Příručky zelených novinářů
Na internetu jsou dostupné minimálně dvě příručky od dvou organizací, které žurnalistům radí, jak správně psát „o klimatu“. Jejich autoři by mohli z fleku přednášet o tom, jak dělat propagandu.
Že téhle oblasti rozumí, je zřejmé například z teze, že když se zrovna nic neděje, je potřeba psát o tom, co by mohlo být, kdyby se dělo. Nebo z té, že názorovému oponentovi, tedy tomu, kdo není přesvědčen o lidském vlivu na klima, je potřeba podsunout nedobré úmysly. Ale to jen v případě, že se nelze vyhnout citaci takového člověka, protože je třeba z vlády.
Česká média často citují britský levicový deník The Guardian. Ten patří mezi asi 170 médií, která spolupracují s klimatickou organizací Covering Climate Now. Ta vydala jednu z příruček pro aktivistické psaní o klimatu.
Jedním z dalších tipů, jak informovat veřejnost, je „hledání souvislostí“. Tedy nacházení způsobů, jak pokud možno všechno spojit se změnou klimatu. Což je přístup zhusta rozšířený i v tuzemsku. Stejně jako popisování dopadů klimatické změny na chudé komunity. Příručka Covering Climate Now k tomuto triku připomíná, že „environmentální spravedlnost je klíčem ke klimatickému příběhu“. Je to mimochodem i klíč k tomu, jak k lidem dostat další velké téma všech levičáků: nelegální migraci.
Protože tam, kde se mění klima (kvůli lidské činnosti, rozuměj naší), se nedá nebo nebude dát žít. A proto musíme přijmout každého, kdo se rozhodne, že chce žít v prostoru EU. Což většina lidí v Unii nechce pochopit. Klima má tenhle nelegální transfer statisíců lidí ročně učinit pro Evropany přijatelnější. Protože za něj můžeme my sami, neboť kvůli nám se přece mění klima. Jenže ve skutečnosti nejvíc skleníkových emisí pochází z Číny…
Jak psát o tématu „klimatické spravedlnosti“ doporučuje i organizace Global Heat Health Information Network, jejíž spoluzakladatelem je Světová zdravotnická organizace. Prvně jmenovaná nabádá k tomu, aby byl hlas chudší populace více slyšet, protože na ni horko více dopadá. Při tomto psaní by se neměly používat termíny jako bezdomovec, nýbrž „člověk, který čelí nestabilnímu ubytování“. Což je další z typických žonglérských kousků aktivistů, nejen těch klimatických.
Portál Sýrzdarma.cz, který na příručky upozornil, přidává i příklad z jedné britské televize, která nechala v červenci ve zprávách o počasí zaznít i tuhle větu: „Rekordní teploty, které jsme v Británii zažili minulé léto, jsou ukázkou toho, co nás čeká, pokud nesnížíme emise skleníkových plynů.“ To je nejen ukázkové využití klimatických příruček, ale zároveň i ukázková dezinformace. Protože i kdyby všichni lidé v celé Evropě přestali okamžitě vypouštět oxid uhličitý, jeho globální množství by kvůli Číně, Indii a dalším státům nadále rostlo. Takže pokud za klima může „lidský“ CO2, klima by se měnilo dál. Což se ale bude dít stejně. Protože dnes vypuštěný CO2 bude v atmosféře ještě za 100 let. Což je to, co nám autoři aktivistických příruček a s nimi spříznění novináři chtějí vší mocí zatajit.
