Rok 2021: dolarových milionářů přibylo

Poslední skvělá party, než výletní parník vpluje do rozbouřených vod. Tak podle čísel zveřejněných globálním průzkumem Capgemini World Wealth Report působí rok 2021 z perspektivy majetku nejbohatších jedinců na světě. Jejich počet za loňský rok podle studie Capgemini globálně vyrostl o 7,8 procenta a majetek v minimální investovatelné výši překračující milion dolarů má v osmimiliardové globální populaci 22,5 milionu jedinců. Studie zároveň nabízí detailní náhled, jak tito HNWI (lidé s majetkem vysoké hodnoty – pozn. red.) uvažují o jeho správě, ochraně a budoucích investicích.

O necelé procento pomalejším tempem rostl počet dolarových milionářů v Česku, kde se touto nálepkou nyní může chlubit 32 200 osob. Hodnota jejich majetku se meziročně navýšila o 7,7 procenta a jeho úhrnná hodnota vzrostla ze 73 na 79 miliard dolarů. „K vyššímu počtu velmi bohatých Čechů v roce 2021 přispělo několik faktorů. Patří mezi ně návrat k hospodářskému růstu po poklesu HDP v předchozím roce stejně jako růst cen nemovitostí i tržní kapitalizace. Některým lokálním firmám pomohlo také narušení dodavatelských a dopravních řetězců vlivem pandemie, díky kterému získaly nové zakázky na úkor globální konkurence,“ shrnuje domácí data průzkumu Ondřej Valvoda, šéf Capgemini Česká republika.

Průzkum globálně pokrývá více než sedmdesát trhů představujících přes 98 procent světového HDP a ještě o jeden procentní bod více globální tržní kapitalizace. V navazujících částech studie pak Capgemini dotazovalo téměř tři tisícovky světových milionářů a návdavkem více než sedmdesát expertů v oblasti správy majetku.

Amerika vede, Evropa před Asií

Z geografické perspektivy je i v „sektoru“ nejbohatších světových jedinců patrný jistý posun. A to když dlouhodobě progresivně se rozvíjející Asie propadla až za dlouhodobě spíše stagnující Evropu. Lídrem globálního žebříčku zůstala Severní Ame­rika, kde se počet dolarových milionářů zvýšil o 13,2 procenta a majetek této sociální skupiny narostl dokonce o 13,8 procenta. Jako hlavní příčinu tohoto růstu analytici uvádějí především silný výkon hlavních technologických motorů, když po­dle investiční banky Goldman Sachs byl kvintet Microsoft, Alphabet, Apple, Nvidia a Tesla společně zodpovědný za více než polovinu loňského růstu hlavního burzového indexu S&P 500, jenž loni posílil o více než 28 procent. Dodejme, že nejbohatší Američané jsou v porovnání se zbytkem světa nadprůměrně zainvestováni v akciích. Dvouciferně rostly i americké nemovitosti.

Hlavním katalyzátorem evropského růstu bohatství naproti tomu (vedle technologií) byly služby a luxusní zboží, které v eurozóně vykázaly nadprůměrné zisky. I díky nim rostl nadprůměrně počet milionářů ve Francii (plus 8,5 procenta), jež v důsledku toho loni překonala konkurenci zpoza kanálu La Manche. Velmi úspěšným rokem se z pohledu nejbohatších podle Capgemini mohlo chlubit Dánsko, kde „klub milionářů“ narostl dokonce o deset procent. Opačným směrem naopak celou Asii táhla Čína. Na nejzalidněnějším kontinentu se z pohledu generování bohatství dařilo Indii (plus 10,5 procenta nárůstu nových milionářů) nebo Tchaj-wanu (plus 9,8 procenta); pouze šestiprocentní růst Číny brzdil rea­litní sektor a lockdowny spojené s šířením covidu-19.

Globálně podprůměrné výsledky pak zaznamenaly rozvíjející se trhy, když Blízký východ vykázal 5,5procentní růst počtu milionářů, a to byl ještě tažen především Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, zeměmi, které místo na nerostné zdroje kladou vyšší důraz na technologie. Zanedbatelný růst z hlediska kumulace bohatství vykázala Afrika, kde meziročně počet milionářů vzrostl o necelá tři procenta. Dokonce propad pak zaznamenala Latinská Amerika, jež v loňském roce spíše doplácela na „zamrazenou“ poptávku po komoditách a na problémy v logistických dodavatelských řetězcích.

Vzhledem k tomu, že investorský cyklus se v novém roce poněkud pootočil a komodity (především ty energetické) na rozdíl od akciových trhů jako celku zaznamenávají boom, lze předpokládat, že pořadí jednotlivých regionů by se mohlo v žebříčku vydaném v roce 2023 významně změnit. Tomu nasvědčuje i dlouhodobé pozorování Ondřeje Valvody ohledně mizejících rozdílů mezi „procentem nejbohatších“. „Z globálních čísel je vidět, že se rozdíly v růstu jednotlivých pásem bohatství zmenšují. To svědčí o rovnějších podmínkách díky lepšímu přístupu investorů k informacím a demokratizaci tříd aktiv. Lídrem v počtu dolarových milionářů i v objemu jejich majetku ale nadále zůstává Severní Amerika,“ interpretuje sesbíraná data šéf české pobočky Capgemini.

