Ropné koncerny těží z krize, spotřebitelé čelí rekordním cenám

Ropné koncerny se znovu zařadily mezi hlavní vítěze geopolitické krize. Pět největších západních společností vydělalo za prvních šest měsíců roku 68,5 miliardy dolarů, téměř dvakrát více než ve stejném období roku 2025. Pro firmy jde o nejlepší výsledek za poslední čtyři roky. Spotřebitelé naproti tomu čelí rekordním cenám pohonných hmot.

Právě tento kontrast posiluje tlak na ropný průmysl. Ve Spojených státech se k jeho kritikům přidal i prezident Donald Trump, podle něhož společnosti vydělávají příliš mnoho. Výrok odráží politický problém, který vysoké zisky vytvářejí: zatímco akcionáři těží z mimořádných podmínek na trhu, domácnosti a firmy nesou náklady dražší energie a dopravy.

Zisk nevytváří jen drahá ropa

Samotný růst zisků není překvapivý. Po vypuknutí války s Íránem se nabídka ropy a plynu omezila, zatímco poptávka zůstala stabilní. Ceny ropy i ropných produktů proto prudce vzrostly. Podobný mechanismus byl patrný po začátku války na Ukrajině v roce 2022, kdy byl cenový šok ještě silnější.

Od té doby se však změnily i samotné ropné společnosti. Snížily náklady, zefektivnily provoz a více jej digitalizovaly. Z každého prodaného barelu tak dokážou získat vyšší zisk než před čtyřmi lety. Současná výsledková sezona proto není jen důsledkem dražší suroviny, ale také úspornějšího fungování koncernů.

Zvlášť výrazně se tento vývoj projevuje v rafineriích. Provozy, které byly v posledních letech drahé na údržbu a často nedostatečně vytížené, se nyní dostávají na hranici svých kapacit. TotalEnergies zvýšila v prvním pololetí evropskou rafinérskou marži na 12,4 dolaru za barel, téměř na trojnásobek předchozí hodnoty. Shell oznámil stoprocentní využití svých rafinérských kapacit.

Vysoké marže vznikají v situaci, kdy je zpracovaných ropných produktů nedostatek, ale poptávka neklesá. Rafinerie proto mohou prodávat benzin, naftu a další produkty s výrazně vyšší přirážkou. Právě tento zdroj zisků je však současně nejzranitelnější částí nynějšího růstu.

Válka překrývá dlouhodobý pokles

Mezinárodní agentura pro energii očekává, že při uklidnění situace na Blízkém východě by se trh mohl už od konce roku vrátit k přebytku ropy. Současný nedostatek tak nemusí představovat nový dlouhodobý trend, ale dočasné přerušení vývoje, který začal dříve.

Tento vývoj souvisí také s proměnou poptávky. Vysoké ceny paliv zvyšují ekonomickou přitažlivost elektromobilů a podporují jejich prodej. Elektrická auta už v minulém roce nahradila spotřebu odpovídající 1,7 milionu barelů ropy denně. Čím déle zůstanou pohonné hmoty drahé, tím silnější bude motivace spotřebitelů hledat alternativu.

Ropné společnosti tak čelí rozporu, který samy nedokážou snadno vyřešit. Vysoké ceny jim krátkodobě přinášejí mimořádné zisky, současně ale urychlují odklon části zákazníků od ropných produktů. Cenová síla, která dnes posiluje jejich výsledky, může v delším období oslabovat poptávku.

Také investiční strategie koncernů naznačuje, že s trvalým pokračováním ziskové rally nepočítají. Do průzkumu a otevírání nových ložisek investují už několik let zdrženlivěji. Místo toho směřují miliardy dolarů do zpětných odkupů akcií, jimiž podporují jejich cenu a návratnost pro investory.

Tato strategie odpovídá trhu, na němž mají jisté výnosy pro akcionáře přednost před investicemi do nových ložisek s nejistou a vzdálenou návratností. Zatímco vlastníkům akcií tak koncerny peníze vracejí, motoristům nabízejí především realistická očekávání. Šéf ExxonMobilu Darren Woods na otázku, zda mohou brzy počítat s levnějším tankováním, odpověděl: „Na to bych nečekal.“

O dalším vývoji budou rozhodovat především délka konfliktu na Blízkém východě, návrat dodávek na trh a tempo růstu poptávky po ropě. Pokud se nabídka obnoví a vznikne očekávaný přebytek, rafinérské marže i zisky koncernů se dostanou pod tlak. Do té doby zůstane ropný průmysl jedním z hlavních příjemců krize — a motoristé těmi, kdo její náklady pocítí nejdříve.