Smíchov se mění. Za miliardy

Proměna Smíchovského nádraží v Praze se v říjnu rozjela naplno. Bagry začaly vytrhávat kolejiště a minulý týden zmizela i legendární pěší lávka přes nádraží spojující Smíchov a Radlice. Developerský projekt se posouvá do míst, kde ještě v září jezdily vlaky. Správa železnic hledá dodavatele na rekonstrukci Smíchovského nádraží skoro za pět miliard korun, město společně s tím připravuje nový Terminál Smíchov za sedm miliard. K tomu všemu České dráhy licitují o cenu za pozemky pod kolejemi se Sekyra Group a žalují podle nich nevýhodné posudky, na jejichž základě před čtyřmi lety samy prodaly první čtvrtinu pozemků developerovi. A soukromý dopravce RegioJet, který intenzivně rušené kolejiště do poslední chvíle používal, se hlasitě ozývá, že se dráha zaprodala developerům, protože přišel o roky využívané zázemí. Na Smíchově je v říjnu prostě živo.

Je to jeden z největších brownfieldů v Praze, dříve na průmyslové periferii města, dnes vlastně v centru. Bývalé vlakové nákladové nádraží, které sloužilo kdysi rozsáhlému smíchovskému průmyslu, včetně zdejší Ringhofferovy továrny na výrobu železničních vozů a později tramvají, je už několik let pryč. Z průmyslových podniků starého Smíchova zůstal už jen pivovar Staropramen, který se rychlým rozvojem města ocitl nečekaně v samotném centru Prahy. Sekyra Group buduje v místech, kde se dříve nakládaly vagony zbožím, nové Smíchov City. Postupně se stavba posouvá dál na jih a vstupuje do míst, kde jí musí ustoupit i železniční doprava. Klasické Smíchovské nádraží, jak ho většina lidí zná, má ještě skryté a méně známé nádraží pod lávkou do Radlic. Říká se mu severní nástupiště a šlo o bývalé nádraží, které vybudovala v roce 1872 společnost České západní dráhy jako nejdůležitější nákladové nádraží hlavního města. Vedla sem také Buštěhradská dráha a dráha Pražsko-duchcovská. Odtud pochází dodnes na železnici užívaný název „společné nádraží“. Říjen 2023 za jeho historií napsal definitivní tečku.

Spor o cenu pozemků

Že zde vlaky ustoupí nové městské čtvrti, je potvrzeno už skoro dvacet let. Zbavit se lukrativních pozemků o rozloze přibližně 400 tisíc metrů čtverečních v centru města chtěly dráhy dlouhodobě. Je to vítaná finanční injekce pro jejich hospodaření. „Chceme pokračovat v investicích do nových vozidel, služeb a dalších vylepšení. Není proto naším cílem vystupovat v roli developera,“ vysvětluje prodej pozemků dnešní šéf Českých drah Michal Krapinec.

Tenhle příběh začal před 18 lety, kdy skupina Luďka Sekyry a dráhy založily společnou firmu. Velmi dlouho se však nic nedělo. První čtvrtinu pozemků koupila Sekyra Group až před čtyřmi lety za 267,33 milionu korun bez DPH. Zbývající tři čtvrtiny za 1,63 miliardy korun právě nyní. Otázka, která visí ve vzduchu, je, zda dráhy neprodávaly pod cenou. Že cena stanovená znaleckými posudky za prodej první části pozemků nemusela být v pořádku, naznačuje i žaloba současného vedení Českých drah na zpracovatele tehdejších znaleckých posudků.

„Když jsem loni nastoupil do funkce, zadání interního auditu včetně analýzy dvou znaleckých posudků, ze kterých vycházela cena pozemků, byla jedna z prvních věcí, které jsem řešil. Výsledkem jsou žaloby na autory těchto posudků. Zároveň jsme si nechali vypracovat nové ocenění pozemků a vyzvali kupujícího k jednání o navýšení ceny,“ říká Krapinec a mezi řádky tak potvrzuje, že smlouva podepsaná v roce 2019 tehdejším ředitelem ČD Václavem Nebeským nemusela být ani z jeho pohledu pro firmu výhodná. Šlo o rámcovou smlouvu, která určila, za kolik budou ČD svému partnerovi pozemky postupně v jednotlivých etapách projektu prodávat. Sám Nebeský řekl na konci září v pořadu Reportéři ČT, že cena je podle něj v pořádku. „Nemyslím si, že byly prodány pod cenou, jsou tam znalecké posudky, revizní znalecké posudky, jsou tam vyjádření právní kanceláře, zhodnocení péče řádného hospodáře a další podklady,“ řekl Nebeský ČT.

