Političtí profesionálové

Jeho hnutí STAN ve vládě zůstává, aby mohlo plnit, co lidem slíbilo. Piráti, s nimiž šel STAN do voleb jako nerozlučný bratr, naopak z vlády odcházejí. Paradoxně ze stejného, jen otočeného důvodu: už nemohou plnit, co slibovali lidem. Škrtneme-li rozčilení z urážky, kterou premiér Petr Fiala Pirátům uštědřil ponižujícím způsobem odvolání šéfa strany Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj, a tím i vicepremiéra.

Uražení a ponížení, jak je známo z klasické literatury, jednají reaktivně až hystericky, bez rozmyslu, prostě tak, jak jim velí jejich všezavalující emoce z ukřivdění. Proto je také litujeme a vyjadřujeme jim soucit. V politice se takové jednání jeví jinak, je zkratovité a přináší spíše opovržení než pochopení. Premiér Fiala se nezachoval dvakrát přímě a otevřeně, ale politika nejsou odpolední čaje, kde si hezky oblečení lidé dávají navzájem ohleduplně přednost v tanci. Politika je boj o moc a její kumulaci a to se teď děje. Piráti se po totálním propadu v krajských volbách ocitli v pozici „nejslabšího kusu“, proto také skrze vyhazov svého předsedy dostali víceméně padáka. Aby mohli posílit ti ostatní.

Pro Piráty bude mimořádně bolestné, že se na kumulaci této politické energie bez nich zřejmě bude podílet i „pirátský“ ministr zahraničí Jan Lipavský, o jehož služby se pere prezident i premiér a jemuž klidný politický přístav nabízí jinak politicky jalová TOP 09. Ale i to je politika – že se během určeného mandátu ukáže, jak křehká jsou ideologická vymezení, zásady a hodnoty, jde-li o možnost podílet se na moci, notabene reprezentovat zemi v zahraničí. Moc chutná, vytváří závislost a pouštět se jí nechce nikdo.

Vláda se tedy nerozpadne, to nikdy nehrozilo, pokračovat bude bez Pirátů, profesionálně. Schválila rozpočet pro příští rok (proti hlasu Pirátů), upravila ten na letošní rok, který potřebuje injekci kvůli povodním, jak se v tomto čísle Eura mimo jiných zajímavých souvislostí dozvíte z rozhovoru s ministrem financí za ODS Zbyňkem Stanjurou. Je proto na místě zanechat už spekulací, jak to všechno bylo a kdo za to může, a věnovat se kritice rozpočtů, jež nyní putují do Poslanecké sněmovny.

Úprava letošního rozpočtu v legislativní nouzi – neboť třicet miliard na povodňové škody je potřeba hned, ne až přijdou z evropských fondů – vypadá velmi profesionálně. Leč ne tak úplně. Vláda to dělá mimo jiné proto, že zcela odsála deset miliard rezervy, kterou na takovéto události měla jako pohotovostní peníze rychlé první pomoci, a použila je jinde. Z dnešního pohledu to bylo hrubě neprofesionální, což se pro změnu zajištuje profesionálním dolitím peněz… Nic není zkrátka nikdy takové, jaké se zdá. Ani v politice, která musí vždy počítat s katastrofami politickými i přírodními. I v těchto těžkých časem vám přeji zajímavé profesionální čtení!