Přesun z podnikání do investic

Takříkajíc globální příčiny táhly i český trh. Rostoucí akciové trhy, boom na trhu nemovitostí. Česká milionářská třída v posledních letech podle dat sesbíraných Capgemini i její konkurencí zaznamenává k rozmnožování financí do jisté míry filozofickou proměnu.

„Jak ukazují jiné detailní studie českého trhu, třeba J&T Banka Wealth Report, růst majetku českých dolarových milio­nářů se postupně přesouvá z výnosů z vlastního podnikání do výnosů z investic. Pozitivně se na růstu jejich bohatství podílejí investiční nemovitosti a v závěsu za nimi akcie. Právě investice do nemovitostí vidí dolaroví milionáři jako formu zajištění před narůstající inflací. I přes kolísavost akciových trhů věří čeští milionáři, že i na akciích se dá dlouhodobě vydělat,“ popisuje tuto změnu Valvoda.

Tento zesilující trend nicméně v letošním roce – minimálně podle dosavadního vývoje na akciových trzích – bude příčinou jistého zpomalení zrodu nových milionářů. Jak v Česku, tak obecně na Západě a vlastně i ve světě.

Nedobré vyhlídky pro rok 2022

Postpandemické oživení, jež pomyslně „tisklo pozvánky do klubu nejbohatších ve velkém“, prakticky s úderem nového roku vystřídala jiná nálada. Definují ji propady na akciových trzích i velká nervozita u zatím spíše stagnujících konzervativních instrumentů. Je ilustrovaná termíny jako inflace, válečný konflikt nebo geopolitická nejistota. A tento trend se bude významně propisovat nejen do situace nižší a střední třídy, ale i do schopnosti generovat bohatství těch nejbohatších.

Capgemini vnímá náznaky tohoto obratu. „Zatímco rok 2021 byl rokem silného růstu bohatství, již během prvních měsíců roku 2022 pozorujeme výrazné zpomalení. Vysoká míra inflace a její vliv na akciové trhy, v Evropě následovaná geopolitickou krizí vedly podle odhadů Capgemini ke zmenšení celkového celosvětového majetku dolarových milionářů o čtyři procenta, mluvíme o konci dubna 2022 oproti poslednímu dni loňského roku,“ nabízí určitou ochutnávku budoucích dat Ondřej Val­voda.

Nejvíce by tímto obratem měly být postiženy v loňském roce úspěšné regiony Severní Ameriky a Evropy, kde existuje vysoká míra korelace s výkonem akcio­vých trhů, méně by se to naopak mělo projevit na komoditně orientovaných trzích. Jak zjistila studie Capgemini, nejbohatší jedinci v uplynulých letech investovali rovněž do nově vznikajících investičních nástrojů. Více než dvě třetiny průzkumem oslovených milionářů (u respondentů do čtyřiceti let šlo dokonce o devadesátiprocentní podíl) například investovaly do digitálních aktiv, jako jsou kryptoměny, takzvané nezaměnitelné tokeny (NFT), nebo dokonce vsadily část portfolia na investice spojené s metaversem. Tato třída aktiv v první polovině roku 2022 významně ztrácí, což je špatná zprava také pro významnou skupinu adresátů globálního průzkumu Capgemini z řad privátních bankéřů a správců majetku.

Chceme nové třídy aktiv

Pokud nejbohatší vrstva tuto investiční oblast po propadu neopustí, potvrdí se názory, podle nichž se tato skupina investorů hodlá pouštět i do alternativních segmentů a reflektovat nejnovější trendy. Z globálních dat Capgemini vyznívá, že by jimi vedle zájmu o digitální aktiva měl být třeba zájem o takzvané udržitelné investování, v jehož rámci lidé chtějí znát ekologické a sociální dopady alokace svého kapitálu. O hodnocení ESG (environmental, social, corpo­rate) se po­dle zveřejněných dat při svém investičním rozhodování zajímá až téměř dvě třetiny (64 procent) investorů.

„Nové cesty, jak investovat, jako jsou udržitelné investování a digitální aktiva, mají zásadní dopad na odvětví správy majetku. Firmy zabývající se správou majetku musí upřednostnit poskytování včasného vzdělávání v souvislosti s tímto trendem, aby si udržely své zákazníky,“ konstatoval Nilesh Vaidya, globální ředitel odvětví retailového bankovnictví a správy majetku v Capgemini.

Podobně se bude proměňovat oblast správy majetku i v dalších směrech. Podle dat sesbíraných Capgemini se například ukazuje, že se významně mění demografická struktura vysoce bonitních klientů.

Vedle tradiční skupiny „bílých mužů středního a vyššího věku“ nyní tyto služby vyhledávají stále častěji jak ženy, tak mladší jedinci. Podle dostupných dat se navíc předpokládá, že v následujících dvou generacích až sedm­desát procent světového bohatství zdědí/bude postupně převedeno na ženy. Před sektor správců majetku jsou tak položeny nové výzvy. Přizpůsobit se posunu v preferencích svých nově přicházejících klientů.

„Čerstvá vlna velmi bohatých osob má jedinečné klientské potřeby, jež vyžadují, aby správci majetku upravili své obchodní strategie. Firmy zabývající se správou majetku, které tyto segmenty chtějí oslovit, se musí zaměřit na poskytování většího pohodlí, personalizovaných služeb a budování důvěry,“ říká Ondřej Valvoda.