Nové vedení drah se rozhodlo, že si nechá zpracovat nové posudky a vyzvalo skupinu Sekyra Group k dalšímu jednání. Výsledkem je dohoda o narovnání, podle níž ČD prodávají zbývající část pozemků za 1,63 miliardy korun bez daně. „Můžu říct, že téměř 300 milionů korun, které dostaneme navíc oproti původní smlouvě, je za dané situace maximum možného,“ domnívá se Krapinec. „Kupní cena je průsečíkem, ke kterému jsme dospěli na základě znaleckých posudků vypracovaných prestižními poradenskými firmami,“ uvedl po podepsání dohody Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group. Posudky vypracovaly společnosti PwC a Deloitte, autorem posudku pro České dráhy je KPMG.

Přesto je na místě otázka, zda by nebývalo pro státní firmu výrazně výhodnější vydat se už před osmnácti lety jinou cestou: cenu pozemků klasicky soutěžit a nepřistupovat na metodu, kdy je určena pouze znaleckými posudky. To už je ale minulost, kterou dráhy nevrátí.

Spor o koleje

Sekyra Group začala stavět první etapu Smíchov City v září 2020. Celkově počítá s investicí ve výši 20 miliard korun. Nová čtvrť vznikne na ploše zmíněných 400 tisíc metrů čtverečních, budou v ní bytové, administrativní, obchodní a veřejné prostory. Developer ji chce dokončit v roce 2032 a měla by v součtu sloužit pro dvanáct tisíc lidí. Jde vlastně o nové město uvnitř Prahy. Jak se posouvá developerský projekt jižněji, vstupuje do míst, kde ještě v září jezdily vlaky.

Na takzvané společné nádraží, tedy severní nástupiště stanice Praha-Smíchov, jezdí osobní motoráky z panoramatické trati Pražského Semmeringu, jež spojuje Smíchov se Zličínem a Hostivicí po vysokých viaduktech nad Prokopským údolím. Tato část nádraží je teď čerstvě od října zavřená a vlaky od Hostivice provizorně a relativně složitě přejíždí po spojkách mezi oběma stanicemi, aby mohly přijet na klasické „velké“ Smíchovské nádraží k provizornímu nástupišti v kolejišti. Jízdní dobu to prodloužilo o 13 minut, což cestující těší pramálo.

O poznání hůř však nese situaci soukromý dopravce RegioJet. „Správa železnic definitivně ruší a omezuje kapacitu dráhy tam, kde se jí nejvíce nedostává, tedy na území Prahy. Je to hloupé a krátkozraké a odporuje to základnímu poslání Správy železnic. Ta má drážní infrastrukturu naopak rozvíjet. Navíc toto záškodnictví maskuje jako výluku. Výluka ze své podstaty musí být jen dočasná, všichni ale víme, že kilometry kolejí, které budou tolik scházet, se už na Smíchov nikdy nevrátí,“ je velmi kritický Jiří Schmidt, ředitel strategie RegioJetu.

Právě žlutý dopravce měl na severním nástupišti Smíchovského nádraží kompletní zázemí pro otáčení souprav, jejich čištění, doplňování občerstvení a další technologické úkony. Navíc kousek odtud na pražském Zličíně má dílny, kde své vozy a lokomotivy opravuje. O tom, že bude muset opustit Smíchovské nádraží, ví už velmi dlouho, jenže náhrada se hledá v Praze velmi těžko. RegioJet se tak dohodl s Českou poštou a staví si nové zázemí na vlečce pošty v Malešicích.

„Dochází ke změně topologie kolejiště, která umožní zapojení všech tratí a opti­malizuje přestupní vazby. Úkony spojené s údržbou vlakových souprav, jako jsou čištění, odsávání WC nebo doplňování vodou, budou prováděny v jiných, technicky tomu uzpůsobených místech,“ rea­guje na kritiku Regiojetu Petr Vaníček, technický náměstek ze Stavební správy západ Správy železnic. A podobně vidí situaci i ředitel Správy železnic. „Je tu určitá nevýhoda pro ty mladší dopravce mimo skupinu Českých drah, že nemají takovou historii. Dráhy depa mají, ponechaly si je, na těch ostatních je, aby se někde domluvili, mají to složitější. Myslím si, že je správné, aby byli také někde ve svém,“ řekl už v letním rozhovoru pro týdeník Euro šéf Správy železnic Jiří Svoboda a upozornil tak na skutečnost, že RegioJet zatím v Praze nemá své depo a řadu technologických úkonů provádí přímo ve stanici.

