Vršovice na prahu velké proměny. Inspirací je kvalita města, jakou známe z Vídně

Dnes se však začíná rýsovat možnost zásadní změny. Pokud se připravované projekty podaří realizovat v kvalitě, o které se nyní vede debata, mohou Vršovice během příštích let projít jednou z největších urbanistických proměn za poslední dekády. Ne skokově ani bez rozmyslu, ale postupně, a s ambicí vytvořit živější, kvalitnější a funkčnější prostředí pro každodenní život.

Města se zpravidla nemění jedním velkým rozhodnutím. Proměňují se vrstvu po vrstvě, místem po místě, někdy téměř nenápadně. A právě ve Vršovicích se dnes začíná skládat několik důležitých dílků dohromady. Proměna bývalého areálu Koh-i-noor, plánovaná transformace území někdejšího Chemapolu a bývalé radnice a Kulturního domu Eden nebo připravovaná revitalizace náměstí Svatopluka Čecha naznačují jeden společný směr. Méně uzavřených a nevyužívaných míst, více života v ulicích, služeb, zeleně, prostupnosti a kvalitního veřejného prostoru. Zkrátka město, které funguje především pro lidi.

„Jako starosta i architekt se snažím dívat na město vždy v delším horizontu. Nestačí řešit jen jednotlivé budovy nebo dílčí opravy. Důležité je přemýšlet o tom, jak bude místo fungovat za deset, dvacet let a jak se v něm lidem bude každý den žít. Kvalitní město nevzniká náhodou. Potřebuje promyšlený veřejný prostor, služby v docházkové vzdálenosti, bezpečné ulice, zeleň a prostředí, které lidé rádi používají a mají k němu vztah. Vršovice mají obrovskou sílu v tom, že si dodnes zachovaly svůj charakter, sousedskou atmosféru a silnou místní identitu. A právě to je potřeba chránit a rozvíjet. Nemyslím si, že by se čtvrť měla měnit za každou cenu nebo ztratit svoji duši. Naopak. Smyslem dobrého rozvoje je, aby si Vršovice zachovaly to, co na nich mají místní rádi, ale zároveň nabízely kvalitnější veřejný prostor,“ říká starosta městské části Praha 10 Martin Valovič.

Právě dlouhodobá perspektiva dnes ve Vršovicích začíná hrát důležitou roli. Městská část totiž nestojí pouze před jednotlivými developerskými projekty, ale před potenciální proměnou celé části širšího centra metropole. Pokud se podaří jednotlivé zásahy dobře propojit, může i tato část Vršovic postupně získat charakter městské čtvrti, která je typická například pro Vídeň, s kvalitní blokovou zástavbou, živým parterem domů, dostupnými službami, zelení a přirozeným městským životem. Ne jako kopii, ale jako inspiraci kvalitním městem krátkých vzdáleností, kde se dobře bydlí, pracuje i tráví volný čas.

Konec slepých míst. Proměna Chemapolu může otevřít nový kus Vršovic

Jedním z transformačních území je prostor bývalého Chemapolu na rozmezí ulic Kodaňská, Kavkazská a Moldavská. Současná administrativní budova známá jako Kodaňská 4D Center má podle veřejně dostupných informací ustoupit nové městské struktuře, kterou připravuje společnost Daramis. Definitivní podoba projektu zatím není známá. Určit ji má urbanisticko-architektonická soutěž Kodaňská 1441, kterou investor připravil ve spolupráci s hlavním městem a Prahou 10. O významu a potenciálu této lokality svědčí i mimořádný zájem odborné veřejnosti. Do mezinárodní soutěže se přihlásilo celkem 65 architektonických týmů.

Veřejně prezentovaný záměr však už nyní ukazuje důležitý princip. Nejde o izolovaný developerský objekt obrácený zády ke svému okolí, ale o nový městský blok, který má být průchozí, otevřený a aktivně zapojený do života čtvrti. Součástí mají být byty, občanská vybavenost, veřejná prostranství, obchody a služby v přízemí domů i samostatná mateřská škola se čtyřmi třídami, která má po dokončení přejít do vlastnictví městské části. Developer se zároveň zavázal přispět částkou 50 milionů korun do rozpočtu městské části.

Právě aktivní parter bývá jedním z nejdůležitějších rozdílů mezi živým městem a anonymním prostorem. Ulice s obchody, kavárnami, službami nebo běžným pohybem lidí působí bezpečněji, přirozeněji a vytvářejí sociální kontrolu prostředí. Naopak slepé fasády, uzavřené areály a dlouhé neaktivní fronty budov často přispívají k pocitu zanedbanosti.

