Pozitivní kryptoměnový výhled

Rok 2024 byl pro držitele kryptoměn, zejména bitcoinu, velmi náročný a plný velkých událostí. Nejvíc však investory zajímalo roční zhodnocení. U bitcoinu cena v dolarech přidala více než 120 procent. Druhá největší kryptoměna, ethereum, si polepšila o 57 procent. Ani další kryptoměny si nevedly špatně: solana narostla o 114 a dogecoin, spojovaný s Elonem Muskem, o 366 procent. U altcoinů experti na kryptoměny očekávají, že jejich čas teprve přijde. Následují totiž růst bitcoinu se zpožděním. Nejdůležitější otázkou je, proč bitcoin v roce 2024 rostl a poroste-li i v roce 2025.

Odpovědět na ni by mohl pomoci i Ekonomický výhled 2025 společnosti XTB, v němž se mimo jiné uvádí: „Na základě historických cyklů a aktuálních dat se očekává, že v roce 2025 dojde k intenzivnějšímu růstu menších kryptoměn, zatímco bitcoin může ve srovnání s ostatními altcoiny zaznamenat mírnější růst. Podle tohoto scénáře by býčí trh mohl pokračovat až do konce třetího nebo začátku čtvrtého čtvrtletí 2025. Trh doufá, že rok 2025 přinese pozitivní vývoj. Pokud USA přijmou politiku strategických rezerv bitcoinů, mohly by se zavázat k nákupu jednoho milionu bitcoinů během pěti let s tím, že tyto bitcoiny nebude možné prodat nejméně 25 let.“

Tři milníky, otevřenost kryptu

Už předem se vědělo, že rok 2024 bude pro bitcoin, potažmo kryptoměny, zásadní, což potvrdily tři klíčové události. První bylo to, že hned v lednu 2024 americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) umožnila zavedení spotových bitcoinových ETF. Dovolila je sice, ale dlouho otálela s jejich zavedením. Tímto postojem však její šéf Gary Gensler přišel po amerických prezidentských volbách o svůj post, protože byl považován za nepřítele kryptoměn a kryptobyznysu. Donald Trump oznámil, že místo něj jmenuje Paula Atkinse, odborníka na finance, jehož jako jednoho z mála lidí navržených Trumpem podporuje celé politické spektrum, navíc je otevřený kryptoměnám. Měl by pro ně připravit rámec, který zajistí stabilní podmínky pro celý americký kryptobyznys.

Druhá klíčová událost se odehrála v dubnu 2024, kdy přišel očekávaný halving na bitcoinu, který nastává každé čtyři roky. Jde o předem naprogramovaný krok, který řeší podmínky těžby bitcoinů tak, aby se jejich cena udržela dlouhodobě, přičemž snižuje na polovinu odměnu za těžbu nových bitcoinů. Těžaři tak dostanou za stejnou práci poloviční mzdu a bitcoin se stává vzácnějším. Halving připodobňuje bitcoin ke zlatu a investorům umožňuje predikci ceny bitcoinu, jehož velkou slabinou je mládí – pouze 17 let. Z hlediska finančních cyklů je to velmi krátká doba. Neví se, jak se bude chovat v případě velké finanční krize, jako byla ta v roce 2008. I ze statistického hlediska se ví o chování bitcoinu málo. Navzdory tomu analytici vypozorovali dva opakující se jevy.

Jedním je růst ceny bitcoinu zhruba půl roku po halvingu, což se dosud vždy stalo. Druhým čtyřletý cyklus bitcoinu. Zjednodušeně lze říct, že zatím platí, že tři roky roste a čtvrtý silně poklesne. Roky 2023 a 2024 byly pro bitcoin velmi pozitivní a rok 2025 by měl být třetím růstovým v řadě. Bitcoin se však řídí halvingem, z čehož vyplývá, že jeho pokles by měl začít ve čtvrtém čtvrtletí 2025. Tento výhled však nesdílí celá kryptokomunita, protože závěr roku je pro kryptoměny vždy pozitivní. U bitcoinu, možná kvůli jeho větší volatilitě, mnohem víc platí, že časovat trhy pro amatérské investory je pošetilé. Chytit dno nebo vrchol je záležitostí profesionálních obchodníků. A i ti se často pletou. Pro běžné investory je lepší si pamatovat, že zkušenost s bitcoinem potvrzuje, že po třech tučných letech následuje hubený rok. A tím by měl být až rok 2026. Pokud to nastane, pak kryptoměny v roce 2025 dosáhnou nových nejvyšších cen. Třetí klíčovou událostí pro bitcoin v roce 2024 byly prezidentské volby v USA. Američtí politici otočili o 180 stupňů v pohledu na bitcoin a kryptoměny. Vláda Joea Bidena se snažila vše okolo kryptoměn potlačit, protože kryptobyznys považovala za šedou ekonomickou zónu, již využívají narkomani, teroristé a ti, kteří nechtějí platit daně. Pro Trumpův volební tým se však kryptoměny staly jedním z hlavních témat prezidentské kampaně. Trump se zúčastnil konference Bitcoin 2024 a 27. července 2024 v Nashvillu ve svém projevu slíbil, že odvolá šéfa SEC Garyho Genslera a USA se za jeho druhého mandátu stanou bitcoinovou supervelmocí, přičemž odmítl koncept digitální měny garantované centrální bankou. Navíc svým voličům podal důkaz, že to s kryptoměnami myslí vážně, když se svými dětmi spustil platformu decentralizovaného financování World Liberty Financial. Kryptoměny se pro něj nestaly jen jedním bodem programu, ale i podnikatelským záměrem.

