Město andělů, město popela

Tradičnímu zpravodajství vévodil popis boje hasičů s ohněm. Ekonomický tisk se soustředil na rozsah škod (konzervativnější odhady mluví o padesáti miliardách dolarů, ty odvážnější jdou až na pětinásobek). Progresivističtí a konzervativní komentátoři se zase střetli na otázce, zdali hlavní odpovědnost nese klimatická změna, nebo spíš nepřipravenost demokratické administrativy. A bulvár vytvářel seznamy celebrit, které přišly o své rezidence (Mel Gibson, Billy Crystal, Paris Hiltonová nebo Jeff Bridges). Kalifornské požáry, jež se v lednu prokousaly až na jižní předměstí Los Angeles, byly bezprecedentní a na chvíli dokonce ovládly mediální diskusi v USA. Nyní už jsou hlavním tématem Ameriky první kroky Donalda Trumpa v úřadu prezidenta a v L. A. stále sčítají škody (164 kilometrů čtverečních postižené plochy, 28 potvrzených mrtvých, 18 tisíc zničených budov) a řeší dopady živelné katastrofy. „Až se sečtou škody, bude to rozhodně nejnákladnější požár v novodobé historii Kalifornie, možná v celých dějinách USA,“ prohlásil pro Wall Street Journal Jonathan Porter, hlavní meteorolog společnosti Accuweather.

Máš pojištění? Nemáš pojištění!

Katastrofa to byla svým způsobem očekávaná. Určitě v risk odděleních amerických pojišťoven. Ty právě v oblasti jižní Kalifornie už před pěti lety z důvodů zvýšeného rizika lesních požárů přestaly prodávat, respektive obnovovat pojistky. Jako první k tomuto přistoupila čtvrtá největší kalifornská pojišťovna Allstate, následně se připojili i její konkurenti. Loni v březnu pak dokonce další pojišťovna State Farm zrušila na třicet tisíc pojistných smluv na nemovitosti v dané oblasti, přičemž 1 600 z nich bylo na domy v Pacific Palisades, jež se staly jakýmsi nešťastným symbolem letošních požárů. Podle kalifornských úřadů takto ztratilo za posledních pět let pojistné krytí na půl milionu domácností a podle prvních odhadů zveřejněných časopisem Economist jen zhruba třetina škod způsobených lednovou katastrofou bude předmětem pojistné události. A zatímco v médiích vycházejí hluboké lidské příběhy o jedincích, kteří během několika hodin přišli o všechno, další poškození (a samozřejmě i politici) řeší, kdo škody a revitalizaci zasaženého území zaplatí. Podle expertů se nová republikánská administrativa nebude v rekonstrukci demokratické Kalifornie příliš angažovat, Donald Trump už také dal najevo záměr omezit vládní toky směrem do Federální agentury pro krizové řízení (FEMA).

„Lidé přišli o své domovy, ale jsou připraveni znovu začít fungovat,“ deklamovala ze všech stran kritizovaná starostka Los Angeles Karen Bassová, která slíbila pro rekonstrukce zjednodušit povolovací procesy. Los Angeles se přitom dlouhodobě potácí na pokraji fiskální nouze, když jeho zadlužení přestává být zvládnutelné a město již před požáry finančně drtila například i příprava letních olympijských her 2028.

Jak to postavit znovu

„Požáry vyvolávají závažné otázky, jak dlouhodobě směrovat město tak, aby bylo udržitelné,“ prohlásil pro Financial Times místní architekt Michael Maltzan, autor ikonického Sixth Street Viaduct z centra města. Podle něj možná nastal čas přehodnotit stávající model, kdy se Los Angeles skrze nové rodinné domy rozrůstá do šířky (a do dříve divoké přírody tradičně stravované požáry). „Je toto okamžik, kdybychom měli radikálním způsobem přehodnotit způsob, jakým žijeme ve městě?“ ptal se Maltzan s tím, že požáry nejsou jednorázová anomálie, ale naopak součást pravidelného životního cyklu v jižní Kalifornii.

Další hlasy, například realitního magnáta Ricka Carusa, jenž neúspěšně kandidoval proti starostce Bassové v posledních volbách, vidí příčinu katastrofy především v politicích a vinu kladou hlavně na bedra městské samosprávy, která nebyla schopna s požáry efektivně bojovat. Takže podle Carusa není na lifestylu La-la-landu třeba nic měnit.

