Politika extrémů

Poslanec Lubomír Volný, který se jako volný radikál odštěpil od Okamurovy SPD a vytvořil svůj volební vehikl, do něhož už naskočily aktivistka Jana Bobošíková či zpěvačka Ilona Csáková, přitahuje pozornost ve sněmovně buď extrémně dlouhým mluvením, nebo extrémně dlouhým mlčením. Zda obstrukce jako program zabere, je však pochybné, většina občanů totiž blokování parlamentu považuje za nefér, na pět procent to blokaři Volnému stačit nebude.

Koalice SPOLU na sebe upozorňuje extrémně zásadovým postojem vůči lidem, kteří nějak zneužívají sociální dávky. ODS měla takový program už před deseti lety, letos z něj ve sněmovně vznikl zákon „třikrát a dost“. Míří na lidi, kteří se nad propastí chudoby dopouštějí byrokratických faulů, za což jim a jejich rodinám má být odebrána sociální pomoc. Tlačit na chudé hrozbou ještě větší chudoby nikde nepřineslo nic dobrého. ODS přebírá starý koncept britských konzervativců z doby vlády premiéra Davida Camerona, který v disfunkční praxi skvěle zachytil režisér Ken Loach ve filmu Já, Daniel Blake. Argumentovat zásadovostí a trestem místo rozvíjení sociální politiky je extrém. Kdyby se třikrát a dost vyzkoušelo třeba na silnicích, byla by D1 dávno volně průjezdná. Jenže automobilistů jsou miliony, zatímco těch, kteří mají problémy s dávkami, tisíce.

Extrémům se nevyhnuli ani Piráti, kteří v kampani připomínají typickou českou stranu, jež se staví na hlavu, aby získala voliče. Místo programu ve dvou větách rádoby vtipné plakáty, které se staly obětí memů. Ostatně už to, že se Piráti snaží chovat jako úplně normální obyčejní Češi, je trochu extrém.

Extrémně do voleb skočila i ČSSD. Chce být moderní levicí a starou dobrou stranou práce zároveň, což dost dobře nejde.

Avantgardou je ministryně Jana Maláčová, která navíc přemluvila expředsedu Zelených Matěje Stropnického, aby pomohl táhnout pražskou kandidátku. Stropnický, názorově mix radikálnější americké levice s radikálním křídlem německých Zelených, by raději vládl s ANO a KSČM, než aby sledoval návrat pravice. Dělat z ANO a KSČM bližší levicovou košili je po osmi letech vládnutí ČSSD vskutku extrém.

Nakonec i SPD, vedena jako extrémní strana, vyrazila mimo obvyklý rámec. To když oznámila, že Josef Nerušil, člen Rady Českého rozhlasu a spolupracovník kardinála Dominika Duky, bude volebním lídrem strany v Praze. Extrém je to proto, že pan Nerušil chce zůstat radním, ačkoli zákon říká, že členům rady není dovolena politická činnost.

Extrémy všude, kam se podíváte – koho v těchto extrémních časech, kdy nešílí jen počasí, ale i politika, volit? Možná že nejblíž k budoucí stabilitě budou mít ti, kdo těch reklamně vyhnaných extrémů vykazují nejméně. Podle reklam poznáte je!