Proč už si nekoupíte auto s velkým motorem

Osobně patřím spíš k té druhé skupině, ale je fér dodat, že novinářská profese umožňuje občas vyzkoušet zajímavé modely, což touhu po novém autě alespoň v mém případě potlačuje.

Přesto jsem se na jaře roku 2021 rozhodl, že svůj stárnoucí vůz vyměním za nový. Podlehl jsem tlaku laického i profesního okolí, kolem sebe jsem neustále slyšel, že „auta nebudou a ty, co budou, hodně zdraží“. Nutno přiznat, že všechny negativní prognózy se naplnily. Auta skutečně nejsou, respektive prodejci je nabízejí s více než ročními dodacími lhůtami za ceny, které rostou každý kvartál, a s výrazně omezenou nabídkou motorizací. Že jsem na své nové auto čekal jen tři měsíce, je z dnešního pohledu takřka neuvěřitelné. Příběhy zákazníků, kteří na svůj manažerský automobil čekají již půl­druhého roku, nejsou vůbec výjimečné.

Velký zájem kupujících a nedostupnost některých součástek umožňuje auto­mobilkám pravidelně upravovat ceníky. Směrem nahoru, samozřejmě. Dobře to ilustruje cena populárního Volkswagenu Golf, jehož cenovka v roce 2010 začínala na 324 tisících (v případě nějaké marketingové akce se dalo dostat k hranici 300 tisíc), v roce 2019 stál základní model již 453 tisíc a dnes je nejlevnější Golf za 633 tisíc korun. Šikovní nakupující dokážou sehnat skladové modely za 600 tisíc, ale takřka dvojnásobné zdražení za 13 let je skutečně zarážející. Nejpopulánější auto v Česku, Škoda Octavia, se před osmi lety prodávala za ceny od 348 tisíc, dnes by tyto peníze nestačily ani na základní novou Fabii.

Limit 95 gramů CO2 na kilometr jízdy, který automobilkám stanovila emisní politika EU, je neúprosný. Za každý gram CO2 nad limit – u každého nově vyrobeného auta – platí automobilky tučnou pokutu 95 eur, tedy asi 2 300 korun. A dnes není na trhu skoro žádné auto s čistě spalovacím motorem, které by tento emisní limit plnilo. I nejmenší vozy se pohybují kolem stovky gramů a třeba standardní auto střední třídy se spalovacím motorem vygeneruje okolo 120 gramů CO2 na kilometr. To pro představu znamená pokutu kolem 56 tisíc korun. Je tedy nad slunce jasné, že automobilky stlačují emise, a tedy i objemy motorů výrazně dolů. Kromě emisí – a na ně navázaných unijních pokut – se na výrazně vyšších cenách podílejí i bezpečnostní prvky, které požaduje EU, přičemž pozitivně se projevují na dopadech dopravních nehod.

Auta se prostě mění, stávají se bezpečnějšími, ale také výrazně zdražují. Trend je zřejmý a nelze ani očekávat, že případné odložení emisní normy Euro 7, na něž tlačí čím dál více členských států EU, otočí křivku cen dolů.

V aktuálním vydání Eura jsme tuto problematiku rozebrali v podrobné analýze; věřím, že bude inspirativní nejen pro vás, kteří plánují pořídit si nový vůz. Přeji vám příjemné čtení.