Pražské hradební korzo. Za téměř 1,5 miliardy korun

Nejrušnější část historického centra Prahy čeká velká proměna. A také ostrá diskuse, zda se mají do ulice Na Příkopě vrátit tramvaje. Pražští radní schválili studii Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), která detailně navrhuje změnu ulic Revoluční, Na Pří­kopě, 28. října a Národní na městské hradební korzo. Právě tudy vedly hradby Starého Města, po kterých zůstaly dodnes široké bulváry, které by teď měly dostat od urbanistů jednotnou tvář. Za téměř 1,5 miliardy.

Jako první se začne stavět v Revo­luční. Už za tři roky. Jak rychle se však promění další ulice, bude záležet i na podzimních komunálních volbách, ze kterých vzejde vedení Prahy 1 i hlavního města. Jedna věc je vize magistrátu, druhá pak shoda na řešení s první městskou částí. Jeden bez druhého to nedotáhnou. Že zde budou třecí plochy, je zřejmé už teď.

Návrat staré Prahy

Původní hradby, které tu procházely, chránily Staré Město. Svou funkci přestaly plnit v roce 1348 spolu se založením Nového Města pražského. Už Karel IV. navrhoval hradby zbourat, tehdy proběhla v Praze i diskuse, zda mají ještě smysl, ale nakonec zůstaly na místě dalších 400 let.

A komplikovaly pohyb mezi Novým a Starým Městem. Nechal je zbourat až Josef II. císařským nařízením o sjednocení obou měst z roku 1787. A to byl okamžik, kdy začala růst atraktivita i tržní hodnota těchto míst.

Podél původních hradeb začaly vznikat obchodní paláce, banky i luxusní nájemní bydlení. Dnešní Národní třída byla osázena lípami a říkalo se jí České korzo. Naopak ulice Na Příkopě s kaštany byla nazývaná Německé korzo. Koncem 19. století ustoupily aleje koněspřežné tramvaji. Z té se později stala dráha elektrická, jejíž vozy brázdily tato místa až do otevření linky B pražského metra. Nyní je rok 2022 a začíná se psát nová kapitola oblasti, jež chce do těchto turisty přeplněných míst vrátit aspoň část duše původní staré Prahy.

Stručně řečeno, projekt hradebního korza by měl rozšířit dnešní hlavní promenády mezi Jungmannovým náměstím a náměstím Republiky na celou délku původních hradeb od Národního divadla až po Štefánikův most.

Ulice Na Příkopě byla v roce 2018 vyhlášená 19. nejdražší ulicí světa a podle architekta Šimona Jiráčka z pražského IPR, který vede projekt hradebního korza, nemusí zůstat jen u ní.

„Revoluční nebo Národní ulice mají podobný obchodní potenciál. Stejná šíře ulic Národní, Na Příkopě, Revoluční vybízí, abychom se jimi zabývali jako jedním celkem. Investiční návratnost jsem počítal u rekonstrukce Revoluční ulice, která je z pohledu projektování nejdále. Za předpokladu, že ulici začne navštěvovat více lidí, zvýší se její hodnota.

Noví návštěvníci zvýší výnos provozovnám a ziskovost provozu se překlopí do cen nájmů, tedy směrem k vlastníkům nemovitostí. Pokud se počet lidí zvýší jen o deset procent, návratnost je 7,7 roku. Pokud o 30 procent, investice se vrátí již za 2,7 roku,“ vysvětluje Jiráček s tím, že nejde jen o urbanistickou vizi proměny území, ale o řešení, které pracuje s finanční návratností.

Domluva Prahy 1 a magistrátu

Proměna Revoluční ulice jako první části budoucího hradebního korza se teď o letních prázdninách začíná projektovat. Projekt vzniká ve spolupráci ateliéru Aoc architekti (ti vypracovali studii celého hradebního korza) a Metroprojektu. Předpokládané náklady stavby vycházejí i s přestavbou tramvajové tratě na 493 milionů korun při dnešních cenách. Stavět se má v roce 2025.

Na proměně této části korza se shoduje magistrát i Praha 1, potvrzuje to i starosta Petr Hejma (STAN): „Zlepší se komfort bydlení i podmínky pro podnikání místních živnostníků. Konec Revoluční ulice a předpolí Štefánikova mostu je další lokalita, jejíž budoucí podoba musí projít důkladnou veřejnou diskusí. Prioritní je pro nás zachování, případně rozšíření zeleně a zlepšení podmínek pro pohyb pěších. Těm určitě pomůže už dříve naplánovaná výstavba dvou schodišť na náplavku, pro kterou už byli vysoutěženi dodavatelé.“

Co se stane s Revoluční ulicí, je jasné. Jak budou vypadat další části korza, je však otázkou. IPR a ateliér Aoc architekti připravily studii, radní vyčlenili 1,4 miliardy na projekt z městského rozpočtu a dali mu zelenou. A teď začíná to nejtěžší. Musí se domluvit Praha 1 s magistrátem. Jejich představy se však liší.

Starosta Prahy 1 je před volbami opatrný, poukazuje na to, že se musí nejdříve uskutečnit veřejná diskuse s občany i podnikateli a raději chce vše důkladně posoudit. „Je třeba se občanů Prahy 1 zeptat, zda je pro ně takto citelný zásah do současných pěších zón přijatelný, zda ho nebudou vnímat jako výrazné snížení komfortu bydlení,“ řekl Hejma.

Naopak Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj a kandidát STAN na primátora, o změnu lokality velmi usiluje: „V dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení všech těchto problémů, nastane i rekonstrukce povrchů, oprava a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně,“ vypočítává Hlaváček změny, kvůli kterým má smysl se do kultivace ulic v centru pustit.

Rozhodnou voliči

Otázkou je, jak se postavit k návratu tramvají na Příkopy a do ulice 28. října. Až do roku 1985 bylo možné projet tramvají od Národního divadla přes Jungmannovo náměstí až na náměstí Republiky. V sedmdesátých letech ale běžela výstavba pražského metra naplno a převážil názor, že tam, kde je metro, nemá tramvaj dále smysl. Řada tramvajových tratí v centru Prahy proto byla zrušena. Až praxe v dalších desetiletích ukázala, jak velká to byla chyba.

Provoz tramvají a metra není konkurenční, ale synergický. I z přepravních průzkumů je zřejmé, že cestování metrem v centru na krátké vzdálenosti cestující tolik nevyhledávají. Poptávka je po tramvajích a metro využívají na větší vzdálenosti, případně jedou z dálky metrem a tramvaj v centru použijí na takzvanou poslední míli. Je to vidět mezi Palackého náměstí a Andělem, Národní třídou a Andělem nebo například Flo­rencí a Křižíkovou. Jen pár příkladů za všechny, kde vyhrává cesta po povrchu, i když na stejné trase jezdí metro.

Praha nyní pracuje na obnově tramvajové tratě v horní části Václavského náměstí i v Opletalově ulici před hlavním nádražím. Zda se tramvaje vrátí i do celé délky hradebního korza, bychom měli vědět příští rok. Studie počítá s oběma variantami (s tramvajemi i bez nich), Praha 1 by raději diskutovala elektrické mikrobusy a primátorův radní pro dopravu Adam Scheinherr (nestraník za Prahu sobě) stojí za tím, že tramvaje sem patří. Záležet bude v září na voličích, jak rozdají karty.