Ministerstvo financí představilo podivné Lepší penzijko

Ministerstvo financí na konci června veřejnosti představilo „Lepší penzijko“, reformu třetího důchodového pilíře, která má občany motivovat k aktivnímu spoření. Zejména díky sníženým poplatkům za správu fondů, zrušení poplatků za zhodnocení a změně stávajících investičních režimů. Svůj záměr resort opírá o studii pod hlavičkou Akademie věd ČR a CERGE-EI, které se však ke studii oficiálně nehlásí. Financování navíc naznačuje možný vliv investiční skupiny Pale Fire Capital miliardáře Jana Barty.

Kontroverzní reforma

Novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření představilo ministerstvo financí před několika týdny s navrhovanou účinností od roku 2027. Návrh cílí na tři hlavní oblasti a slibuje klientům o milion korun vyšší úspory.

Dosavadní dvousložkový systém poplatků má nahradit jednotným správním poplatkem ve výši 0,5 procenta z objemu úspor. Penzijní společnosti budou muset povinně nabízet fondy se strategií životního cyklu. K 31. prosinci 2036 pak mají skončit zastaralé transformované fondy a zbývající klienti budou převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.

Reforma však přináší i řadu kontroverzí. Navrhované změny kritizuje několik významných subjektů včetně Hospodářské komory ČR a vlastních penzijních společností. Ty namítají mimo jiné to, že by novela snížila investiční potenciál a rentabilitu produktů, v konečném důsledku by tak nepřinesla ani slibované vyšší zhodnocení úspor klientů.

„Návrh plošného snížení maximální výše úplaty penzijní společnosti na 0,5 procenta z průměrné roční hodnoty majetku bez rozlišení mezi odměnou správce a náklady třetích stran (transakční náklady, právní posudky, due diligence) fakticky znemožňuje investice do aktiv s vyššími náklady pořízení a správy. To je v přímém rozporu s hospodářskou strategií vlády ČR směřující k využívání soukromého kapitálu pro financování bydlení a infrastruktury,“ upozornila ve své připomínce k návrhu zákona Hospodářská komora ČR.

Výhrady má k novele také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ten by uvítal důraz na větší flexibilitu investování, „a to uvolněním některých regulačních omezení a možnosti vyšší expozice investic například do venture kapitálu, startupů či do infrastruktury. S tímto záměrem ale souvisí i navrhované nastavení regulace poplatků vůči penzijním fondům.“

Čí je to nápad?

Ministerstvo navíc připravovanou novelu staví – oproti běžné praxi – pouze na externí studii, která nevychází ze stanovisek veřejných orgánů ani České národní banky.

„Studie reprezentuje pouze názory autorů, a nikoli oficiální stanovisko Ekonomického ústavu Akademie věd ČR či Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK (CERGE),“ stojí hned v jejím úvodu.

Právě těmto institucím je přitom studie často připisována a jejich loga jsou uvedena i na titulní straně dokumentu, z něhož ministerstvo financí při tvorbě novely čerpá a který cituje.

Akademie věd přitom podle veřejných informací před časem získala hned dvě darovací smlouvy v souhrnné hodnotě 1 450 000 korun, jejichž původcem je investiční skupina Pale Fire Capital miliardáře Jana Barty. Dle obsahu uzavřených darovacích smluv jsou dary adresovány „na náklady spojené s analýzou 3. pilíře důchodového systému“ a „na náklady spojené s návrhem a modelováním reformy 3. pilíře důchodového systému v ČR“.

První darovací smlouvu na 600 tisíc korun Akademie věd obdržela v listopadu 2025. Zmíněná studie publikovaná pod jmény autorů pak vychází v lednu 2026. Druhá darovací smlouva v hodnotě 850 tisíc je datována k březnu 2026.

Akademie věd ČR však dosud žádnou oficiální studii, která by se problematice penzijního spoření věnovala, nezveřejnila. Je toto tedy studie financovaná Pale Fire Capital, anebo se jedná o časovou shodu? Není totiž zřejmé, k jakému účelu by další, dosud nezveřejněná analýza penzijní reformy byla, když reforma „Lepší penzijko“ momentálně putuje na vládu a do konce roku má být přijata.

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je pak s Akademií věd ČR nepřímo propojen skrze výzkumný institut CERGE-EI a osoby autorů zmiňované studie. Těmi jsou ekonomové Filip Pertold s Lukášem Nádvorníkem.

„Podstatou současné debaty není existence jedné studie, ale otázka, zda budou mít občané ČR díky efektivnějšímu systému v důchodu o stovky tisíc až miliony korun více, nebo zda významná část jejich úspor skončí v poplatcích a ziscích penzijních společností,“ uvedl Filip Pertold v rámci vyjádření CERGE-EI.

Možnou souvislost mezi studií a finančním darem skupiny Pale Fire Capital naznačuje i skutečnost, že Pertold je od roku 2021 členem správní rady PAQ Research, tedy výzkumného soukromého ústavu, který je sponzorovaný společností Pale Fire Capital. PAQ Research přitom letos v květnu pro think-tank IDEA vypracoval také sociologický výzkum o znalosti fungování 3. důchodového pilíře.

V roce 2024 PAQ Research získal od Pale Fire Capital podporu ve výši šesti milionů korun, další více než milion pak výzkumný ústav získal od platformy Aliance pro moderní stát (data za rok 2025 nejsou z otevřených zdrojů k dispozici – pozn. red.).

Autoři studie zároveň veřejně prosazují reformu třetího pilíře. Nevystupují tedy jako nezávislí pozorovatelé, ale také jako zastánci určitého řešení. Filip Pertold dříve působil jako poradce ministra práce a sociálních věcí pro oblast důchodové reformy Mariana Jurečky (KDU-ČSL).

Je proto na místě se ptát, jaký je zájem miliardáře Jana Barty a jeho skupiny Pale Fire Capital na reformě 3. důchodového pilíře? Nesměřovaly finanční dary přímo na vznik studie, která trhu s penzijním spořením nastavuje velmi konkrétní parametry a o kterou se nyní opírá i kabinet Andreje Babiše?

Není přitom zřejmé, jestli stát vůbec může externí studii, financovanou značně nestandardním způsobem, převzít jako bernou minci pro tak zásadní celospolečenskou reformu. Obzvlášť když vzbuzuje pochybnosti, jaké jsou aktuální vazby mezi autory studie a samotným ministerstvem a jaké zájmy se v této politické hře potkávají.

Barta už v roce 2023 deklaroval, že jeho cílem je porážka Andreje Babiše ve volbách. Babiš následně Bartu kritizoval mimo jiné za jeho aktivity v rámci Aliance pro moderní stát a sponzoring politických subjektů, mimo jiné České pirátské strany či někdejší ČSSD (SOCDEM). Výrazná byla i jeho podpora prezidentské kampaně Petra Pavla, který je v současnosti asi největším Babišovým politickým rivalem.