Povolební analýzy ukázaly, že téma kryptoměn pomohlo Trumpovi v takzvaných swing státech, které nemají své stranické preference předem rozhodnuté a v nichž se válčí o každý hlas. Byl to geniální tah, protože demokraté se prezentují jako progresivní technologická síla, a Trump jim tímto svým rozhodnutím sebral mnoho voličů. Navíc v jeho prospěch hovoří shoda v USA v tom, že kryptoměny patří v 21. století do běžného života. Zvolení Donalda Trumpa a příhodná doba pro halving způsobily, že cena za jeden bitcoin se vyšplhala na 108 tisíc dolarů. Neudržela se sice až do konce roku 2024, navzdory tomu dosáhla nového rekordu. Zvýší se v roce 2025?

Dva (americké) rizikové faktory

Většina kryptoanalytiků se domnívá, že rok 2025 bude pro kryptoměny pozitivní, často však neberou v úvahu dva rizikové faktory. První je politický. Donald Trump ještě nesedí v Bílém domě, a senátorka Cynthia Lummisová už přišla s návrhem zákona o bitcoinu, který by umožňoval vytvářet strategické rezervy v bitcoinech. Velká část kryptokomunity vzala nákup bitcoinů federální vládou za hotovou věc, ale není jasný smysl tohoto kroku. V kampani se mluvilo o tom, že USA by si mohly ponechat kryptoměny získané kriminální činností, ale nikoliv o nákupu bitcoinů. A lze se i ptát, k čemu by USA byly tyto strategické rezervy. Za nápadem vytvořit strategické rezervy v bitcoinech může být spekulace na jeho růst. Je však taková spekulace hlavním zájmem státu? A lze jít ještě dál a vidět za snahou vytvořit americké strategické rezervy v bitcoinech cíl spočívající v ovládnutí této kryptoměny? Tato snaha by však byla kontraproduktivní, protože bitcoin by ztratil smysl své existence. Byl totiž vytvořen se záměrem vyhnout se jakékoliv centrální kontrole. Tyto aktivity státu mohou přinést zklamání kryptoinvestorům. Někteří totiž očekávají příliš hodně a jiní zase příliš málo od Trumpovy vlády, proto pro ni bude obtížné hledat střední cestu, aby nikoho nezklamala. Může se i stát, že se Trump dostane na začátku letošního roku pod velký tlak a bude muset řešit mnohem důležitější věci, než je bitcoin. Zklamání jeho voličů může pak být důvodem k prodeji bitcoinů.

Druhým rizikovým faktorem je americká centrální banka. Ta ve své prosincové predikci polila finanční trhy studenou sprchou, když snížila počet poklesů sazeb v roce 2025. Původně měly klesnout čtyřikrát. Nyní Fed vidí prostor pro dva poklesy. Trhy jsou ještě skeptičtější a počítají pouze s jedním v květnu. Hlavním důvodem Fedu ke změně je stagnující americká inflace, jež je stále daleko od dvouprocentního cíle. Dle projekce Fedu by měl být splněn až v roce 2026. To je dlouhá doba. Opravdová pohroma pro bitcoin by nastala, pokud by Fed začal znovu mluvit o zvyšování sazeb. Tento scénář je sice málo pravděpodobný, ale nikoli nereálný. Zejména kdyby se inflace v USA zvýšila. Lze však očekávat, že Fed bude k trhům mnohem vstřícnější, než se nyní zdá. Pro vývoj ceny bitcoinu platí, že pokud by byly sazby sníženy více než dvakrát, Fed by dal další silný pozitivní signál k jejímu růstu.

Navzdory pozitivnímu výhledu na rok 2025 zůstává bitcoin velmi volatilní, což by měl vzít v úvahu každý investor do něho. Dokázal se sice z každého výprodeje vzpamatovat, čímž ukázal velkou vnitřní sílu, ale to neznamená, že nenastane korekce. Může prudce oslabit o více než pět procent za den. To pro drobného investora není příjemné. Navíc velké výkyvy negativně ovlivňují jeho psychiku. Většina drobných investorů se nevěnuje investování na plný úvazek, a proto vyšší stres z volatility bitcoinu ovlivní jejich profesní i osobní život. Neměli by tudíž investovat do kryptoměn ani do akcií peníze, které potřebují na na běžné a základní životní potřeby.