Pasivita vyjde dráž než aktivita

Klimatická krize, znečišťování životního prostředí, nedostatek vody v některých částech světa. Obyvatelstvo planety Země stojí před zásadními kroky, aby ochránilo samo sebe a připravilo ji pro snesitelný život budoucím generacím.

Jenže jak toho dosáhnout? Zvlášť když podmínky v různých koutech světa jsou tak odlišné. Ve Finsku na severu Evropy netrpí díky tisícům jezer a moři okolo nedostatkem vody jako ve vnitrozemském Maďarsku či v pouštních státech. Smog ovlivňuje život například v milionových aglomeracích Číny či Indie, které patří k největším znečišťovatelům vzduchu na světě.

Neskeptičtí Češi

Společnosti Veolia a Elabe, francouzská poradenská agentura zabývající se životním prostředím, provedly na konci roku 2023 průzkum v 25 zemích pěti kontinentů. Zjišťovaly, jak jejich občané vnímají klimatické změny a jak se staví k možným řešením. Vznikl barometr ekologické transformace, který obsahoval vzorek odpovídající více než polovině světové populace. V každé zemi včetně Česka odpovídalo minimálně tisíc respondentů. Co z průzkumu vzešlo?

Například 89 procent dotazovaných souhlasí s tím, že probíhá změna klimatu. A 67 procent z nich je přesvědčeno, že náklady na odstranění znečištění životního prostředí a následků změny klimatu budou vyšší než investice potřebné pro realizaci transformace.

Češi se podle průzkumu nejméně obávají ekologické a klimatické nejistoty – 62 procent. Toto číslo je o sedm procentních bodů nižší než průměr Evropské unie (69 procent) a o tři body nižší než světový průměr. Celosvětově panuje největší skepse v Brazílii (82 procent), v Evropské unii pak mezi Španěly (78 pro­cent).

V Česku výzkumníci zaznamenali vysokou úroveň obav o zdraví a kvalitu života v souvislosti s ekologickými a klimatickými změnami. Přibližně 71 procent respondentů uvedlo, že se cítí ohroženo zhoršováním kvality života a 63 procent se obává zdravotních rizik spojených se znečištěním.

Ačkoli 90 procent Čechů tvrdí, že ke klimatické změně dochází, její původ dokáže označit málokdo. Přibližně 21 procent respondentů zpochybňuje, že za změnu klimatu může lidská činnost, 14 procent věří v přírodní původ změn a sedm procent míní, že není možné určit příčinu.

Ekologický fatalismus

Výsledky průzkumu také odhalují v tuzemsku vysokou míru ekologického fatalismu – je nám to předurčeno osudem bez možnosti změny. Celkem 63 procent Čechů má pochybnosti nebo je přesvěd­čeno, že je příliš pozdě na omezení klimatických změn a znečištění. Tato re­zignace je výraznější než průměrná úroveň v Evropské unii a ve světě. Navzdory pesimismu většina Čechů věří, že akce a investice do ekologické transformace jsou přiměřené rizikům, kterým čelí. Avšak 73 procent respondentů má potíže si představit, jak by mohl vypadat kaž­dodenní život po dosažení ekologické transformace, což je výrazně nad světovým i evropským průměrem.

Co o nás tedy tento průzkum vlastně říká? Že Češi se podle výsledků baro­metru Veolie a Elabe nacházejí ve specifické pozici v rámci globální ekologické debaty. Přestože většina populace uznává existenci klimatických změn a podporuje akce k jejich zmírnění, skeptický a fatalistický postoj představuje významnou výzvu pro budoucí ekologické iniciativy.