Byla to zpráva velmi radostná. Praha, páté nejoblíbenější město pro pořádání kongresů, za ní velká evropská města jako Berlín, Londýn, Madrid. Je to vůbec možné? Čerstvá čísla Mezinárodní kongresové asociace ICCA za rok 2022 jistě nelžou, těžko ale za nimi vidět skutečný stav a situaci na trhu. Trendy jsou na nich ale velmi dobře čitelné.

Do čela hodnocení se vyhoupla Vídeň, před třemi lety ještě na dnešní pozici Prahy. Praha poskočila o čtyři příčky; největším skokanem je pak Brusel, který se z 28. místa posunul do první desítky. Deváté místo Bruselu dává tušit, že v období po covidu-19 se tam opět velmi rychle rozjely kongresy a eventy spojené s evropskou tematikou, jež přilákaly mnohem více lidí, kteří se dlouho nemohli reálně vidět. Mohutně se dohánělo, co se zameškalo.

Bonitní klienti, kteří se i vracívají

Praha také roste, ale na předcovidovou úroveň se ještě zdaleka nedostala. Loni podle statistik agentury CzechTourism a Českého statistického úřadu přijelo do Prahy na kongres 357 tisíc lidí, a to na více než 3 400 akcí. V době před covidem to bylo deset let naprosto stabilně kolem 550 tisíc lidí ročně, rekord Praha zaznamenala v roce 2012, kdy podle údajů ČSÚ přijelo 672 tisíc lidí.

„Podnikatelé v oboru jsou dnes na 80 až 90 procentech podnikání před covidem,“ vysvětluje Jan Kubinec, předseda představenstva  Convention Bureau (PCB), neziskové organizace založené před patnácti lety jako oficiální zástupce Prahy v oblasti kongresové turistiky. „Praha je úspěšná, protože je tu řada podnikatelů, kteří si uvědomují, že jádro úspěchu je v dobré infrastruktuře, kterou je třeba zlepšovat a prohlubovat, a to se v Praze děje. Lepší se to ale i mimo Prahu, v Ostravě i v Brně,“ pokračuje Kubinec, „i menší města totiž pochopila, že kongresový turista přinese městu ekonomicky i politicky více než stovky lidí, kteří přiletí levnými aerolinkami z Velké Británie a jedou se sem opíjet.“

To ostatně deklaruje i Jiří Pospíšil, náměstek primátora a člen Rady hlavního města Prahy pro kulturu a cestovní ruch, když mluví o „bonitních klientech“. „Kongresový turismus má pro ekonomiku města zásadní význam,“ řekl týdeníku Euro Pospíšil. „Kongresoví delegáti utrácejí výrazně více než běžní turisté. Do Prahy se navíc často vracejí i na soukromé pobyty a mají zájem o poznávání kultury a bohatství naší země, ne o levný alkohol. A to je něco, co musíme a chceme podporovat.“

Zajímavý je i žebříček zemí, které jsou nejvhodnější pro kongresovou turistiku. V přehledech ICCA vedou Spojené státy, za nimi je hned Španělsko, Itálie a Ně­mecko. Česko je až na dvacátém místě. Vypadá to tedy, že v kongresovém světě funguje pro většinu pouze Praha jako samostatná země, menší města jako Brno, Ostrava a další spíše paběrkují. Pes je jako už tolikrát zakopán v infrastruktuře.

„Zahraniční hosté mohou přijíždět jen tam, kam se dostanou. Pokud nemáte vhodné letiště s běžným mezinárodním provozem, nikdo z Indie nebo Asie na konferenci nepřiletí,“ popisuje situa­ci na trhu Jan Kubinec. I přes nesporné zlepšení v hotelové vybavenosti nebo v počtu vhodných hal na větší kongresy existují ještě určité limity, které téměř nelze překročit, a to ani v Praze ne, natožpak jinde v Česku. Jsou často překvapivě geopolitické. „Ruský a ukrajinský turista nepřiletí, protože má jiné problémy, čínští, japonští ani korejští také ne, protože se bojí covidu, pro lidi z Indie zase máme problémy získávat víza. Pro Severní Ameriku jsme v pásmu ohrožení válkou na Ukrajině,“ vypočítává Kubinec.

Potenciál u eventů

Praha má potenciál i pro pořádání jiných než kongresových akcí, zejména pro události, kterým se zvyklo říkat byznysové eventy. Například zasedání valných hromad velkých globálních společností, kterých je na planetě asi 25 tisíc a jejichž akcionáři by se chtěli každý rok podívat do jiné země. „Tato část trhu nabízí Praze obrovskou příležitost. Infrastrukturu na to máme, protože provozovatelům velkých hal a sálů je jedno, jestli tam bude koncert nebo valná hromada či setkání prodejců Herbalife, hlavní je vytíženost zařízení,“ vysvětluje Kubinec z PCB.

Do kongresového byznysu patří i vele­trhy a různé důležité korporátní akce. Kupříkladu když Škoda Auto uvádí na trh nové modely svých vozů, je to akce na úrovni kongresu, přijedou novináři, hosté a zákazníci z celého světa, tisíce lidí, o něž je třeba se postarat. „Nesmíme také nikdy zapomínat, že kongresový byznys vyrostl na asociačních mítincích,“ dodává ještě Kubinec. Jinými slovy, kongresová turistika stojí a padá se setkáváním lidí v různých oborových sdruženích, od prodejců v přímém prodeji přes asociaci zubařů nebo mezinárodní organizace kardiologů.

