Růst nám pomáhají sami klienti, říkají Jan Krampera a Tomáš Procházka z Aegis Law

„Dohodli jsme se, že postavíme kancelář takovou, v které jsme vždy chtěli pracovat. A myslím, že se nám to povedlo,“ představil kancelář Aegis Law na úvod Procházka. Těší jej, že tato představa o podobě advokátní kanceláře se zamlouvá i části trhu a klientely.

Podle Krampery je dosavadní pětileté fungování Aegis Law mimo jiné dokladem pořekadla vrána k vráně sedá. „Podařilo se nám vybudovat ekosystém, který tvoří podobně naladění lidé, s nimiž nás baví spolupracovat. A podobné je to na straně klientů, daří se nám přitahovat stejně naladěné typy,“ říká.

Risk, či sázka na jistotu?

Základní specializace kanceláře vzešla z odborností zakládajících partnerů – Kramperova sporová agenda, Procházkovo pracovní právo a regulatorika Vojtěcha Faltuse. To je mix, který v počátcích určitě nepředstavoval zaručený úspěch. „Je to podnikání jako každé jiné, takže riziko je jeho běžnou součástí. Je třeba ho pojmenovat a kalkulovat s ním. Nesmí to ale být hazard, kterým by bylo založit si třeba kavárnu,” popisuje Krampera a dodává, že na cestě k úspěchu je nutné nejen podstoupit riziko, ale především tvrdě pracovat. „Nic nepřijde zadarmo. Je důležité mít vizi, koncept, co se má dělat, co se dělat nemá. Tím se i to riziko minimalizuje,“ vysvětluje.

Procházka při líčení počátků Aegis Law vzpomíná, že po odchodu z předchozí kanceláře chvíli uvažoval o dráze samostatného advokáta. „Mám k tomuto modelu vztah, protože tak fungoval můj táta, ale pak mi došlo, že když nemáte tým, nemáte se na koho spolehnout a ani pro velké klienty a zajímavé mandáty to není atraktivní,“ vysvětluje, proč se nakonec rozhodl jít do holportu s Kramperou a Faltusem. Potvrdilo se, že zejména z druhého zmíněného důvodu to byla dobrá volba. „Spousta klientů z předchozí praxe mi tvrdila, že jim je jedno, kde budu, ale že chtějí pracovat se mnou. Pak je ale stejně velmi zajímalo, jestli nejsme garážovka a máme kancelář,“ vzpomíná. U větších klientů, kteří poptávají právní zastoupení, je podle něj přirozený zájem o etablované značky se standardizovanými postupy.

Krampera říká, že začátky Aegis Law v lecčems připomínaly zrod startupové firmy. „V době covidu jsme našli nádherné kanceláře v Jungmannově ulici, které ale byly ve velmi špatném stavu. Sami jsme je začali zařizovat, přepažovat příčkami, kupovali jsme nábytek a další vybavení ve slevách a vlastními silami si vybudovali krásné prostředí. Toto budování z nuly a nastavování interních systémů bylo hodně startupové,“ vzpomíná Krampera. Startupovému růstu odpovídal i vývoj počtu lidí v týmu. „Začínali jsme v šesti, teď je nás kolem čtyřiceti,“ dodává. Pochvaluje si též, že „na zelené louce“ dokázala trojice zakladatelů vybudovat firmu bez externího financování.

Full service na přání

Zakladatelé Aegis Law měli od začátku jasnou představu, jak by se kancelář měla vyvíjet. Předem zavrhli model růstu, kdy by se lidé najímali až poté, co nabobtná objem práce. „Přistoupili jsme k tomu obráceně. Najímali jsme lidi, aby bylo více práce. Obnášelo to práci s daty, s čísly, chtělo to znalost portfolia klientů. Když pak znáte jejich potřeby, musíte mít připraveny kapacity a schopné lidi, kteří to pokryjí,“ vysvětluje strategii Krampera. 

Dnes Aegis Law platí za full service právní firmu, která je schopna pokrýt všechny specializace. Ekonomicky i reputačně sice zůstávají pilířem kanceláře expertízy trojice zakladatelů, ale s rychlým rozvojem některých technologických a dalších oblastí tomu tak do budoucna být nemusí. „Mít představu o tom, jaké právní oblasti potřebují naši klienti, je vše, co je pro náš byznys potřeba. Stačí sledovat, co se děje. Dříve to bylo GDPR, teď přichází umělá inteligence, začínají diskuze o pay transparency, tedy transparentním odměňování, což je pomezí mezi právničinou a ekonomickým poradenstvím,“ napovídá Procházka, jak větřit byznysové právní příležitosti. „Sami klienti nás oslovují s tím, že by chtěli, aby s námi mohli v budoucnu řešit další chystané věci v oblasti regulace a compliance v souvislosti s environmentální tématikou. To je pro nás podnět, abychom se nad tím sami zamýšleli a rozvíjeli tyto oblasti,“ dodává Procházka.

Co také v podcastu zaznělo

V jakém momentu podle hostů podcastu startup přestává být startupem, nebo je vhodné, aby jím přestal být? Kde vidí potenciál růstu obratu kanceláře, který aktuálně činí 80 milionů korun? A koho vlastně považují za svou přímou konkurenci a koho v ideálním případě za konkurenci budoucí? I o tom se debatovalo v podcastu Lex Elite, který se soustředí na to nejdůležitější v tuzemské právní extralize.