Tu cestu zná většina z vás. Při vjezdu do Špindlerova Mlýna, ještě než dojedete k čerpací stanici Orlen, najdete po pravé ruce parkoviště označené jako P1. Na jeho konci, v místech, kde se Labe vlévá do přehrady Labská, vyrostla před pár týdny výrazná dominanta – zbrusu nový most. Kovová konstrukce, usazená na masivních betonových patkách, je první viditelnou stavbou, kterou pokračuje dlouho očekávaný projekt propojení dvou částí Skiareálu Špindlerův Mlýn. Po zmiňovaném mostě, který je usazen asi dva metry nad terénem parkoviště, budou již od příští zimy přijíždět lyžaři a snowboardisté z nové sjezdovky Přehradní k moderní šestisedačce s „bublinou“, kterou skiareál začne stavět příští rok na jaře, jakmile roztaje sníh. Sportovce odveze pod vrchol Hromovka, odkud se přes další sjezdovky a lanovky dostanou i do jižní části areálu, tedy do Svatého Petra.

Na druhé straně parkoviště P1, nad hlavní silnicí, vyroste druhý most. Po něm sjezdaři přijedou z protějšího kopce, z Medvědína, po další čerstvě vybudované sjezdovce Lesní. Vše doplní nová desetimístná kabinová lanovka, jejíž trasa je projektována z terminálu na parkovišti zhruba do poloviny medvědínského kopce, do míst, kde nyní začíná vrcholový kotvový vlek. Komfortně, podobně jako v Alpách, se sportovci i další návštěvníci střediska dostanou na Medvědín či na Horní Mísečky.

Ráno Medvědín, odpoledne Svatý Petr

„Je to historický milník. Nejen z pohledu zatraktivnění Špindlerova Mlýna, takový upgrade nemá v Česku obdoby. Troufám si tvrdit, že podobně rozsáhlá investice už se na českých horách nikdy nepodaří zrealizovat,“ říká René Hroneš, ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn. Propojení dvou dosud oddělených částí střediska znamená navýšení kapacity areálu asi o čtvrtinu, a především přinese výrazné zlepšení lyžařského komfortu.

„Pokud si chce sportovec užít oba kopce v jeden den, nevyhnutelně musí sednout do auta, taxíku nebo počkat na skibus. To je zdlouhavé, nepohodlné a zároveň to enormně zatěžuje dopravu ve městě,“ připouští šéf střediska. Propojení také lyžařům umožní využít výhody jednotlivých sjezdovek v průběhu dne. „Ráno můžete jezdit na prosluněných jižních svazích Medvědína, a když sníh změkne, jednoduše přelyžujete na stále pevné severní svahy ve Svatém Petru. Bez sundání lyží, bez aut, tak jak to má být,“ těší se Hroneš.

Když se ho zeptáte na termín dokončení kompletního propojení, projeví se jeho roky zkušeností z plánování. „Termínů jsme už řekli tolik, a nakonec jsme z nich museli z neovlivnitelných důvodů ustoupit, tak radši ode mne už nic konkrétního neuslyšíte, dokud nebude skutečně hotovo,“ říká. Zároveň ale zdůrazňuje odhodlání a přesvědčení, že už opravdu není na co čekat a investice reálně postupuje velmi intenzivně. Igor Rattaj, šéf a spolumajitel skupiny Tatry Mountain Resorts (TMR), která je akcionářem společnosti Melida, jež areál provozuje, pro týdeník Euro uvedl, že zimní sezona za dva roky by už měla běžet v kompletně propojeném areálu. „Nově zbudovaný most není žádná technická megastavba, realizovali jsme již spoustu zajímavějších projektů, ale podstatné na tomto je, že jde o stavbu v národním parku. Trvalo to jedenáct let vyjednávání, ale jsem rád, že jsme se konečně dostali do této fáze a už se to rozjede,“ řekl Rattaj týdeníku Euro.

Bez parkovacího domu

V minulosti myšlenka „propojení“ narážela na administrativní a ochranářské komplikace, když už provozovatel Melida, za kterou stojí mimo jiné skupina TMR, získal potřebná povolení, objevily se nepředvídatelné faktory: pandemie koronaviru, ruská válka na Ukrajině, dramatický nárůst cen energií a vysoká inflace. Původně odhadované náklady, zhruba tři čtvrtě miliardy korun, vyskočily téměř na dvojnásobek a majitelé Melidy museli začít škrtat.

