symbol boje proti Putinovi. Symbol toho, že když se každý, kdo může, trochu uskromní, budeme mu méně financovat válku,“ uvedla politička. My bychom dodali, že žít v přetopených místnostech rozhodně není zdraví prospěšné. Naopak taková studená sprcha hned po ránu člověka hezky probudí.

Zemřel Michail Gorbačov

Perestrojka, glasnosť, konec studené války, pád železné opony. Tahle slova jsou patrně nejčastějšími synonymy pro Michaila Gorbačova, (před)posledního generálního tajemníka ÚV KSSS a prvního a zároveň posledního prezidenta Sovětského svazu, který minulé úterý zemřel ve věku 91 let. V demokratickém světě si získal uznání za to, že výrazným způsobem přispěl k pádu komunistického impéria a ukončení zmíněné studené války – hned v roce 1990 získal Nobelovu cenu míru. V Rusku ale moc populární nebyl, mnoho tamních mu mělo za zlé rozpad Sovětského svazu. Pád SSSR ostatně považuje za velkou chybu i Vladimir Putin. Otázka tedy zní, nakolik hluboká byla jeho „hluboká soustrast“.

Soud zrušil Peltův trest

Loni na podzim dostal šest let nepodmíněně v kauze sportovních dotací, teď ale vrchní soud rozsudek nad bývalým šéfem českého fotbalu Miroslavem Peltou zrušil. Stejně tak i trest pro bývalou náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou. Kauza ovšem zdaleka nekončí – vrací se k městskému soudu k novému projednání. „Státní zástupce navrhoval zrušení zprošťujících výroků a dále i zrušení odsuzujícího výroku s tím, aby ten obsahoval přísnější právní kvalifikaci,“ uvedl státní zástupce Ondřej Trčka z Vrchního státního zastupitelství v Praze s tím, že podrobnější informace bude možné poskytnout po doručení a prostudování rozhodnutí.

Šéf tibetské exilové vlády v Praze

Věc v minulých letech nevídaná: do Prahy přijel předseda tibetské exilové vlády Penpa Cchering a přijali jej vrcholní politici. V Senátu jednal o potřebě jmenovat evropského zmocněnce pro otázky Tibetu, který okupuje Čína. „Komunistická Čína se snaží vymazat tibetskou kulturu, tibetský jazyk i jejich historii, zmocnila se Tibetu a jeho bohatství, ale nepodaří se jí zmocnit duší Tibeťanů. Demokratický svět musí Tibeťanům pomoct ve svém vlastním zájmu,“ citovala agentura ČTK místopředsedu horní komory Jiřího Oberfalzera. Čínská ambasáda reagovala syčením, že jde o „hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Číny“, čínský fanoušek Miloš Zeman se nevyjádřil.

Světový fotbal na ČT i na Nově

Úspory téměř miliardu korun, které Česká televize ohlásila v květnu, se dotknou i blížícího se světového šampionátu ve fotbale. Veřejnoprávní televize oznámila, že část vysílacích práv na turnaj v Kataru prodala Nově. Důvodem je dlouhodobý trend poklesu reálné hodnoty televizního poplatku, uvedla ČT. „Ceny vysílacích práv se však v poslední dekádě enormně zvýšily a dále rostou. Zejména na zahraničním trhu, kde tento vývoj nyní ještě zrychlují inflační vlivy,“ řekl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Z 64 utkání šampionátu, na němž Češi nebudou, odvysílá ČT 32 duelů, Nova 18 zápasů a 14 utkání poběží na obou.

Bude schodek 270 miliard

Pamatujete ještě na dobu, kdy deficit státního rozpočtu vyšší než sto miliard vyvolával vášnivé emoce? Co bychom za to nyní dali! První návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá se schodkem 270 miliard korun. Návrh rozpočtu, který kalkuluje s příjmy 1,7495 bilionu korun a výdaji 2,0195 bilionu, bude během září projednávat vláda, aby ho do posledního dne měsíce stihla poslat do sněmovny. „Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. „Přestože snižování schodků rozpočtu není tak rychlé, jak jsme si před válkou představovali, nic to nemění na našem jasném předvolebním slibu snížit schodek veřejných financí co nejdříve pod tři procenta HDP,“ dodal. Tak uvidíme.