Regulační mánie technologií

Přestože podle čísel jsou v technologických službách Američané v Evropě ve slušném přebytku, podle údajů ministerstva obchodu měly USA v roce 2023 s EU deficit obchodu se zbožím ve výši 209 miliard dolarů; naopak přebytek obchodu se službami činil 77 miliard dolarů. V celkovém obchodním vztahu v hodnotě přibližně 1,4 bilionu dolarů tak USA skončily s deficitem 132 miliard. Představitelé EU nabízeli polepšení a srovnání obchodu tím, že by více nakupovali americký zkapalněný zemní plyn a zbraně. Zdá se ale, že to Trumpa moc neuspokojí.

Problematika technologií se od obchodu a obrany zásadně liší, protože většina největších světových společností v oblasti digitální ekonomiky je americká a tamní vláda na ně uvaluje jen mírné regulace. I proto, že ze strategického hlediska stále udržují Spojeným státům náskok před Čínou.

EU má jen málo velkých technologických společností a je daleko za svými americkými i čínskými konkurenty. Přesto zavedla pro technologický sektor jedny z nejpřísnějších regulací na světě, mimo jiné prostřednictvím nového zákona nazvaného Digital Services Act (DSA), který uplatňuje nekompromisní pravidla pro největší technologické společnosti. V důsledku tohoto kontrastu jsou američtí technologičtí šampioni už pár let ve střetu s Bruselem. Donedávna byli šéfové amerických technologických firem s Bidenovou administrativou, jež měla také své trochu evropské představy o regulacích a moderování obsahu, na kordy. Nyní mají ve Washingtonu své zastánce. A ti to berou velmi vážně. „Evropa má stále více zákonů, které institucionalizují cenzuru a ztěžují budování čehokoli inovativního,“ řekl minulý měsíc k regulacím jinak celkem vstřícný šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg. Prohlásil, že Meta bude spolupracovat s Trumpem, aby „apelovala na vlády po celém světě, které jdou po amerických společnostech a tlačí na další cenzuru“. Představitelé EU unisono tvrdí, že DSA necenzuruje zákonný obsah a byla sepsána s cílem zachovat svobodu projevu. Od největších provozovatelů sociálních médií pak očekávají, že prokážou, jak zmírňují rizika spojená s určitým v Evropě ilegálním obsahem, jako jsou mimo jiné dezinformace a poškozování dětí.

Stojí je to hromadu peněz

Americké firmy na to mají zcela odlišný názor a stojí je to hromadu peněz. Kupříkladu Muskova společnost X byla loni obviněna DSA a podle zákona by jí mohla hrozit obří pokuta až do výše šesti procent celosvětových příjmů. EU samostatně obvinila Apple a Metu z porušení zákona o digitální konkurenci, zákona o digitálních trzích, v případech, jež mohou vést k pokutám ve výši až deset procent celosvětových příjmů těchto společností.

Evropská komise již dříve udělila vysoké pokuty Googlu, Applu i Metě za porušení antimonopolních pravidel a v loňském roce vyhrála soudní spor, v jehož důsledku musel Apple zaplatit daňový účet ve výši více než třináct miliard dolarů, což Donald Trump označil za zvěrstvo. Viceprezident USA Vance na bezpečnostní konferenci v Mnichově rovněž kritizoval politiku Evropské unie zaměřenou na boj proti dezinformacím a nelegálnímu obsahu na sociálních sítích. Přirovnal tyto zákony k cenzuře ze sovětské éry a úředníky EU, kteří je prosazují, označil za „komisaře“ a vysmál se představám, že třeba Rusko může tímto způsobem ovlivňovat volby V Evropě. „Pokud může vaši demokracii zničit pár set tisíc dolarů z cizí země, pak na začátku nebyla příliš silná,“ prohlásil americký viceprezident.

J. D. Vance ve svém projevu vyzdvihl Rumunsko, kde v nedávném prvním kole prezidentských voleb překvapivě zvítězil krajně pravicový ultranacionalista Călin Georgescu, částečně díky velmi úspěšné kampani na TikToku. Výsledek byl později zrušen Ústavním soudem kvůli obavám z ruské vlivové kampaně. Nicméně výsledkem je, že v opakovaných volbách má Georgescu se 47 procenty mohutný náskok v preferencích před druhým kandidátem s deseti procenty…

Je zjevné, že evropská regulační mánie a kontrola sociálních sítí bude velkým tématem nejen při ekonomických diskusích o astronomických pokutách, ale i při rozhovorech o tom, jak bude pokračovat spolupráce v NATO. A my určitě nebudeme tahat za delší kousek provazu.