Pozor, zeď!

Zatímco ekonomičtí odborníci kroutí nad obludným únorovým schodkem 119,7 miliardy hlavou a volají na poplach, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zachovává stoický klid. „Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek navíc o desítky mi­liard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociál­ních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,“ vysvětluje ministr, jako by při sestavování rozpočtu s těmito položkami nikdo nepočítal a byly to překvapivé novinky.

Celkový deficit letošního rozpočtu byl schválen ve výši 295 miliard a už v únoru se tedy naplnil ze čtyřiceti procent. Těžko uvěřit, že se vláda vejde do schválených čísel. Šéf státní kasy Stanjura doufá, že vybere dost peněz na dani z mimořádných výnosů. Na větší daňový výběr, jenž má fázové zpoždění a přijde až v dalších měsících, částečně spoléhá i Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky. Hampl rozčilení a emoce spíše tlumí.

„Číslo samo o sobě působí hrozivě a zřetelně i negativní je, ale analyticky vzato je za ním několik mimořádných faktorů, které jej neumožňují zatím jednoduše protáhnout na celý zbytek roku a říct jednoznačný soud o jeho zbytku,“ řekl týdeníku Euro Hampl a ihned také vysvětlil podrobnosti: „Zaprvé jde o časový nesoulad mezi mimořádnými příjmy a výdaji, kompenzace vyplácíme už nyní, příjmy z daní z neočekávaných zisků a z takzvaného odvodu z ceny energií přijdou až později. Zadruhé porovnáváme období již normálně schváleného rozpočtu pro rok 2023 s obdobím rozpočtového provizoria před rokem. A zatřetí je rozpočet v hotovostní bázi zatížen vypořádáváním nákladů na velmi drahé protiinflační dluhopisy a tento faktor z rozpočtu zmizí.“

Jinými slovy, jak shrnuje sám Hampl: „Rozpočet je ve zřetelné nerovnováze, je třeba brzdit, ale pokladní plnění za samotný únor ještě neříká nic zásadního o celém roce 2023. To uvidíme až v březnu či dubnu.“

Přestaňme si hrát

To by ale nemusel být dvakrát růžový pohled, vždyť i ministr financí Stanjura přiznal, že největší problém rozpočtu je jinde: „Stále silnějším negativním faktorem jsou bobtnající úroky ze starých dluhů.“ Rozpočtové vertigo se tedy už roztočilo a zabránit dalšímu růstu deficitů nemusí ani rychlé omezování výdajů, například u důchodů, které vláda přes odpor opozice prosazuje v Poslanecké sněmovně v režimu legislativní nouze.

„The game is over,“ napsala naopak dramaticky na Twitteru ekonomka a neúspěšná kandidátka na prezidentku

Danuše Nerudová. „Škrtání výdajů nic nezachrání. Je načase přiznat chybu a vrátit se k dani z příjmu 19 procent. Plánované příjmy z windfall tax taky nebudou. Náraz do zdi je dost blízko. Prosím, přestaňme si hrát.“

Nerudová je jedna z mnoha v komunitě ekonomů, kteří tlačí na zvýšení daní. Stejné doporučení obsahují i rozpočtové materiály Národní ekonomické rady vlády (NERV), které mluví o návratu do časů superhrubé mzdy, ale bez superhrubé mzdy. To je i mantra bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, jenž premiéra Petra Fialu veřejně obviňuje z populismu, který se neliší od rozhazování Andreje Babiše. Výpadek sto miliard, na němž se tehdy společně podepsaly ODS a ANO, je příliš obrovský, zejména když vláda není schopna šetřit na výdajové stránce.

Čas na změnu plánů

Stalo se už zvykem, že Fialův kabinet jedná ve fiskální oblasti až ve chvíli, kdy mu teče do bot. Byl to případ úpravy valorizace důchodů, může to být i daňová reforma, jež zřejmě bude nutná k tomu, aby se rozpočet alespoň do konce volebního období vlády stabilizoval. Hrozivý únorový deficit lze využít jako argumentační pozadí pro změnu plánů: vidíte sami, chtěli jsme nechat daně tam, kde byly, ale situa­ce je mnohem horší, musíme jednat.

Už aby to bylo, protože jinak dluhová spirála rychle stáhne státní finance ke dnu. Insolvence nehrozí, ale nálepka „pozor, riskantní investice“ od ratingových agentur nereálná není.