
Posudek zkoumal téměř desetinu kontroverzní vzdušné stěny heřmanické haldy. Pochybení neodhalil
Společnost ArtepGeo v roce 2023 zkoumala 40 tisíc tun materiálu z haldy Heřmanice. To představuje necelou desetinu obsahu ochranné vzdušné stěny A, v níž se střetávají zájmy státních institucí i soukromých firem. Závěr? Posudek žádné pochybení neodhalil.
Spor o ochrannou vzdušnou stěnu A (OVS A) je tím nejviditelnějším, který státní podnik DIAMO na heřmanické haldě v posledních letech vede. Do popředí vystoupil zejména v posledních měsících, poté co ministerstvo životního prostředí případ odebralo České inspekci životního prostředí. Rozsáhlý posudek z roku 2023 ale ukazuje, že spory okolo sanace jsou komplikovanější, než se na první pohled může zdát.
Jedná se o největší odebraný a zkoumaný vzorek – z oddělovací stěny bylo odebráno a zkoumáno enormní množství odebraného materiálu. A to se závěrem, že tento materiál odpovídá požadované technické normě, která byla zasmluvněna mezi správcem odvalu DIAMO a společností Ridera Bohemia, která pro státní podnik OVS A budovala. Posudek společnosti ArtepGeo dokládá odtěžení 40 tisíc tun materiálu z OVS, přičemž bylo podrobně zkoumáno 458 tun výplňového materiálu. Hořlavost materiálu neposuzuje.
Státní podnik měl být odběrům materiálu pro posudek po celou dobu přítomen, pořizovat fotodokumentaci, zajistit zaměření místa, odkud se měl materiál vyvážet. DIAMO, které si se sanací dlouhodobě neví rady, přitom závěry posudku dnes ignoruje a považuje je za irelevantní.
Důvody známé nejsou. V už tak nepřehledné situaci spojené s procesem sanace odvalu tak vyvstává další velký otazník, na který chybí jasná odpověď. A přirozeně budí otázky o zákulisních vazbách vedení státního podniku.
Dalším významným hráčem na haldě je společnost OKK Koksovny, která vlastní značnou část pozemků pod odvalem, na nichž zčásti vyrostla i OVS A a mají zde podle plánu vzniknout i navazující ochranné vzdušné stěny B a C. Není přitom pochyb, že celá situace nahrává právě OKK Koksovnám, které dlouhodobě tlačí na vymístění své nedaleké skládky chemického odpadu za veřejné peníze.
S jejich právním zástupcem Karlem Ležatkou přitom dnes Obvodní báňský úřad (OBÚ) vede řízení kvůli nepovoleným zásahům do OVS A, ke kterým mělo dojít za použití bagrů. Právě tyto zásahy, ke kterým došlo bez povolení DIAMA i OBÚ, přitom mohou zásadním způsobem narušit průkaznost odebraných vzorků, které dnes mají obsahovat nadlimitní množství zbytkových materiálů – v zásadě odpadu, jako jsou pneumatiky, dřevo nebo kamenino větších rozměrů.
Ridera Bohemia odval opustila v roce 2022, poté co ji k tomu vyzvalo DIAMO. Není přitom jisté, ke kolika podobným zásahům mohlo v posledních čtyřech letech, kdy firma na haldě nefiguruje, dojít. Je ale víc než jasné, že DIAMO i v tomto směru selhalo. Jeho současný ředitel Ludvík Kašpar opakovaně mluví o nedostatečné kontrole ze strany bývalého vedení státního podniku nad závozem materiálu do OVS A, sám přitom prokazatelně nemá uložiště pod kontrolou.
Nespokojenost s postupem DIAMA přitom roste i na ostravském magistrátu. Vedle zástupců dalších politických uskupení se proti němu postavil i náměstek primátora pro životní prostředí a po ustavující schůzi nového zastupitelstva pravděpodobný nový první náměstek primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu). Ten v předvolební debatě na CNN Prima News vyzval DIAMO k přiznání svých pochybení a k personální obměně v čele státního podniku.
Existence posudku ArtepGeo je v přímé opozici se závěry posudků Zdeňka Čížka a Jiřího Tylčera, které jsou dnes považovány za hlavní argument DIAMA proti kvalitě materiálu zpracování OVS A. Jeho závěry se zároveň shodují s vyjádřeními bývalého vedení DIAMO, které na policii v rámci trestního vyšetřování vypovědělo, že při závozu materiálu do oddělovací stěny se materiál kontroloval a drobné nedostatky se bezodkladně řešily.
Dále podrývá legitimitu soudem odmítnuté žaloby, kterou DIAMO podalo na ministerstvo životního prostředí v souvislosti s atrakcí případu. Státní podnik chce přesto nyní pokračovat dalšími právními kroky. Účet za soudní spory přitom v posledních letech převyšuje reálné náklady na realizaci sanačních opatření. A zdá se, že i nadále poroste.

