Robotická avantgarda

Katalánský malíř Joan Miró byl jedním z prvních surrealistů, který využíval metodu takzvané automatické malby, při níž prý obraz vytvářel nekontrolovatelný proud podvědomí, a nikoli rozumový přístup autora. V roce 1925 touto technikou vytvořil dílo inspirované dvěma vlastními francouzsky psanými verši, které ho napadly ve snu. Vznikl tak obraz zkráceně nazývaný Tělo mé brunetky. A přestože sám Miró se ve svém raném období necítil autorem v pravém slova smyslu a zdůrazňoval roli nekontrolovaných výtrysků podvědomých obsahů na plátno, kupci a galeristé měli jasno: cení se právě Miró, nikoli snad nějaký avantgardní automat. Tělo mé brunetky, které putovalo po soukromých sbírkách v USA a Francii, se v roce 2012 v londýnské aukční síni Christie’s prodalo za téměř sedmnáct milionů liber. Loni v listopadu vzbudila podobný aukční poprask, tentokrát však v newyorské Sotheby’s, jiná brunetka: humanoidní robotka Ai-Da. Její obraz inspirovaný otcem-zakladatelem kybernetiky Alanem Turingem se vydražil za 1,08 milionu dolarů a stal se prvním dílem humanoidního umělce obdařeného umělou inteligencí, kterého takto zobchodovala renomovaná aukční síň. Navíc se portrét prodal za devítinásobek očekávané ceny a po 27 příhozech. „Dražba představuje významný okamžik v dějinách moderního a současného umění a odráží rostoucí propojení mezi technologií umělé inteligence a globálním trhem s uměním,“ uvedl aukční dům v komuniké.

Kdo je tady autor?

Bude tak rok 2025 ve znamení vzrůstajícího zájmu o umění vytvořené strojem? Začne se formovat nový trh se sběrateli, trendy a investory? Sama autorka Ai-Da tomu věří; přinejmenším v rozhovoru, který po dražbě poskytla, mluví o tom, že urychluje debatu o přelomových technologiích. A rovněž stvořitelé umělé umělkyně operují s tvrzením, že jde o cosi víc než jen o pokus o hru na opravdové umění a snahu vydělat na umělé inteligenci, což jsou ostatně nejčastější argumenty těch, kteří v Ai-Dě a její tvorbě žádnou uměleckou hodnotu nespatřují. „Největší umělci v dějinách se potýkali s dobou, v níž žili, a oslavovali i zpochybňovali společenské změny,“ prohlásil Aidan Meller, jeden z programátorů malující robotky. Faktem je, že robotka-výtvarnice je čímsi víc, než AI softwarem jako Dall-E nebo Midjourney, které „překlápějí“ text do obrazu. Ai-Da má kamery místo očí a svým způsobem tak věci vidí po svém. A její zastánci argumentují i tím, že díla, jimž uměleckou hodnotu nepřisuzujeme, je časem mohou získat: třeba jako když Marcel Duchamp před více než sto lety vystavil porcelánový pisoár jako Fontánu. Kromě zpochybňování umělecké hodnoty Ai-Dina obrazu je tu ale ještě podstatnější překážka, která brání učinit z humanoidní tvůrkyně investiční záměr.

Tím je autorství, jinými slovy jistota, s dílem jakého tvůrce se vlastně bude obchodovat a co za hodnotou stojí. Ačkoliv Ai-Da obraz skutečně fyzicky vytvořila robotickýma rukama, autorský zákon jí dílo nepřizná. „Nevím o žádném právním řádu, ve kterém by bylo možné uznat jako autora, a tedy přiznat autorskoprávní ochranu někomu jinému než člověku. Pokud nemá AI právní subjektivitu, s čímž se plně ztotožňuji, nemůže nabýt žádný práv, včetně těch autorských,“ upozorňuje Linda Kolaříková, právnička působící v Centru Karla Čapka (CEVAST), kde se věnuje umělé inteligenci.

Právní nástroje ochrany díla by se nicméně najít mohly: byť o ten první autoři nestojí a o druhý se ani nesnaží, protože není z oblasti umění. Třeba podle britského práva, jež pracuje s termínem „osoba, která provedla opatření nezbytná pro vytvoření díla“, by autory obrazů vytvořených robotkou byli tvůrci Ai-Dy. Ovšem jen za předpokladu, že se potvrdí jedinečnost roboticky vytvořených obrazů. Jinými slovy, že nejde o generická díla. Robotická avantgarda může ale nabýt také charakteru jedinečného výrobku a spadat tak nikoli pod autorská, ale průmyslová práva.

A co na debaty, čí dílo se skutečně bude prodávat a nabývat na hodnotě, říká samotná „autorka“, tedy humanoidní robotka Ai-Da? Zdá se, že hlavou zůstává v uměleckých oblacích. „Ráda maluji to, co vidím. A vidím zkrátka jiné věci než lidé, protože nemám vědomí,“ řekla v rozhovoru pro britský deník The Guardian.