Rekordní Babišův propad. Kdy bude líp?

Prudký růst – a následný pád. To platí o majetku Andreje Babiše, jenž dodnes nepřímo kontroluje Agrofert prostřednictvím dvou svěřenských fondů. Vývoj souvisí s turbulentním vývojem cen a marží v oboru zemědělství a chemickém průmyslu. Ceny zemědělských komodit rostly po celý rok 2021 a po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022 vystřelily prudce nahoru. Z podnikání v zemědělském oboru se stal atraktivní byznys, avšak jen dočasně. Poměrně rychle se ukázalo, že export ukrajinských a ruských zemědělských produktů dál pokračuje. Levný dovoz obilnin, rostlinných olejů či drůbežího masa z Ukrajiny srazil ceny dolů. A na středoevropský trh se navíc valí levnější syntetická hnojiva z Ruska. Výsledek je zřejmý: pád cen a marží v oborech, jež jsou pro Agrofert zásadní.

Mezi největší tahouny ziskovosti Agrofertu patřívají dva velcí výrobci umělých hnojiv: slovenské Duslo a německý SKW Stickstoffwerke Piesteritz. Jenže oba se loni propadli do ztráty. Duslo, jež v roce 2022 vydělalo 108 milionů eur čistého, mělo loni ztrátu 26,6 milionu eur. Mírně ztrátové byly loni i některé z chemických závodů Agrofertu v Česku, konkrétně Deza, Lovochemie a Fatra.

Nitrogenové prodělky

Krátkodobě Agrofertu příliš neprospěla ani akvizice skupiny LAT Nitrogen, vypořádaná v polovině loňského roku. Tyto chemické závody (dříve Borealis) v Rakousku, Německu a Francii během druhé poloviny loňského roku prodělaly 2,6 miliardy korun. Agrofert to ve výroční zprávě vysvětluje přeceněním hodnoty emisních povolenek na reálnou hodnotu a dodává, že letošní výsledky už budou lepší. Akvizice LAT Nitrogen, jež vyšla na víc než 21 miliard korun, se promítla v rostoucím zadlužení skupiny Agrofert. Objem dluhu u bank se během loňského roku zvýšil z 32 miliard na 47 miliard korun. Výsledkem všech negativních vlivů byl propad konsolidovaného čistého zisku Agrofertu ze třinácti miliard v roce 2022 na loňských 2,1 miliardy korun. Loňské ocenění Babišova majetku již počítalo s tím, že růst marží v zemědělství a související chemické výrobě je jen dočasný. Naopak letos bereme v potaz fakt, že loňský rok byl výjimečně špatný a že se blýská na lepší časy. K mírnému optimismu ostatně nabádá rovněž výroční zpráva samotného Agrofertu za rok 2023. Vedení podniku očekává „zlepšení výkonnosti“, a to zejména v segmentu výroby hnojiv. Obrat k lepšímu má nastat jak v případě skupiny LAT Nitrogen, tak v oboru speciální chemie, která je doménou zmíněné společnosti Deza.

„Dnes asi něčo predám“

Letošní výsledky navíc vylepší jedna mimořádně vydařená transakce. Na počátku února byl vypořádán prodej mediální skupiny Mafra a chemičky Synthesia; kupujícím je investiční skupina Kaprain byznysmena Karla Pražáka.

Tato transakce je důkazem, že Babišův manažerský tým stále umí dělat výhodné obchody. Agrofert se ve výročce pochlubil, že zisk z této transakce dosáhne 5,2 miliardy. Do výše Babišova majetku je zahrnutý i jeho druhý holding SynBiol. Pod ten patří vedle řady méně atraktivních činností investice prováděné prostřednictvím skupiny Hartenberg.