Mladí Češi překvapili Evropu, nakupují nejméně padělků z unijních států. Pirátského obsahu se však nebojí. Jarní průzkum Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) mezi mladou generací (15 až 24 let) přinesl novinky. V Česku si podle výzkumu záměrně koupilo loni padělané zboží jen 24 procent mladých, pirátský obsah v online prostředí je pro ně však větším lákadlem – záměrně ho vyhledává 27 procent Čechů ve věku 15 až
24 let. Jde už o třetí celoevropský srovnávací výzkum přístupu mladých lidí k porušování práv duševního vlastnictví. A pro Česko nevyzněl vůbec špatně.

Pokud se podíváme na celková čísla za EU, třetina mladých lidí v posledních 12 měsících používala, přehrávala, staho­vala nebo streamovala obsah z nelegálních zdrojů. V 21 procentech případů šlo o vědomé porušení autorských práv. Nelegální padělky zboží si na internetu koupilo v posledním roce 52 procent mladých Evropanů a 37 procent tak učinilo vědomě. Právě u vědomého nákupu padělků mezi mladými lidmi jsou obrovské rozdíly mezi jednotlivými zeměmi Unie. Zatímco Česko s pouhými 24 procenty stojí v čele žebříčku a je za „vzorňáka“, na opačném konci tabulky je s 62 procenty Řecko.

Mezi padělané výrobky, které mladí lidé nejčastěji záměrně kupují, patří oděvy a doplňky (17 procent), dále obuv (14), elektronická zařízení (13) a hygiena, kosmetika a parfémy (12).

A pirátský obsah? Vedou samozřejmě filmy (61 procent) a televizní seriály (52), po nich následuje hudba (36). Zajímavý je pohled na to, co by přimělo mladé lidi změnit názor a přestat stahovat filmy a seriály: pro necelou polovinu z nich je to kybernetická hrozba nebo počítačový podvod.

Pirátství je v této cílové skupině stále přitažlivé, ale když se na data podíváme z opačného úhlu pohledu, zjistíme zajímavý trend. Tři pětiny mladých lidí za poslední rok nevyužily obsah z nelegálních zdrojů. V roce 2019 to bylo ještě 51 procent, a v roce 2016 dokonce jen 40 procent. Na tom je velmi dobře vidět, jak je důležitá také kvalita obsahu za dostupnou cenu. Pomalu ale jistě si i mladí lidé zvykají za dobrý obsah také platit. Služby, jako jsou Netflix, HBO GO, Spotify a další, jež k uživatelům dostávají statisíce hodin seriálů, filmů nebo hudby z celého světa, výborně cílí na mladou skupinu. A klasickým televizním stanicím přidělávají vrásky na čele. Pro tuto generaci, která nemá navíc problém sledovat filmy a seriály v angličtině, není hlavní vysílací program klasických televizí od 20 hodin v obýváku na gauči už vůbec zajímavý. Trh s digitální zábavou se definitivně globalizoval a lokální hráči na úrovni jednotlivých zemí mají obrovský problém mladou generaci zaujmout.

Nejdůležitější je cena

Pirátský obsah pomáhá financovat organizovaný zločin, říká Andrea di Carlo z EUIPO.

Z vašeho výzkumu vyplývá, že pětina mladých Evropanů sáhne záměrně po nelegálním filmu, seriálu nebo hudbě. Proč?
Základní důvody jsou čtyři. Nejdůležitější je pro ně cena. Obsah z nelegálních zdrojů je zdarma nebo levnější. Významnou roli hraje lepší dostupnost a lepší výběr a pro 23 procent lidí z výzkumu hraje roli i pocit, že pokud je to pro osobní potřebu, není na tom nic špatného. I proto jsme vybudovali portál agorateka.eu, který agreguje nabídky z více než 3 300 stránek s legálním obsahem z 24 zemí a pokrývá různé kategorie včetně televize a filmu, hudby, elektronických knih, sportu a her.

Jakou roli hrají v přístupu k pirátskému obsahu sociální sítě?
Jsou nejoblíbenějším kanálem přístupu k nelegálním fotografiím. Ukazuje se také, že konverzace mezi uživateli o nákupu padělků se odehrávají především na Instagramu, což odráží jeho schopnost být pro zboží virtuální výlohou. Naopak na sítích Twitter a Reddit lidé častěji diskutují o pirátském digitálním obsahu. Poskytovatelé i uživatelé nelegálního obsahu stále častěji využívají sociální sítě, aby se vyhnuli vysledování.

Občas se objeví téma financování zločineckých organizací právě prostřednictvím nelegálního obsahu. Je to v Evropě aktuální?
Ano. Mnoho lidí možná neví, že nákupem padělaného výrobku nebo přístupem k pirátskému obsahu mohou přispět k financování aktivit organizovaného zločinu. Důkazy potvrdily zapojení skupin organizovaného zločinu do porušování práv duševního vlastnictví a propojení mezi trestnou činností v oblasti duševního vlastnictví a dalšími trestnými činy, jako jsou obchodování s drogami, nucené práce, počítačová kriminalita, podvody a praní peněz.