Pan normální
Pravidelný čtenář týdeníku Euro ví, že politice – v její ryzí podobě – se na stránkách našeho magazínu věnujeme spíš okrajově.
Politologické rozbory a akademické analýzy rádi přenecháváme jiným, naopak nás zajímají ekonomické souvislosti politických rozhodnutí a jejich dopad na byznys. A pokud jde o parlamentní volby, které nás čekají za necelý měsíc, ukazuje se, že v době historických deficitů státního rozpočtu je o penězích takřka každý bod jakéhokoli předvolebního programu – ať už jde o financování zdravotnictví, školství, dopravní infrastruktury, nastavení daní, nebo opakované uplácení seniorů Babišovou vládou.
Všechna tato témata zmiňuje v profilovém rozhovoru i Petr Fiala, šéf ODS a lídr koalice Spolu. Politik, z kterého si část národa tak trochu utahuje kvůli jeho strojenému vystupování, další část se ho naopak snaží přistihnout v momentě, kdy se trochu uvolní, a zbytek lidí doufá, že se mu podaří s jeho demokratickou koalicí otočit politické směřování v zemi. Fialova pozice je z mnoha důvodů nezáviděníhodná.
Dovolte mi při této příležitosti jednu osobní vzpomínku, kdy jsem – tehdy čerstvě jmenovaného ministra školství – potkal poprvé. Psal se konec roku 2012, vracel jsem se ze služební cesty ze zahraničí a v poloprázdném letadle s námi cestovala výprava úředníků ministerstva školství. Nový šéf resortu seděl se svými podřízenými v ekonomické třídě a během čekání na transferový autobus bavil partu mladších kolegů.
I proto jsem byl překvapen, když o pár let později novináři a především uživatelé sociálních sítí zařadili Fialu, tehdy již šéfa Občanské demokratické strany, do kategorie „suchar“. Faktem ovšem je, že bývalý rektor Masarykovy univerzity přehnaným charismatem neoplývá a své názory často formuluje až tak ze široka, že část obecenstva přestane poslouchat a důležitou podstatu sdělení už nevstřebá.
Je možné, že Andrej Babiš se svým protřelým marketingovým týmem změnil českou politiku natolik, že pro značnou část populace není podstatný obsah, ale jen formát a marketing. A v konkurenci premiéra, který během pár minut otočí ve svůj prospěch i slovní hádku s vlastním synem, působí Petr Fiala skutečně nevýrazně.
Ale není ona „normálnost“ právě to, co současné Česko potřebuje ze všeho nejvíc? Stabilizovat veřejné finance, přestat ze státních a unijních peněz financovat aktivity Agrofertu a znovu nastolit slušnost – namísto neustále se rozšiřujícího buranství – jako základní formu chování? Jestli u toho bude Fiala jako ministerský předseda, nebo dvojka nové koalice vedené premiérem Bartošem (či snad premiérem Rakušanem?), není až tak podstatné. Jak sám Fiala přiznává v rozhovoru pro týdeník Euro: „Bojujeme jen o to, zda budou populisté vládnout další čtyři roky, navíc s extremisty z SPD a KSČM, kteří potáhnou zemi z EU a NATO někam na východ. Vše ostatní je vedlejší.“
Přeji vám inspirativní čtení a otevřenou mysl.
