Samsung a další firmy nalijí biliony do čipů. Jižní Korea chce ovládnout AI

Jižní Korea představila investiční program, který má zemi udržet mezi klíčovými hráči globálního závodu v polovodičích a umělé inteligenci. Nové továrny na čipy, robotika i datová centra pro AI mají podle oznámení vlády a velkých koncernů vyžadovat investice v souhrnné výši 4,3 biliardy wonů, tedy zhruba 2,4 bilionu eur (58,2 bilionu korun). Plán byl oznámen v pondělí za účasti prezidenta Lee Jae-myunga.

Těžiště programu leží u domácích polovodičových šampionů. Samsung Electronics počítá v příští dekádě s investicemi kolem 1,5 bilionu eur (36,4 bilionu korun), zatímco jeho hlavní domácí konkurent SK Hynix přidává dalších přibližně 620 miliard eur (15 bilionů korun). K tomu se připojují skupiny SK a GS spolu s internetovým koncernem Naver, které chtějí nasměrovat asi 310 miliard eur (7,5 bilionu korun) do datových center pro umělou inteligenci.

Strategie 3 – 3-5 má změnit postavení země

Prezident Lee označil plán za „skok vpřed“. Podle něj musí Jižní Korea zajistit klíčové prvky umělé inteligence rychleji než jiné země. Prohlášení firem nejsou právně závazná, přesto stojí na reálném ekonomickém základu: jihokorejský čipový sektor těží z prudké poptávky po AI infrastruktuře a táhne výkon celé exportně orientované ekonomiky.

Lee už před oznámením mluvil o „historickém úspěchu“, který může změnit osud země. Investice zapadají do jeho strategie 3 – 3-5: Jižní Korea se má zařadit mezi tři největší světové mocnosti v umělé inteligenci, růst ekonomiky má dosáhnout tří procent a země se má postupně posunout mezi pět největších ekonomik světa. Ambice je značná — podle Mezinárodního měnového fondu je nyní Jižní Korea podle velikosti HDP až na 15. místě.

Součástí plánu je i budování nového polovodičového klastru na jihozápadě země, v regionech Honam a Gwangju. Samsung a SK Hynix tam mají vložit asi 450 miliard eur (10,9 bilionu korun). Vláda tím sleduje nejen technologický cíl, ale také regionální politiku: hospodářská síla země se dosud soustředí hlavně v Soulu a okolních provinciích. Nová datová centra pro umělou inteligenci mají do roku 2029 dosáhnout výkonu osm gigawattů a do roku 2035 více než dvojnásobku, konkrétně 18,4 gigawattu.

HBM čipy se staly strategickým artiklem

Základem současného jihokorejského sebevědomí jsou paměťové čipy pro aplikace umělé inteligence, označované jako HBM, tedy High Bandwidth Memory. Právě tyto čipy umožňují v datových centrech rychle a efektivně přenášet velké objemy dat mezi operačními paměťmi a výpočetními systémy. Pro rozvoj umělé inteligence se tak staly jedním z úzkých míst globální technologické infrastruktury.

V současnosti je vyrábějí především jihokorejské společnosti SK Hynix a Samsung. Poptávka výrazně převyšuje nabídku a nedostatek HBM čipů se přelévá i do dalších segmentů paměťových čipů. Výsledkem jsou vyšší ceny a mimořádné zisky výrobců. Síla tohoto cyklu je vidět i uvnitř firem: SK Hynix a Samsung letos vyplácejí zaměstnancům svých čipových divizí bonusy přesahující v přepočtu 300 tisíc eur (7,3 milionu korun) na osobu.

Dopad je ještě zřetelnější na kapitálovém trhu. SK Hynix se během několika měsíců stal symbolem jihokorejského AI boomu: od září 2025 do letošního června jeho akcie vzrostly 11,6krát a vystoupaly na 2,987 milionu wonů. Firma tím překonala Samsung a stala se nejhodnotnější společností v zemi. Spolu se Samsungem zároveň táhla vzhůru Kospi, hlavní index jihokorejské burzy, který v červnu dosáhl dosavadního maxima 9385 bodů — více než dvojnásobku úrovně ze začátku roku.

Obavy z prasknutí možné bubliny kolem umělé inteligence kurzy od té doby stlačily, zůstávají však velmi vysoko. Podobně silný je vliv polovodičů na celou ekonomiku. Jejich podíl na jihokorejském vývozu se mezi lety 2023 a 2025 zvýšil z 15,6 na 24,4 procenta a letos v květnu už přesáhl 40 procent. Právě tento vývozní tah vedl Korea Development Institute ke zvýšení letošní prognózy růstu z 1,9 na 2,5 procenta; Bank of America čeká dokonce 3,1 procenta.

Boom přináší růst i zranitelnost

Právě tato závislost je druhou stranou jihokorejského úspěchu. Pokud by investoři ztratili důvěru v technologie umělé inteligence, mohly by oslabit akcie amerických technologických a AI firem. S nimi by se zpomalil i boom datových center a poptávka po čipech. Pro Jižní Koreu, jejíž růst stále výrazněji závisí na polovodičích, by šlo o citelný zásah.

Zároveň však vysoké zisky dávají tamním výrobcům možnost financovat další expanzi a posílit roli země ve světové ekonomice umělé inteligence. Prezident Lee se proto snaží využít současný cyklus nejen k obraně pozic Samsungu a SK Hynix, ale i k rozšíření průmyslové základny.

Vláda podporuje takzvané obory ABCD: umělou inteligenci, biotechnologie, kulturu a obranu. Vedle toho chce rozvíjet obnovitelné zdroje, jadernou energetiku a start-upový ekosystém. Změnil se také způsob podpory: k tradičním nepřímým nástrojům, jako jsou daňové úlevy, přibyly přímé subvence. O tom, zda se investiční sliby promění v dlouhodobou výhodu, rozhodnou nyní firmy, vláda a globální poptávka po infrastruktuře umělé inteligence.