Po výrobcích návykových léků platí odškodné i lékárny

Na začátku listopadu se tři největší provozovatelé lékáren v USA – Walgreens, CVS Pharmacy a Walmart – dohodli s americkou vládou na odškodném obětem závislostí na návykových lécích (opioidech) ve výši téměř 14 miliard dolarů. Měly by být použité na urovnání více než 3 300 soudních sporů vedených s nimi v uplynulých pěti letech v celé zemi. Celková částka odškodného po této dohodě přesáhla 50 miliard dolarů, další zřejmě v příštích měsících a letech přibudou.

Na firmy zapojené do opioidového byznysu totiž míří žaloby od Aljašky až po území nezačleněná do USA, jako jsou Panenské ostrovy. Tam všude místní administrativy řeší občany, kteří si chtěli ulevit od bolesti, ale v lepším případě se stali závislými na tvrdých drogách, v horším skončili v márnici. Nárůst závislostí odstartovaných opioidovými léky ničí Ameriku a zvyšování věku dožití se zastavilo už před koronavirovou pandemií.

Bolest, úleva, závislost, smrt

Reportáže o závislých na opioidech mívají společný rámec. Na začátku ukazují obyčejného Američana se zdravotním problémem vyvolávajícím bolest. Může jít o armádního veterána sužovaného důsledky úrazu ve válečném konfliktu, ženu v domácnosti trpící migrénami nebo o amatérského sportovce řešícího únavové zranění. Následuje lékař předepisující lék na bázi opioidů, jako je OxyContin či Vicodin. „Idylu“ amerického maloměsta poté v rychlém tempu střídají parkoviště, opuštěné domy a doupata feťáků a popis způsobů, jimiž si ještě nedávno „čistý a bohabojný Američan“ snaží sehnat další dávku návykové látky.

Opioidy totiž velmi rychle dokážou vyvolat závislost a uživatelé původně „neškodného“ tlumení bolesti z domácích lékáren po krátkém užívání začínají hledat něco silnějšího a především levnějšího (20miligramová tableta OxyContinu přijde na deset dolarů a někteří závislí jich dokážou spolknout až 20 denně). A končí třeba na cracku nebo heroinu, protože si na začátku potřebovali ulevit od bolesti.

Původně měly být léky na bázi opioi­dů předepisované především těžkým případům, například v závěrečném stadiu rakoviny. Díky marketingu výrobců a prodejců však záhy získaly mnohem širší užití. Byznys na základě vysokých prodejů byl příliš zajímavý, aby někdo – kromě pár aktivistů – řešil následky jejich užívání. Amerika má přitom s opioidy dlouhou zkušenost, a jak ří­kají historici: „Amerika je založená na snech vyvolaných opiem.“

Už otcové-zakladatelé měli k tomu, co se dnes považuje za návykové látky, pozitivní vztah. Třetí prezident USA Thomas Jefferson pěstoval na svých plantážích v Monticellu mák a jeho předchůdce John Adams se nechal slyšet, že další z otců-zakladatelů Alexander Hamilton vděčí za svou výmluvnost kousku opia, který má neustále v ústech. První ame­rický multimilionář John Jacob Astor v 19. století zbohatl na vývozu opia do Číny. Po dvou stech letech se na vlně návykových látek svezli byznysoví giganti, kteří se nyní u soudů (i v mimosoudních dohodách) snaží opioidovou kauzu uzavřít.

Nekonečný seznam

Na konci letošního února se výrobce Johnson & Johnson a „velká trojka“ distributorů McKesson, AmerisourceBergen a Cardinal Health definitivně dohodli na odškodném pro postižené v celkové výši více než 25 miliard dolarů. Za několik dnů nařídil soud zaplatit necelých šest miliard dolarů symbolu opioidové kauzy vyrábějící OxyContin, farmaceutické firmě Purdue Pharma, jež však v té době byla v likvidaci. Izraelská společnost Teva Pharmaceutical Industries pak musela zaplatit 4,5 miliardy dolarů, o další čtyři se podělí americká firma Allergan a americko-irský výrobce spe­ciálních léčiv Mallinckrodt.