Podle expertů „bez politické agendy“ bude rekonstrukci postižených oblastí určovat ekonomika. Lednová katastrofa totiž má, a především ještě bude mít mnohem širší ekonomické implikace. Podle prvních dat zveřejněných plaformou Homebase sice krátce po požárech poklesl v mezitýdenním porovnání v postižené oblasti počet odpracovaných hodin o více než polovinu, dlouhodobě by však neměli být postiženi velcí zaměstnavatelé ani průmyslové podniky. Goldman Sachs přesto předpovídá, že zmizí patnáct až pětadvacet tisíc pracovních míst. Benefitem Los Angeles má být skutečnost, že jde o velmi diverzifikovanou ekonomiku, naopak minusem nikoli nevýznamný podíl turismu, který očekávaně dostane ránu. „Je-li ekonomika závislá na návštěvnících, bude snížení spotřebitelské poptávky pro region obzvláště citelné,“ konstatovala pro New York Times ekonomka Raphaelle Gauvin-Coulombeová z kalifornské Middlebury College.

Zaplatit si za riziko

Obyvatelům L. A. a okolí porostou přinejmenším v krátko- a střednědobém horizontu náklady. A to v důsledku tisíců vysídlených lidí hledajících rychle místo k životu. Přičemž podle insiderů směřuje už tak napjatý realitní trh v celé aglomeraci do krize. „V podstatě okamžitě bych očekával zvýšení nájmů,“ konstatoval Jeff Bellisario, šéf místního Bay Area Council Economic Institute. „Máme velmi málo volných nájemních domů, takže na našem trhu s bydlením neexistuje žádný skutečný polštář,“ dodal.

Další růst nákladů na bydlení pak má přinést „poučení z krizového vývoje“, tedy snaha zachovat pojistitelnost oblastí. A to především snížením hořlavosti jednotlivých budov i celých obcí. Což znamená modernizaci střech i obvodových plášťů budov, expanzi zavlažovacích systémů a masivní preventivní náklady. Podle expertů je to cena za život v krásných místech nespoutané krajiny.

„Opravdu tady chcete žít? Pak ale investujte mnohem víc do zmírňování nebezpečí. V Kalifornii se doposud neurčovaly ceny rizik odpovídajícím způsobem,“ nebrala si servítky Margaret Wallsová, ředitelka programu klimatických rizik a odolnosti v think-tanku Resources for the Future. A zároveň vyjádřila pochybnosti, zda na tyto náklady budou místní komunity mít.

Andělský popel, ohořelý Hollywood

Symbolem problémů, kterým ekonomika L. A. v následujících letech (nejen) v důsledku požárů může čelit, je Hollywood, jehož ikonických devět písmen na svahu Mount Lee ostatně bylo taktéž během požáru v potenciálním ohrožení. Americký filmový průmysl se v posledních letech plácá v problémech způsobených pandemií, stávkami hereckých i scénáristických odborů i technologickými změnami, kdy hlavními investory do nového obsahu jsou streamovací společnosti jako Netflix, které mnohem více než filmová studia tlačí na nízké náklady. Mezi profesionály z oboru nicméně přežívala mantra „dočkejte roku 2025“ s tím, že ten by měl započít obrat k lepším časům. Nevydrželo to dlouho. A odvětví, které přispívá místní ekonomice 115 miliardami dolarů a téměř sedmi sty tisíc navázaných pracovních míst, řeší novou sérii problémů. Jde především o exodus kvalifikovaných zaměstnanců, k nimž se nyní ve velké míře přidávají ti, z jejichž domovů se staly ohořelé ruiny. Zatímco v úvodu zmínění herci Mel Gibson nebo Jeff Bridges velmi pravděpodobně najdou cestu, jak v Los Angeles zůstat, „bezejmenná“ armáda scénáristů, kameramanů, osvětlovačů, maskérek či osob na asistentských pozicích intenzivně přemýšlí, co je nyní v Hollywoodu drží.

„Týmy v Los Angeles jsou nejlepší. Máme nejlepší trénink, největší zkušenosti a mnoho příležitostí. Ale v průběhu posledních let to poslední přestává platit a už několikrát mi volali přátelé producenti z natáčení v Kanadě, Louisianě a jinde a nabízeli, ať jim přijedu pomoct,“ popisovala situaci kostýmní výtvarnice Maya Liebermannová s tím, že po požárech podobně jako její kolegové takové nabídky vážně zvažuje. Hollywood, potažmo Los Angeles může dostat další významnou ránu.