Spokojený investor je nejlepší vizitka

Po sedmi letech v nejvyšších patrech švýcarského bankovnictví se Jiří Voda vrátil do Česka. V investiční skupině Jet Investment z impéria Igora Faita zuročuje své zkušenosti ze skupiny UBS při správě majetku nejbohatších českých a slovenských rodin. V rozhovoru vysvětluje, proč je pro investora klíčová trpělivost, jak se buduje miliardový fond a jak česká investiční skupina vykročila do Německa.

► Po kariéře v českých bankách jste uplynulých sedm let působil ve Švýcarsku, kde jste se ve skupině UBS staral o česko-slovenské klienty z řady bohatých rodin. Co přivedlo zkušeného bankéře zpět do Česka?

S Igorem Faitem a skupinou Jet Investment se znám asi 12 let, v minulosti jsem pro ně již pracoval. Po zkušenosti ve Švýcarsku jsem se rozhodl z důvodů rodinných a zajímavé nabídky vrátit a věnovat se podobné klientele – starám se o klienty, tedy o investory, kteří do fondů Jet Investment vkládají své prostředky. A mým úkolem je tuto klientskou základnu rozšiřovat. Klient je pro investiční společnost „zlatem“; dává nám sílu společně s kapitálem partnerů Jet Investment kupovat větší firmy a budovat robustnější fondy.

► Jak odlišné je budovat vztahy s bohatými Čechy a Slováky pro švýcarskou banku a pro českou investiční skupinu?

Je to podobné, stále se bavíte s ultimate beneficial owners, skutečnými majiteli firem a finančních prostředků. Bohaté rodiny si často zakládají vlastní rodinné kanceláře, proto komunikujete jak s majitelem, tak s lidmi, kteří pro něj pracují. Musíte mít vztah postavený na pracovní bázi se zaměstnanci, ale i silnou osobní vazbu s majitelem. V tom je JET stejný jako UBS. Jedna věc je udělat rozhodnutí, druhá ho provést. Hodně pomáhá reference. Byznysová komunita je u nás relativně malá, všichni se znají. Když je klient spokojený, dá vám kontakt na partnera a doporučení se šíří. Tak funguje švýcarské bankovnictví a stejně je to u nás.

► Co z „měkkých dovedností“ jste si přenesl ze Švýcarska?

Především, že když existuje důvěra, je jedno, jaké logo máte na vizitce. Důvěra se buduje 20 let, ale dokážete ji za minutu ztratit – to je alfa a omega soukromého kapitálu i bankovnictví. Když jsme ve Švýcarsku dělali makléřské zkoušky, jednou úrovní byla verbální simulace schůzky a jedním z bodů finálního hodnocení bylo, jestli jste se klienta na konci schůzky zeptali na referenci. Tato strukturovanost a odvaha zeptat se na pozitivní referenci mi utkvěla v hlavě dodnes. V Jetu se většinou ptáme těch, kteří jsou s námi déle. Pokud někdo investoval do fondu Jet 2 a dnes má zpět dvojnásobek vkladu, je to ideální. Spokojený investor je nejlepší vizitka. A funguje to i opačně – investor přijde a řekne: byl jsem na golfu s tím a tím, mluvil jsem o vás a chtěl bych vás také poznat.

► U vašich fondů mluvíte o horizontu investic pět až deset let. Proč tak dlouho? Je to pro investory akceptovatelné?

Naší kotvou je soukromý kapitál, to, co Igor Fait začal v roce 1997. Koupíte firmu a potřebujete čas na její správu – soustředit se na to hlavní, co umí, a zvednout její hodnotu. Jsou to veřejně neobchodované firmy, a abyste v nich vytvořil hodnotu, pět až šest let je minimum. Naše fondy mají strukturu tři plus sedm. První tři roky firmy hledáme a postupně nabíráme kapitál od investorů, dalších sedm let je vlastnická fáze zakončená exitem.

► Takže peníze od investora nechcete najednou?

Přesně tak. Podepíšeme investiční smlouvu na určitou částku, ale říkáme: kliente, měj peníze připravené, budeme je volat v následujících třech letech. Většinou voláme investice ve výši 10 až 15 procent z přislíbené celkové investice, až když kupujeme konkrétní firmu. Momentálně jsme třeba ve fázi fundraisingu pro fond Jet 4, což je náš zatím největší projekt. Zároveň ale už vyplácíme investory z předchozích fondů. Recyklace kapitálu je v soukromém kapitálu klíčovým parametrem, protože o kolik vám investiční společnost zhodnotí a vrátí kapitál, je to nejdůležitější v dalším rozhodování. Ne pouze papírově, ale skutečné zisky.

