Ozvěny

Zoufalý Putin mobilizuje

Když koncem února Rusové přepadli Ukrajinu, počítal kremelský diktátor Vladimir Putin, že za pár dní země kapituluje a bude hotovo. Nestalo se, tuhý odpor Ukrajiny podporované Západem Putin zjevně nečekal. Když pak nedávno Ukrajinci začali zpátky dobývat řadu svých území, jež předtím obsadili Rusové, sáhl Putin k novým krokům. Vyhlásil částečnou mobilizaci – první v zemi od konce druhé světové války A tvrdil, že je to na obranu před Západem, který se podle něj snaží Rusko oslabit, rozdělit a zničit. Což je pozoruhodné, protože jediný, kdo někoho v Evropě ohrožuje a kdo napadl sousední suverénní zemi, je Putinovo Rusko. „Vyhlášením částečné mobilizace v Rusku definitivně padá Putinova lež o ,speciální operaci‘. Putin zkrátka vede krvavou válku proti Ukrajině,“ podotkl ministr vnitra Vít Rakušan. Kromě mobilizace, před níž řada Rusů začala prchat do zahraničí, Moskva narychlo rozjela „referenda“ na okupovaných územích na východě Ukrajiny s cílem „schválit“ anexi k Rusku, jako se to v roce 2014 stalo s Krymem. Přesnější označení než anexe je ovšem krádež.

Miliardy eur versus drahé energie

S nárůstem cen energií, který se rozjel zhruba před rokem, začaly jednotlivé vlády hledat cesty, jak lidem a firmám se zvládnutím placení zejména za plyn a elektřinu pomoct. A to docela leze do peněz. Podle nejnovějších dat bruselského výzkumného institutu Bruegel na to ze zemí Evropské unie za poslední rok vyčlenilo v absolutních číslech nejvíce Německo – částka přesahuje sto miliard eur, což odpovídá 2,8 procenta německého hrubého domácího produktu. V poměru oznámené pomoci právě k HDP vede ze zemí EU Chorvatsko se 4,1 procenta HDP, Česko je v tomto ohledu v druhé polovině pelotonu s 1,2 HDP. Suverénně nejnákladnější opaření ale naplánoval dnes už bývalý člen unie Velká Británie – pomoc má vyjít na bezmála 200 miliard eur, v poměru k HDP přibližně šest procent. To je slušný ranec.

Fed i ECB zvedají sazby

Americká centrální banka Fed v boji s inflací zpřísnila měnovou politiku – základní úrokovou sazbu zvedla o 0,75 bodu do pásma tří až 3,25 procenta. Základní úrok je tak nejvýše od roku 2008, ale to zřejmě není vše: do konce roku by mohl stoupnout na 4,4 procenta. Fed zvedá sazby, byť meziroční inflace v USA zvolňuje: z červnových 10,1 procenta klesla do srpna na 8,3 procenta. Po více než dekádě nulových sazeb je v létě začala zvyšovat i Evropská centrální banka, tento měsíc na 1,25 procenta. A její šéfka Christine Lagardeová uvedla, že zvedání půjde možná až na úroveň, jež omezí hospodářský růst. Téma koruny a měnové politiky ČNB rozebíráme zde.

Vývoz na Ukrajinu se propadl

Vinou Putinovy války se export českého zboží na Ukrajinu ve druhém kvartálu mezi­ročně významně smrskl, bezmála o třetinu. V některých kategoriích se ale vývoz naopak zvýšil, uvedla agentura na podporu obchodu CzechTrade. Data potvrzují, že největší meziroční nárůst exportu logicky zaznamenaly položky, které ekonomika zasažená válkou nejvíce potřebuje. Jedná se především o potravinářské výrobky, jejichž vývoz se zvýšil o více než 135 procent, a dále oděvy a textilie, kde došlo ke zvýšení o 124 procent, respektive o 90,5 procenta. Strmý pokles pak pocítil vývoz do Ruska. Export tam se v porovnání s 2. čtvrtletím 2021 propadl o 73 procent.