„Projekt v původním rozsahu přestal dávat ekonomický smysl. Museli jsme ho zrevidovat, předělat a kriticky zhodnotit, co jsme schopni postavit, a co už ne. Samozřejmě jsme se zaměřili na to, co je naším hlavním byznysem, tedy lyžování. I proto jsme řezali v částech, jež rozpočet enormně zatěžovaly, ale nemají přímý vliv na kvalitu lyžování,“ vysvětluje Hroneš.

Výsledkem škrtů mimo jiné je, že součástí této fáze propojení nebudou sjezdovky a spodní stanice lanovek umístěné na střeše dvoupatrového parkovacího domu. Právě ten totiž z projektu, alespoň v této fázi, vypadl. „Prostor pro něj dál zůstává, ale bylo by potřeba, aby se do projektu zapojilo město, případně další investor,“ dodává šéf areálu a ujišťuje budoucí návštěvníky, že nedojde k žádnému diskomfortu: „Dojezdy sjezdovek a dolní stanice obou lanovek budou zhruba metr a půl nad současným terénem. Lyžařský komfort a plynulost propojení zůstávají naprosto stejné.“

Miliardy v pohybu

I po zmiňovaných škrtech se Melida připravuje na investici, která nemá v českém volnočasovém byznysu obdoby. Jen rozšíření sjezdovek a vybudování zázemí pro zasněžování z Labské přehrady spolklo v roce 2023 přes 300 milionů korun, na dalších zhruba 70 milionů vyjde most přes Labe. Lanovka na Hromovku má rozpočet zhruba 300 milionů a nákladovost propojení směrem na Medvědín se odhaduje asi na 450 milionů. Další desítky milionů provozovatel každoročně investuje do rozvodů technického zasněžování, sněžných děl, nových roleb a vylepšování restaurací. „Veškeré investiční snažení teď ale směřujeme do propojení,“ říká Hroneš. Plánované investice logicky vyvolávají otázky ohledně budoucích cen skipasů. Šéf špindlerovského skiareálu nechce o konkrétních cenách mluvit, zmiňuje očekávané zvětšení areálu zhruba o čtvrtinu, zvýšený komfort pro lyžaře a rozprostření sportovců na více plochy v podobě nových sjezdovek. „Byli jsme průkopníkem flexibilních cen, kdy se cena skipasu mění podobně jako letenky v závislosti na poptávce a včasnosti nákupu. Tento systém zachováme, takže kdo si naplánuje dovolenou dopředu, může díky dynamickým cenám lyžovat za velmi dostupné peníze,“ vysvětluje a připomíná, že ve Špindlu letos začínají ceny skipasů na 790 korunách.

V posledních letech se navíc výrazně mění skladba návštěvníků. Špindlerův Mlýn zažívá invazi polské klientely, která však podle Hroneše prošla zásadní proměnou. „Už to nejsou ty hlučné partičky s vlastní svačinou a kartonem piva. Poláci bohatnou a vnímáme, že k nám jezdí bonitní, slušní klienti, kteří vyžadují služby na úrovni,“ popisuje. Zároveň se ohrazuje proti častému srovnávání cen s Alpami. „Mám alergii na tvrzení, že v Rakousku je levněji. Ano, pokud bydlíte 30 kilometrů od sjezdovky a přivezete si vlastní jídlo, můžete něco ušetřit. Ale při srovnání odpovídajících služeb a ubytování přímo ve středisku je Česko stále výrazně levnější. Navíc Alpy zdražují mnohem rychleji než my,“ tvrdí Hroneš.

Pokud se nebudeme rozvíjet, Špindl umře

Ne všichni si uvědomují potenciál tohoto místa, říká ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn René Hroneš.

Pár týdnů před nečekaně brzkým začátkem lyžařské sezony usadili stavbaři nad Labem mostní konstrukci, která je klíčovou částí budovaného propojení skiareálu ve Špindlerově Mlýně. Jeho ředitel René Hroneš v rozhovoru pro týdeník Euro popisuje fragmenty největší akce na českých horách v novodobé historii.