„Lokalita bývalého Chemapolu má podle mě obrovský urbanistický potenciál, který dnes není naplno využitý. Proto považuji za důležité, že se zde neřeší jen náhrada jedné budovy druhou, ale celé fungování místa. Pokud se podaří dobře uchopit urbanistickou soutěž, může zde vzniknout prostor, který přirozeně propojí Kodaňskou, Kavkazskou i Moldavskou a otevře tuto část Vršovic více lidem i běžnému městskému životu. Přesně tak podle mě funguje dobré město. Ne jako soubor oddělených staveb, ale jako prostředí, které lidé skutečně používají každý den,“ říká starosta Prahy 10 Martin Valovič. 

Diskuse kolem budovy bývalého Chemapolu přitom není nová. Objekt vznikl mezi lety 1966 až 1970 podle návrhu architektek Zdenky Marie Novákové a Dagmar Šestákové a v minulosti se vedly debaty o jeho možné památkové ochraně, která nakonec nebyla přiznána. I to ukazuje, že proměna Vršovic nebude jednoduchým procesem, ale debatou o tom, jak citlivě spojit respekt k historii s potřebami současného města.

Koh-i-noor. Z uzavřeného areálu může vzniknout živá část města

Ještě výrazněji se budoucí proměna začíná rýsovat v bývalém industriálním areálu Koh-i-noor. Projekt společnosti PSN již získal potřebná povolení a přípravné práce mají podle dostupných informací začít ve druhém čtvrtletí roku 2026. Přibližně dvouhektarový areál má projít rozsáhlou konverzí, která má spojit bydlení, služby, veřejný prostor a zachování industriální identity místa.

Na první pohled může jít o běžný developerský projekt. Ve skutečnosti je ale důležitější něco jiného. Dnes převážně uzavřený areál se má otevřít veřejnosti a propojit okolní části Vršovic novými průchody a cestami. Podle zveřejněných informací zde mají vzniknout obchody, služby, kavárny, restaurace, gastropodniky, obchodní plochy i živý vnitroblok se zelení a odpočinkovou funkcí. Součástí projektu má být přibližně 580 až 600 bytů či jednotek, finální členění však zatím nebylo zveřejněno.

Významnou roli zde hraje také respekt k historii místa. Dvě památkově chráněné budovy mají projít rekonstrukcí, zachován má být i ikonický tovární komín, který zůstane součástí panoramatu Vršovic. Architektonický návrh revitalizace připravilo studio Jakub Cigler Architekti.

„Areál Koh-i-noor není obyčejné místo. Je historicky spojený se jménem Jindřicha Waldese a průmyslovým příběhem Vršovic, a právě proto si podle mě zaslouží mimořádně citlivý přístup. Tak významný prostor musí zaplnit kvalitní architektura, která bude respektovat genius loci místa, jeho industriální identitu i historickou stopu. Za velmi důležité zároveň považuji otevření dnes uzavřeného areálu veřejnosti. Nové průchody a propojení mohou zásadně změnit fungování celé části Vršovic, propojit dnes oddělená místa a vrátit sem přirozený městský život. Když se podobná lokalita otevře lidem, začne fungovat úplně jinak. Přibude pohyb, služby, více života v ulicích a pozitivně to pocítí nejen bezprostřední okolí, ale celé Vršovice,“ říká starosta Prahy 10 Martin Valovič. 

Podobné transformace bývají zároveň důležité i z pohledu každodenní kvality života. Když se zanedbané nebo dlouhodobě uzavřené plochy promění v aktivní městské prostředí, obvykle se mění i charakter okolí. Přibývá pohyb lidí, zlepšuje se přehlednost prostoru, mizí nevyužívaná zákoutí a prostředí získává přirozenou dynamiku. Urbanisté dlouhodobě upozorňují, že kvalitní veřejný prostor často pomáhá omezovat negativní jevy, které se objevují v zanedbaných lokalitách, a zároveň zvyšuje pocit bezpečí i sounáležitosti místních obyvatel.

Eden a bývalá radnice. Místo, které čeká nová kapitola

Další proměnou projde také území bývalé radnice Prahy 10 a Kulturního domu Eden ve Vršovické ulici. Zastupitelstvo hlavního města Prahy udělilo v lednu roku 2026 souhlas s prodejem těchto nemovitostí, přičemž podle veřejně dostupných informací má investor v území plánovat rezidenční komplex s živým parterem. Přesnější parametry vzejdou z architektonické soutěže. Už nyní je ale zřejmé, že jde o významné území, které může výrazně ovlivnit podobu širšího okolí Edenu.

Praha 10 přitom v souvislosti s budoucností této lokality opakovaně mluví o zlepšení veřejného prostoru, rozšíření zeleně, zvýšení prostupnosti území i lepší dostupnosti služeb, a to vše se zapojením místních SVJ z přilehlého sídliště VLASTA. Výnos z prodeje má zároveň sloužit k financování nového sídla úřadu a rozvoji občanské vybavenosti.

Právě takové lokality často rozhodují o tom, zda se tato část Vršovic lépe začlení do městské struktury a propojí se zbytkem této čtvrti. Dobře navržené propojení bydlení, služeb a veřejného prostoru totiž může přinést více života i do míst, která dnes působí roztříštěně nebo především tranzitně.