Lidé shání mince s Alžbětou II.

Je to obvyklý trend. Když zemřel král popu Michael Jackson, výrazně vzrostl prodej jeho alb. Teď lidé začali shánět pamětní

mince s britskou královnou Alžbětou II. Speciální edice, například k 95. výročí narození královny nebo k výročí 70 let její vlády, jsou ale už vyprodané a lze je pořídit na sekundárním trhu. Cena těchto mincí nyní po smrti královny vzrostla o desítky až stovky procent. „Když se najde někdo, kdo je obdivovatelem královny a královské rodiny, cena může vystoupat do závratných výšin,“ řekl ředitel firmy Zlaťáky.cz Martin Štich. „Někteří lidé jsou ochotni zaplatit téměř jakoukoli cenu za to, aby získali konkrétní produkt hned nebo v co nejkratším horizontu.“

Za léto skoro čtyři miliony pasažérů

Letiště Václava Havla hlásí silnou letní sezonu. Od června do srpna odbavilo přes 3,8 milionu cestujících, což je o třetinu méně než v rekordním roce 2019, nic­méně trend je vzrůstající. Od začátku roku do konce srpna pak letištěm prošlo bezmála sedm milionů cestujících. Nejrušnějším dnem byl první červenec, kdy počet odbavených cestujících překročil 50 tisíc. Nej­oblíbenější zemí po­dle počtu pasažérů bylo Řecko. Na prvním místě konkrétních dovolenkových destinací je turecká Antalya, hodně lidí létalo i do Hurghady, Marsá Alamu nebo Burgasu.

Hotovo. Creditas koupila Expobank CZ

Banka Creditas se stala novým vlastníkem Expobank CZ, české banky s 31letou tradicí. Obě finanční instituce budou v nejbližších letech fungovat samostatně a pro jejich klienty ani zaměstnance se v současnosti nic nemění. Transakci, jejíž výši banky nezveřejnily, odsouhlasily ČNB i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Vítáme rychlé schválení regulátorů. Koupě Expobank CZ je plně v souladu s naší růstovou strategií. Obchodní modely Banky Creditas i Expobank CZ se vzájemně vhodně doplňují, a proto může dojít k dalšímu rozšíření produktů a rozvoji služeb pro klienty,“ řekl předseda představenstva Banky Creditas Vladimír Hořejší. „Naší strategií bude využít synergií mezi oběma společnostmi a zázemí silného, ryze českého vlastníka,“ uvedl předseda představenstva Expobank CZ Petr Krumphanzl. „Expobank CZ se bude dále koncentrovat zejména na oblasti retailového bankovnictví a poskytování služeb s maximálním využitím moderních technologií.“

Spořicí účty stále vedou

Češi se obávají negativních dopadů inflace na své úspory, čtvrtina populace s úsporami nad 30 tisíc korun proto v předchozím půlroce přehodnotila způsob jejich ochrany. Více než polovina z nich – přesně 55 procent – převedla své finanční rezervy na spořicí účty, k tomu přistoupila převážně starší skupina respondentů nad 60 let. Ukázal to čerstvý průzkum agentury Median pro společnost Broker Consulting mezi více než tisícovkou respondentů. Češi rovněž více využívají investiční/podílové fondy, kam od jara do srpna směrovali své úspory v bezmála třetině případů. Nadto standardně využívají možností pravidelného ukládání financí do důchodového či stavebního spoření. „Výzkum přinesl potvrzení předpokládaných obav většiny českých domácností spojených s dopady inflace a i prognóza na nejbližší období je jimi naplněna. Ačkoli české domácnosti řeší situaci dle očekávání hlavně redukcí zbytných výdajů, disponují rovněž úsporami pro finanční investice,“ shrnuje výsledky průzkumu Josef Fišer z Medianu. Ale úroky na spořicích účtech to rozhodně nevytrhnou.