► Dnes tedy vyplácíte klienty fondu, který se otvíral před několika lety…

Typickou ukázkou je fond Jet 2. V letech 2019 až 2022 jsme svolávali kapitál a investovali, tedy nabírali aktiva. Do portfolia jsme nakoupili firmy, jako jsou Tedom, Rockfin, 2JCP nebo EDS. Dnes máme za sebou první velké exity. Například Tedom, který do fondu přišel na začátku roku 2019, se prodal v roce 2024 za téměř sedminásobek. Polská strojírensko-energetická firma Rockfin se koupila v březnu 2022 a po její restrukturalizaci, rozšíření produktového portfolia a výrazného posílení výrobní a prodejní kapacity se po necelých čtyřech letech prodala za více než čtyřnásobek. Investoři teď mají 2,2násobek svého vkladu zpět a zhruba jednou tolik původní investice na ně čeká. Celkem by měli naši investoři dostat trojnásobek vložené částky. To je poměrně velký úspěch.

► Není to příliš velké očekávání?

Není. Jet tento byznys dělá téměř 30 let a výsledky máme výborné. Každý projekt prochází drsným due diligence. Ze stovky firem vybereme jednu. Než ji koupíme, musíme mít jasný plán, co s ní uděláme. Po akvizici je naše role aktivní – náš projektový ředitel působí v koupené firmě na plný úvazek. Nejsme jen pasivní akcionáři, ale firmy řídíme společně s jejich managementem.

► Kromě soukromého kapitálu máte v portfoliu i fondy na nemovitosti a rizikový kapitál. Nekanibalizují se?

Každý produkt má jinou míru rizika. Nejméně rizikový je nemovitostní fond, často průmyslové nemovitosti v Česku, Polsku či Německu s výnosností deset až jedenáct procent čistého, což je skvělá alternativa k investicím do rezidenčního bydlení v Praze. Nejrizikovější je rizikový kapitál, kde hledáme inovace a posun firem, do kterých investujeme. Většinou držíme 8 až 15 procent, ale pomáháme zakladatelům startupů, kteří už mají funkční produkt, dostat se do světa. Je to inkubátor pro budoucí hodně úspěšné firmy.

Na základě švýcarského modelu správy majetku se snažíme klientům doporučit vhodné portfolio. Tento model dělí peníze na tři části: liquidity, tedy peníze, které klient potřebuje spotřebovat do dvou let, takže musí být v likvidních aktivech. V tomto směru se Jet nepohybuje. Pak je tu longevity, tedy to, co chce investor spotřebovat do konce života, a pak legacy, tedy majetek, který chce odkázat dalším generacím. Pokud klient potřebuje peníze za rok, není pro nás vhodný. Jsme pro ty, kteří si umějí na výnos počkat pět až sedm let.

► Hranice pro investory se pohybuje kolem deseti milionů, menší klienti nejsou pro Jet atraktivní?

Naopak. Jen je nasměrujeme na feeder fond společnosti Conseq, s níž spolupracujeme, který shromažďuje kapitál od menších investorů – participovat lze už od milionu korun, a pak celou částku investovat přes naše Jet fondy. Navíc připravujeme novinku pracovně nazvanou Jet Fusion, což bude takzvaný evergreen fond, který v jednom řešení namíchá soukromý kapitál, nemovitosti i rizikový kapitál. Bude mít pololetní likviditu, takže z něho půjde dvakrát ročně vystoupit. Je pro ty, kteří se bojí desetiletých horizontů.

► Není likvidita u soukromě vlastněných firem trochu past?

Proto máme rádi uzavřené fondy, kde se výnos verifikuje až reálným exitem, a nejen papírovým odhadem valuace. Proto bude mít Jet Fusion likvidní polštář v podobě hotovosti a státních dluhopisů, aby mohl odkupy krýt.

► Aktuálně spravujete asi 18 miliard korun. Kam se chcete díky novince posunout?

Naším cílem je mít pod správou miliardu eur, asi 25 miliard korun. Tato velikost vás u globálních investorů posouvá do vyšší ligy. Fond Jet 4 plánujeme v objemu až 350 milionů eur. Chceme také diverzifikovat svou investorskou základnu a přitáhnout více institucí, jako jsou penzijní fondy nebo zahraniční rodinné kanceláře. Dnes je to u nás stále hodně o privátních klientech, ale podíl institucionálních investorů rok od roku roste a chceme mít obě kategorie střednědobě vyrovnané.

► Se svými novými fondy chystáte expanzi do Německa. Jak českou investiční skupinu vidí konzervativní němečtí investoři?

Náš nový fond pro zahraniční investory je pod lucemburskou jurisdikcí, což je standard, který znají a věří mu. Chceme expandovat do dalších německy mluvících zemí, vlastní lidi pak budeme mít přímo v Německu. Co se týká investorů, pak německé rodinné kanceláře, které spravují desítky miliard eur, v současnosti usilují o diverzifikaci mimo svůj region. A pokud jim ukážeme svou historii a dlouhodobé zhodnocení přes 20 procent, můžeme pro ně být zajímavý doplněk portfolia. Jsme dost velcí, abychom byli kredibilní, ale dost malí, abychom dokázali doručit nadstandardní výnosy, které obří fondy neudělají.