► Zimní sezona letos odstartovala neobvykle brzy. Nový most přes Labe jste usadili včas…

Minulý týden jsme celou konstrukci zalili betonem. Ten teď musí vyzrát a tvrdnout, aby byl most po zimě připravený k plnému zatížení. Na jaře ho začneme využívat primárně jako logistický prvek při stavbě nové lanové dráhy. Díky mostu si vytvoříme přístup na staveniště, abychom mohli navážet materiál a technologie přímo na místo a nezatěžovali dopravu v centru města. Na jaře vypukne první hlavní fáze. Začneme stavět lanovku, jež povede z parkoviště na Hromovku. Půjde o špičkovou, moderní šestisedačku s krycí bublinou. Smlouva je již podepsaná, lanovka je ve výrobě. Cíl je jasný: chceme ji spustit na Ski Opening sezony 2026/2027. Souběžně s tím dobudujeme spodní třetinu sjezdovky Přehradní. Osadíme ji technickým zasněžováním a poté změníme funkci mostu na lyžařský. Tím bude propojení na svatopetrské straně hotové.

► Kdy přijde na řadu napojení na druhé straně údolí?

Na medvědínské straně bude logickým krokem výstavba druhého mostu, který překlene příjezdovou komunikaci od Vrchlabí. I tam to bude na poslední části sjezdovky, tentokrát Lesní, která vede z Medvědína. Horní část už je také hotová a od minulé sezony se na ní lyžuje. Po výstavbě mostu bude následovat stavba desetimístné kabinkové lanovky vedoucí přes Bedřichov nahoru na Medvědín.

► Letos se vám podařilo dořešit majetkoprávní vztahy s městem pro rozšíření areálu. Cítíte, že se atmosféra ve Špindlu mění?

Vyjednávání nebylo jednoduché, ale nakonec jsme s městem našli shodu na pronájmu a prodeji pozemků, které jsou pro propojení klíčové. Co se týče místních… Je velká škoda, že ne všichni ve Špindlu si uvědomují potenciál místa. Jsou tu „starousedlíci“, kteří se bojí rozvoje, ale musíme si říct na rovinu jednu věc: jestli se nebudeme rozvíjet, tak umřeme. Bez turistů, bez podnikatelů ve službách a bez investorů, kteří zde vytvářejí podmínky pro rozvoj, bude město skomírat. Samozřejmě jsme primárně krkonošská vesnička s vlastními občany a místní komunitou, ale musíme spolupracovat, jak nejlépe to jde. Propojení areálů je příležitost, jež Špindlerův Mlýn posune o mílové kroky dopředu.

► Hodně se hovoří o developmentu v centru Špindlu. Jak se na to díváte jako provozovatel areálu?

Pro nás je klíčové, aby nemizela lůžka pro krátkodobé ubytování. Když se fungující tříhvězdičkový hotel přestaví na soukromé apartmány, kam majitel přijede třikrát za zimu na víkend, tak to nejen náš byznys poškodí. Proto apelujeme na město i developery, aby se v povolovacích procesech šlo prioritně cestou apartmánových hotelů, což je model běžný v Alpách. Developer postaví dům, prodá apartmány soukromníkům, ale s podmínkou, že ty byty musí být po většinu roku dány k dispozici do organizovaného systému krátkodobého pronájmu. Je to výhodné pro všechny strany. Developer prodá, majitel zhodnocuje nemovitost, my máme na svahu a ve službách lyžaře a město vybírá poplatky z pobytu. Radnice, která drží v rukou územní plán, jeho změny a všechny povolovací procesy, si může víceméně diktovat, jakým směrem město posune, jak za cizí peníze nechá zkvalitnit veřejný prostor a rozšířit nabídku služeb. Opravdu je zapotřebí osvícený přístup k příležitostem, jež se nyní nabízí a které mohou ovlivnit Špindl na dalších 200 let.

► Celková investice do propojení je přes miliardu korun. V minulosti nebyli akcionáři Melidy, která má areál pronajatý od České unie sportu, zcela jednotní ve financování takto velkého projektu. Už jste to vyřešili?

Nemohu mluvit za jednotlivé akcionáře, ale podívejte se na realitu: vybudovali jsme sjezdovky, most stojí, smlouva na výrobu lanovky je podepsaná a technologie je ve výrobě. To je ten nejsilnější signál, že shoda majitelů tu je.