Seznam firem, jež dobrovolně přiznaly či je soudy donutily přiznat odpovědnost za účast na opioidové epidemii, je dlouhý. Patří mezi ně třeba poradenská společnost McKinsey, která zaplatila 600 milionů dolarů, protože její konzultanti pomáhali zvyšovat prodeje a vytvářet strategie, které k opioidům měly přitáhnout více uživatelů. Nyní se k nim připojili i největší maloobchodní provozovatelé lékáren. Ti dlouho odmítali nařčení, že neudělali dost, aby zastavili přísun tablet uživatelům, přičemž se bránili tím, že dodržovali postupy vyžadované regulačními orgány, a proto nejsou zodpovědní za nelegální cesty, jimiž se OxyContin a spol. k závislým dostávaly.

Až před rokem tyto farmaceutické prodejce porota v Clevelandu ve státě Ohio usvědčila, že výrazně napomohli opioidové krizi, a proto jsou spoluodpovědní za statisíce mrtvých, jež způsobila. Tím prolomila jejich obranu, když přijala argument obžaloby, který její hlavní právník Mark Lanier ve své závěrečné řeči zdůraznil – vydělávali na každé prodané pilulce, a proto dlouho ignorovali řadu výstražných znamení, aby tento byznys mohl pokračovat. Lanier a spol. nakonec získali pro své dva malé ohijské okresy 650 milionů dolarů a na základě tohoto precedentu se nyní CVS, Walgreens a Walmart snaží dohodnout s Amerikou jako celkem.

Výkonná ředitelka společnosti CVS Karen Lynchová v telefonátu s analytiky podle listu The Wall Street Journal uvedla, že dohoda je v „nejlepším zájmu všech stran a pomáhá odstranit problém starý několik desetiletí“. Zároveň prohlásila, že je optimistická, že se k dohodě připojí všechny zúčastněné státy unie, protože se vyjednávání zúčastnili jejich generální prokurátoři. Právě souhlas všech zúčastněných stran je pro farmaceutické firmy kvůli definitivnímu ukončení kauzy klíčový, státy pak musejí odolat pokušení žalovat je odděleně.

Sto tisíc a víc mrtvých ročně

Nové miliardy dolarů od zúčastněných firem by nyní měly zamířit pro státy unie a komunity, jež řeší následky opioidové krize. Podle Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí každoročně v USA zemře na předávkování více než sto tisíc lidí. A příjemci finančních prostředků řeší, jak je distribuovat. Prvním krokem po­dle protiopioidových aktivistů je zabránit situaci po průlomovém rozsudku o škodlivosti cigaret, kdy velká část (po­dle odhadů více než třetina) z pokuty ve výši 246 miliard dolarů nakonec nešla na likvidaci následků nikotinu.

„Věřím, že to se nebude opakovat. Když jsme šli do sporu o opioidy, všichni jsme se shodli, že je to velký problém, který se musí řešit,“ citovala americká rozhlasová stanice NPR jednoho z lídrů obžaloby Joea Rice. Státní návladní Severní Karolíny Josh Stein zase zdůraznil, že samotné pokutované společnosti souhlasily s financováním nového monitorovacího systému, který má zabránit, aby byly komunity opět zaplaveny rizikovými léky.

„Pokud se do komunity dostane příliš mnoho tablet, spustí se alarm, bude vyvěšena červená vlajka a distributoři upozorněni. Zajistí, že už žádné komunity nebudou zaplavené opioidy, jak se stalo v uplynulých desetiletích,“ prohlásil pro NPR Stein. S následky se nicméně USA budou vyrovnávat ještě dlouho. Mimo jiné proto, že řada soudních sporů s korporacemi, jež jsou na tento lukrativní byznys napojené, se stále odehrává. Aktuálně více než 50miliardová částka pokut a odškodnění se tedy ještě zvýší.