Čechovo náměstí. Srdce Vršovic, které hledá novou podobu

Neméně důležitou roli hraje kvalita veřejného prostoru. A právě zde může být jedním z nejvýznamnějších projektů revitalizace náměstí Svatopluka Čecha, na kterou Praha 10 vyhlásila otevřenou architektonicko-krajinářskou soutěž.

Cíl je ambiciózní, ale srozumitelný. Vrátit náměstí roli skutečného centra Vršovic. Místa každodenního života, setkávání, kultury i odpočinku. Soutěž řeší nejen samotné náměstí, ale i části přilehlých ulic. Důraz je kladen na lepší přehlednost, prostupnost, pobytovou kvalitu i přirozenou funkčnost prostoru. Současná analýza totiž upozorňuje na ztrátu původní koncepce, problematické zásahy z minulosti nebo chybějící propojení.

„Čechovo náměstí má obrovský potenciál stát se skutečným srdcem Vršovic. Dnes je to místo, které lidé používají, ale jeho prostorové uspořádání už dlouhodobě neodpovídá tomu, jak se město proměňuje. Naší ambicí je vrátit náměstí přehlednost, lepší propojení s okolními ulicemi a vytvořit prostředí, kde budou lidé rádi trávit čas. S respektem ke kostelu sv. Václava chceme hledat podobu náměstí, která bude důstojná, funkční a přirozeně živá. Místo, kde si člověk sedne, zastaví se cestou domů, vezme děti na hřiště, potká sousedy nebo zajde na kávu. Zkrátka prostor, který nebude jen tranzitním bodem, ale skutečným veřejným centrem Vršovic,“ říká starosta MČ Praha 10 Martin Valovič.

S rozvojem Vršovic musí růst i školní kapacity

Proměna Vršovic přitom není jen otázkou nové výstavby, ale také schopnosti městské části připravit infrastrukturu na budoucí demografický vývoj. Praha 10 proto v posledních letech systematicky navyšuje školské kapacity. Z bezmála 500 nových míst ve školách po celé Praze 10 jich téměř 170 vzniklo ve Vršovicích rozšířením místních základních škol. Jmenovitě šlo o ZŠ Karla Čapka, ZŠ Jakutská a ZŠ U Vršovického nádraží. 

Další významné posílení školských kapacit má představovat připravovaná nová základní škola v Přípotoční ulici, naproti stadionu Bohemians, která má společně se sportovním zázemím reagovat na dlouhodobý rozvoj lokality.

Právě podobné investice mají zajistit, aby rozvoj čtvrti nebyl jen otázkou nové výstavby, ale také každodenní funkčnosti a dostupnosti služeb pro rodiny, které zde již žijí nebo do budoucna přijdou.

Město, které se rozvíjí s rozmyslem

Velké změny však přinášejí i legitimní otázky. Jak zvládnout tlak na infrastrukturu, školky, školy nebo veřejné služby? Praha 10 byla díky starostovi Martinovi Valovičovi jednou z prvních městských částí, která začala využívat systém takzvaných kontribucí. Jde o transparentní metodiku, kdy investoři přispívají na rozvoj občanské vybavenosti v dané lokalitě. Prostředky získané od investorů se využívají právě na posilování školských kapacit, zkvalitňování veřejného prostoru či další občanské vybavenosti. V případě připravovaného projektu v lokalitě bývalého Chemapolu má například vzniknout mateřská škola převáděná na městskou část a zároveň investor deklaruje další příspěvek ve výši 50 milionů korun.

Důležitý je přitom samotný princip. Nová výstavba nemá být sama pro sebe, ale má pomáhat zvládat budoucí rozvoj čtvrti. Praha 10 získala od investorů na kontribucích již 455 milionů korun. 

„Lidé mají úplně oprávněnou otázku, co nová výstavba přinese těm, kteří ve Vršovicích už dnes žijí. A já si myslím, že odpověď musí být jasná. Nestačí jen postavit nové domy. Investoři už dnes chápou, že musí kompenzovat zátěž, kterou do lokality přinesou, a s městskou částí se podílet na rozvoji lokality z hlediska školských kapacit, veřejného prostoru, parků nebo sportovišť. Když se čtvrť rozvíjí dobře, má to být poznat na každodenním životě místních lidí. Aby se jim tu žilo lépe, ne složitěji,“ uzavírá starosta Prahy 10 Martin Valovič.  

Vršovice dnes stojí na začátku procesu, který nebude krátký ani jednoduchý. Ne všechno je definitivně rozhodnuto a řada projektů teprve hledá svou finální podobu. Přesto se začíná rýsovat něco podstatného. Možnost, že jednotlivé proměny nebudou jen souborem samostatných staveb, ale začnou dohromady vytvářet logičtější, živější a lépe fungující kus města. Takový, který neztratí svůj charakter ani atmosféru, ale dokáže přirozeně navázat na to nejlepší, co ve Vršovicích vždy bylo.