
Saúdská Arábie obnovuje vztahy se Západem
V důsledku celosvětové geopolitické a ekonomické situace se spolupráce s mocností Blízkého východu USA i ostatním západním zemím hodí.
Stanete se párii světové politiky, za smrt Chášukdžího zaplatíte. Těmito slovy ve své prezidentské předvolební kampani Joe Biden varoval Rijád, že pokud zvítězí, jeho vláda demokratů se připojí k „sankcím“ vůči Saúdské Arábii. A na rozdíl od Trumpovy vlády republikánů ji potrestá za vraždu novináře Džamála Chášukdžího v říjnu 2018 na saúdskoarabské ambasádě v tureckém Istanbulu. Tento kritik politiky korunního prince Mohameda bin Salmána i účasti země ve válce v Jemenu působil od roku 2017 v exilu v USA.
O necelé tři roky později už Bidenova slova v podstatě neplatí. Americký prezident na červenec plánuje rozhovory s bin Salmánem, faktickým vládcem království, jehož tajné služby považují za tvůrce Chášukdžího vraždy. A vztahy se Saúdskou Arábií obnovuje i zbytek Západu, protože v důsledku celosvětové geopolitické a ekonomické situace se spolupráce s touto mocností Blízkého východu hodí. A nejen proto, že jakékoliv zvýšení těžby ropy Saúdy může pomoci globálnímu boji s inflací, kterou zvyšují především ceny energií.
A autokratický vládce Mohammed bin Salmán, posedlý pozitivní představou svého království u západní veřejnosti, dokonce pozvolna přechází do ofenzivy. Saúdové nahradili Rusy na květnovém srazu globálních elit ve švýcarském Davosu a začínají zvyšovat investice na Západě a rozpočty PR agentur spravujících jejich veřejný obraz. Vrcholem pak je jejich snaha vytvořit protiváhu americké golfové PGA Tour.
Stručně řečeno, necelé čtyři roky poté, co saúdští agenti brutálně zavraždili Džamala Chášukdžího, je Saúdská Arábie v podstatě zpět. A díky rostoucím cenám ropy sebevědomější než v minulosti, protože její ekonomika by letos měla narůst o osm procent, nejvíc za uplynulých deset let. Ještě víc však k sebevědomí Rijádu přispívá jeho obnovené globální postavení. Francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil Saúdskou Arábii na konci loňského roku, britský premiér Boris Johnson letos v březnu, příští měsíc se připojí i Joe Biden.
Politický obrat
Studenti mezinárodních vztahů by tuto proměnu v budoucnu mohli studovat jako příklad politického obratu. Ještě před dvěma lety američtí demokraté málokoho na celém světě viděli černěji než Mohammeda bin Salmána. „Bidenova vláda by měla prozkoumat, jak zajistit, aby důsledky brutální vraždy Chášukdžího přesáhly ty, kteří ji provedli, a dotkly se i toho, kdo ji nařídil – samotného korunního prince. Ten má na rukou krev,“ citoval loni v únoru demokratického senátora Adama Schiffa webový magazín Vox. A stejně jako ostatní demokraté vyzýval k sankcím cíleným přímo na bin Salmána.
Mělo jít o „morální obrat“ oproti Trumpově vládě, která z Chášukdžího vraždy odmítla vyvodit v podstatě jakékoliv důsledky, a prezident Trump dával najevo, že hlavní pro něj je udržet kontrakty amerických zbrojovek se saúdskoarabskou armádou. Zásady demokratům dlouho nevydržely. Podle televizní stanice CNN před Bidenovou červencovou návštěvou na Blízkém východě američtí diplomaté údajně sdělili Saúdské Arábii, že USA jsou připravené pokročit v „obnově“ vztahů a přenést se přes vraždu Chášukdžího.

Příčinou tohoto obratu je údajně zapojení Rijádu do řešení současné globální situace, již z amerického hlediska určuje konflikt s Ruskem, růst napětí s Čínou a stále se zvyšující inflace. Washington nyní potřebuje Rijád více než opačně. A Biden, byť některé kruhy v USA jeho „politiku usmiřování“ tvrdě kritizují, je ochotný vztahy obou zemí obnovit. Podobně pragmatický je i zbytek světa. Bin Salmán se v poslední době vedle zmíněného Macrona a Johnsona setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem.
Biden je v podstatě posledním představitelem velmoci, s nímž se saúdský vládce sejde. A americký prezident se jej bude zřejmě především snažit přesvědčit, aby zvýšil těžbu ropy a snížil tím vysoké ceny energií. V USA už cena benzinu narostla nad pět dolarů za galon (zhruba 4,6 litru) a demokratům v tuto chvíli v podstatě znemožňuje uspět v listopadových všeobecných volbách, které se konají uprostřed čtyřletého funkčního období prezidenta. A evropská ekonomika také směřuje do recese.
Ekonomika na prvním místě
Saúdové současnou situaci využívají k tomu, aby prosadili svůj příběh, že Západ přehnal rychlost své transformace a odchod od fosilních paliv a že současné ceny ropy na globálních trzích jsou důsledkem mnohaletých nedostatečných investic. Rijád a jeho sousedé na Arabském poloostrově si tuto situaci užívají. Podle deníku Financial Times Saúdská Arábie jen za první čtvrtletí letošního roku utržila díky rostoucím cenám energií 49 miliard dolarů, téměř o tři pětiny víc než ve stejném období loňského roku.
Podle saúdskoarabské investiční a poradenské společnost Jadwa Investment Saúdové mohou očekávat, že letos utrží celkem zhruba 250 miliard dolarů, což z Arabského poloostrova dělá dočasné centrum finančního světa. „Těžiště se opět posunulo do Perského zálivu,“ citoval deník Financial Times finančníka sídlícího v Dubaji, který nechtěl být jmenován. Arabské státy jsou nyní v podstatě jediné, jež disponují „volnými dolary“, a všichni ti, kteří dychtí po kapitálu, směřují sem.
Podle stejného listu byl tento trend vidět na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde se velkému neformálnímu zájmu těšili představitelé Saúdskoarabského veřejného investičního fondu (PIF), které se řada členů vlád zemí, jimž kapitál schází, snažila přesvědčit k investicím do jejich ekonomiky. Tato situace bin Salmánovi umožňuje a podle expertů po jeho zahraničně-politických skandálech s Chášukdžím, Jemenem nebo Libanonem také nutí, aby se soustředil především na svůj ekonomický program.

Ten obsahuje jak ekonomickou reformu konzervativní Saúdské Arábie, která by se podle jejího vládce měla ze střednědobého hlediska zbavit závislosti na ropě, tak obrovské zahraniční investice. V rámci domácí vize Saúdové mají v plánu vybudovat město budoucnosti Neom v celkové hodnotě půl bilionu dolarů, zábavní komplex Qiddiya na okraji Rijádu či řetězec turistických resortů na pobřeží Rudého moře za deset miliard dolarů.
V rámci zahraniční vize pak PIF, který disponuje 620 miliardami dolarů, investuje v širokém spektru od technologických akcií až po prémiové nemovitosti. To vše kvůli posílení vnímání Saúdské Arábie v zahraničí jako modernizující se ekonomiky. Jedním z mediálně nejviditelnějších kroků byla v uplynulých letech po obnově vztahů se Západem již zmíněná snaha získat nejlepší světové golfisty.