Stavební zakázka roku

Zatímco developer postupně staví v bývalém brownfieldu jeden objekt za druhým, chystá se obrovská proměna samotného Smíchovského nádraží pro cestující. Správa železnic plánuje jeho téměř pětimiliardovou rekonstrukci a město nad kolejištěm postaví nový auto­busový terminál. Správa železnic vypsala v srpnu jednu z nejdražších zakázek na rekonstrukci železniční stanice vůbec. V soutěži s odhadovanou cenou 4,8 mi­liardy korun hledá firmu na kompletní rekonstrukci stanice. Nejvyšší přípustná maximální cena je 5,28 miliardy korun.

Projekt je rozdělený na více etap, kompletní proměnou projde kolejiště, rekonstrukce se dočkají tři současná nástupiště, Správa železnic postaví nové čtvrté nástupiště právě pro vlaky od Hostivice a Zličína, podchody pod nádražím se prodlouží až k novému parkovacímu domu, který bude stavět hlavní město. Vznikne také nová lávka pro pěší, jež propojí Radlice a Smíchov. „Přípravné práce začaly už v červnu 2023, kdy odstartovala první etapa stavby. Následovat bude hlavní část rekonstrukce železniční stanice, která je aktuál­ně ve fázi výběrového řízení na zhotovitele stavby. Zahájení v tuto chvíli předpokládáme na začátku příštího roku,“ říká Vaníček ze Stavební správy západ s tím, že hotovo by mělo být na přelomu let 2026/2027. Souběžně s tím začne velká rekonstrukce nádražní budovy stanice Praha-Smíchov, která by měla být dokončena v roce 2027.

Hlavní město Praha tu zároveň s tím připravuje nový Terminál Smíchov, který se skládá ze tří celků. Nového parkovacího domu pro 900 aut a 600 kol, autobusového nádraží s energeticky soběstačnou fotovoltaickou střechou, které bude nad dnešními nástupišti vlakového nádraží, a kompletní rekonstrukce Nádražní ulice před Smíchovským nádražím. „Elektrickou energii, již vyrobí fotovoltaická střecha, bude terminál spotřebovávat pro své vlastní potřeby. V rámci P+R parkoviště se počítá s tím, že padesát procent celého nového parkovacího domu bude osazeno elektronabíječkami pro osobní automobily a dobíjecími místy pro elektro­kola. Díky doplněné elektromobilitě a fotovoltaice bude moct hlavní město Praha požádat o dotace z EU na výstavbu terminálu,“ upozorňuje náměstek pražského primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).

Na Terminál Smíchov se přesunou autobusy, jež dnes končí před Smíchov­ským nádražím, i autobusy, které jezdí Na Knížecí. Oba projekty – pražský i ten Správy železnic – musí oba investoři dobře zkoordinovat. Staví na stejném území a přinejmenším do země je třeba obě stavby založit ve stejný okamžik. To by se mělo stát příští rok.

Letos v září schválili pražští zastupitelé veřejnou zakázku na technický dozor stavebníka, projektový management nebo cost management projektu. Praha předpokládá, že ještě do konce roku požádá o stavební povolení na všechny části Terminálu Smíchov. Parkovací dům by měl být dokončen v roce 2027, následovat pak budou ostatní části. „Předpokládané náklady na realizaci Terminálu jsou v současné době přibližně sedm miliard korun, nicméně ještě dochází k optimalizaci projekčního řešení a výslednou cenu určí až soutěž na zhotovitele stavby,“ dodává náměstek primátora Hřib.

Pozornost budí i poslední etapa projektu, samotná rekonstrukce Nádražní ulice. Tady město plánuje prvky takzvané modrozelené infrastruktury. Díky nim bude dešťová voda zavlažovat nově vysazené stromy a tato zeleň bude následně město ochlazovat. A co se stane s auto­busovým nádražím Na Knížecí? Hlavní město pracuje s myšlenkou, že by tam mohla vyrůst veřejná budova. Jaká, to zatím není jasné. Shoda městských urbanistů je i na tom, že by tam mělo vzniknout náměstí, které naváže na pěší bulvár novou čtvrtí.

Smíchov je městskou čtvrtí, jež v tomto století projde bezkonkurenčně největší proměnou z celé Prahy. Začalo to už na přelomu milénia, kdy šla k zemi původní Ringhofferova továrna a místo ní vyrostla obchodní centra a kanceláře. Tehdy také vzniklo velké komerční centrum přímo nad stanicí metra Anděl. V ten okamžik se z Anděla stal jeden nejvytíženějších přestupních uzlů v Praze. V dalších ani ne deseti letech tu vznikne největší nová městská čtvrť v novodobé historii Prahy a také nejmodernější dopravní terminál v hlavním městě. Jen pivovar zůstává. A tak Smíchov bude dál nad ránem občas vonět sladem. Jako dřív.