Vědecké kongresy jsou pak velmi specifické záležitosti, jejichž organizaci výrazně pomáhá, když je v daném oboru v Česku nějaká významná osobnost, která může velmi dobře oslovit kolegy v cizině. Ti na takové osobní pozvání reagují většinou mnohem vstřícněji než na oficiální pozvánku. Takzvané „ambasadory vědy“, o nichž je tu řeč, v posledních letech také stálé více využívá i pražské PCB.

Spolupráce je nutná

Kongresový byznys má v Praze dobrou perspektivu (nové haly, hotely, chybí jen expres na letiště), k dalšímu rozvoji tohoto druhu turistiky v celé republice by pomohla větší profesionální spolupráce mezi soukromými investory a místními samosprávami. Když se ve městech stavějí různé multifunkční haly, investoři často argumentují při prosazování své stavby také tím, že hala dá dost prostoru pro pořádání velkých domácích i mezinárodních konferencí. Jenže aby se něco takového skutečně dělo, a to dokonce pravidelně, musejí být k hale ještě slušná dopravní a ubytovací infrastruktura. Lidé se do nové haly musí nejprve nějak relativně pohodlně dostat a také někde opět relativně pohodlně ubytovat. Cizinci ale nebudou chtít bydlet ve tříhvězdičkových hotelech, nebo dokonce v zařízeních ještě nižšího stupně.

Víceúčelovou halu mimo jiné i pro konference postaví většinou soukromý investor, protože veřejné pokladny na ni buď nemají, nebo mají jiné priority, ale aby se takový prostor naplnil konferenčním a jiným provozem, je zase nutná pomoc místní veřejné správy, která dokáže koordinovat všechny infrastrukturní potřeby. Dokud taková profesionální spolupráce soukromé a veřejné sféry nebude samozřejmostí, nemá kongresový byznys velkou šanci se v regionech rozvíjet. Ostatně ani v Praze, kde potřeba tohoto propojení platí rovněž. Při obrovském počtu událostí, jež mají v Praze proběhnout a které mohou často vyvolávat orga­nizační a provozní kolize s jinými akcemi, to ostatně ani jinak nejde.

Praha je zase jednou vzorem

Podle náměstka primátora pro kulturu a cestovní ruch Jiřího Pospíšila (TOP 09) chybí už jen lepší cesta na letiště.

Praha je podle statistik ICCA pátým nejoblíbenějším místem pro pořádání kongresů. Stále ale nejsme v objemu na číslech před covidem-19. Co děláte pro to, aby se Praha dostala zpět na vrchol?
Je důležité si uvědomit, že je to obrovský úspěch. Abychom se udrželi v top 5, je klíčové zvýšit investice do propagace destinace a podporovat rozvoj kongresového průmyslu. Kongresový turismus má totiž zásadní význam pro ekonomiku města, jelikož delegáti utrácejí výrazně více než běžní turisté. Do Prahy se navíc často vracejí i na soukromé pobyty a mají zájem o poznávání kultury a bohatství naší země. A to je něco, co musíme a chceme podporovat.

Jak se reinvestují peníze z turistického poplatku 51 korun za noc?
Město se zavázalo vrátit polovinu výnosů z pobytového poplatku zpět do rozvoje udržitelného cestovního ruchu v Praze. Z této částky polovina financí směřuje do marketingových kampaní, zbývající polovina výnosů je věnována rozvoji kongresové turistiky a podpoře projektů prostřednictvím grantů, což představuje investici do rozvoje a kultivace veřejného prostoru.

Jaké město v Evropě by mohlo být pražským kongresovým vzorem? Co od něj můžeme převzít?
Tady si dovolím říct, že je to trochu naopak. Praha bývá velmi často považována za vzor ostatním destinacím, což je patrné i v našem umístění mezi top destinacemi světa. Oceňují nás zejména za profesionalitu a podpůrný program, který hlavní město Praha vyhlašuje každý rok. Určitě se ale můžeme inspirovat a učit i my od jiných destinací. V oblasti podpůrných programů jsme například čerpali inspiraci ve Vídni a v Berlíně. Co se týká udržitelného cestovního ruchu, můžeme se poučit ve skandinávských zemích.

Vládní pětikoalice uvažovala o pořádání prestižního klimatického panelu COP v Praze. Nakonec se to nestane. Byla Praha součástí jednání? Chcete takové akce v Praze?
Obecně by to pro Prahu určitě byla dobrá příležitost. Pokud vím, kandidaturu zvažovala Česká republika, primárně se ale jednalo o aktivitu státu, nikoli Prahy.

Kongresová turistika závisí na infrastruktuře. Máme ji dostatečnou, nebo něco podstatného Praze chybí?
Praha disponuje výborným systémem MHD, který kongresoví organizátoři i delegáti oceňují. Postupně se rozvíjí letecké spojení s Asií a Amerikou, což je pro rozvoj kongresového průmyslu klíčové. S tím souvisí potřeba kolejového spojení Letiště Václava Havla s centrem města. Snažíme se urychlit projekt dostavby Kongresového centra Praha o novou multifunkční halu, který máme kompletně připravený, ale realizaci zbrzdil covid-19.