Příčinou nedostatku antibiotik je systém

Antibiotika nejsou. A hned tak nebudou. Západním zemím včetně Česka chybějí v lékárnách některá antibiotika, například penicilin a amoxicilin. Už v polovině loňského prosince Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že z 35 zemí, jejichž data shromažďuje, 80 procent hlásí nějaký nedostatek. Tento problém je v chudých zemích méně zmonitorovaný, ale podle expertů jím mohou být postižené ještě více, zejména pokud jejich měny oslabily a léky získávají na volném trhu. A novináři píší, že v některých částech světa se lékárníci, především v případě léků pro děti, snaží s tímto nedostatkem vyrovnat kreativně. Příčin je podle odborníků několik.

Dušan Jasovský z neziskové organizace Lékaři bez hranic, jehož citoval list Financial Times, tvrdí, že vyčerpané zásoby antibiotik jsou důsledkem systémového problému – celého řetězce od velkoobchodníků až po výrobce léčiv. Vinna je i koronavirová pandemie, která v minulých dvou zimách potlačila tradiční epidemie, například chřipkovou, což omezilo poptávku, a proto se výrobci přeorientovali na aktuální potíže. A také rozpad dodavatelských řetězců, v jehož důsledku některé „ingredience“ z Číny a Indie nepřicházejí v požadovaném množství, v Evropě pak vyšší ceny energií, které producenti nedokážou promítnout do cen léků, a proto jejich výrobu ukončují. Vliv mají i regulace farmaceutického průmyslu, jež ztěžují firmám navýšit dodávky a zmírnit nedostatek, a epidemie respiračních chorob, které se šíří Evropou kvůli oslabené imunitě způsobené covidovou izolací.

Všude totéž

Londýn přiznal problém po jeho zhruba týdenním popírání v polovině prosince a zavedl protokoly o vážném nedostatku, které nutí lékárníky a lékaře s léky šetřit, přičemž regulátoři začali vyšetřovat spekulanty, kteří zvýšili ceny. Francie čelí epidemii koronaviru, chřipky a bronchitidy, přičemž lékařům v boji s nimi brání málo personálu (chybí 60 tisíc zdravotních sester), vyhoření zbytku (odchod plánuje až 180 tisíc lidí) a nedostatek některých léků. Německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice Deutsche Welle uvedla berlínského lékárníka Fatiha Kaynaka: „Pokud objednám 50 kusů nějakého léku, přijde mi jich maximálně pět.“ Problémy hlásí Řecko, Španělsko nebo Švédsko, Austrálie celostátně varovala před nedostatkem léků. Američané se s tímto problémem potýkají od poloviny listopadu. A Česko není výjimkou.

„Řešení nedostatku léků má nyní pro ministerstvo zdravotnictví absolutní prio­ritu. Já i náměstek Dvořáček každý den jednáme se všemi zúčastněnými stranami včetně výrobců a distributorů. Tato jednání jsou úspěšná a díky nim se podařilo nejen zajistit mimořádné dodávky antibiotik či dětských antipyretik, ale také urychlit dodávky plánované na pozdější období, aby pokryly poptávku způsobenou neočekávaně vysokou nemocností občanů,“ napsal týdeníku Euro ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Česku se nedostatek antibiotik nevyhnul, a když se na začátku chřipkové sezony objevil nedostatek penicilinu, lékaři začali předepisovat jeho náhrady a během pár týdnů nastal dominový efekt. „Za celou kariéru jsem nic takového nezažil,“ prohlásil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Téma se dostalo i do prezidentské předvolební kampaně, když Andrej Babiš zkritizoval vládu za nečinnost a prohlásil, že by dostatek léků zajistil.

Ministři zdravotnictví jednotlivých zemí se nyní obracejí na farmaceutický průmysl, který by dle nich měl zvýšit produkci, aby nedostatek antibiotik pokryl. Toto navýšení je však dlouhodobý proces. Deník The Wall Street Journal popsal případ výrobce generických antibiotik Sandoz, divize společnosti Novartis, který už loni navýšil výrobu o více než deset procent a letos plánuje otevřít novou produkci v Rakousku. Připustil zpoždění při plnění objednávek, což odůvodnil tím, že nemá všechny komponenty včetně uzávěrů k lahvičkám s léky.

Nizozemská společnost Centrient Pharmaceuticals uvedla, že omezila výrobu jedné z klíčových složek antibiotik, protože nedokáže zvýšit ceny natolik, aby vykompenzovala své rostoucí náklady na elektřinu. Experti oslovení listem Financial Times zase přiznali, že evropské farmaceutické firmy postupně na cenově regulovaných evropských trzích s léčivy ztrácejí konkurenceschopnost v soutěži s asijskými rivaly, kteří mají přístup k levnějším zdrojů elektřiny pro energeticky náročné procesy, jako je fermentace cukru.

Kreativita lékárníků

Většina farmaceutických složek, jež se ve světě spotřebují, se nyní vyrábí v Indii a Číně, ale protože jsou výrobní procesy obchodním tajemstvím, nemohou západní producenti konečného léku vyhodnotit rizika a na problémy se připravit. Evropa je proto v podstatě vydaná napospas svým dodavatelům. Přitom i jednorázová náprava je dlouhodobá záležitost. „Není to o tom, že do trouby přidáte pár koláčů navíc,“ komentovala pro Financial Times Lisa Hedmanová, která ve Světové zdravotnické organizaci vede skupinu zabývající se dostupností léků a jejich výrobou. A konstatovala: „Když vyrobíte antibiotikum, musíte před výrobou dalšího vypnout a znovu ověřit své zařízení. Náprava současného nedostatku může trvat měsíce.“

Deficit na trhu s léčivy bude mít několik důsledků. Třeba zmíněný Dušan Jasovský pro deník Financial Times uvedl, že dle odhadů kvůli nedostatečnému přístupu k antibiotikům ročně zemře 5,7 milionu lidí, především v chudých zemích. Na Západě někteří experti varují před nárůstem takzvaných superbakterií, kdy se v důsledku nedostatku léčiv budou častěji předepisovat širokospektrální antibiotika, čímž se zvýší odolnost bakterií. Další pak upozorňují na „riziko setrvačnosti“, když se někteří lékaři po zmírnění nedostatku budou obtížně vracet k předepisování antibiotik, což s sebou nese hrozbu šíření obtížně léčitelných bacilů.

V současnosti je hlavní protilátkou kreativita lékárníků. Americká rozhla­sová stanice KY3 uvedla třeba Amandu Owensovou z lékárny Mercy ve Spring­fieldu, která popsala, jak se vyrovnávají s nedostatkem dětských odkašlávacích sirupů a podobných léků pro děti: „Vezmeme účinný lék ve formě tablet a rozdrtíme ho nebo otevřeme kapsli a posypeme jí jablečné pyré nebo pudink.“ Podobně kreativní budou lékárníci ještě několik měsíců asi i jinde ve světě. Nedostatek některých léčiv hned tak neskončí.