Strach z AI přesměrovává peníze na Wall Street. Investoři sází na „Halo“ akcie

Když investoři začnou pochybovat o budoucnosti technologických vítězů, kapitál si hledá nový příběh. Na Wall Street se jím stal „Halo-Trade“ – sázka na firmy, které prý umělá inteligence nemůže nahradit. Otázka zní, zda jde o strukturální obrat, nebo jen o další behaviorální epizodu.

Na amerických trzích se v posledních týdnech zřetelně mění směr toku peněz. Obavy, že technologické koncerny investují do umělé inteligence příliš agresivně a zároveň otevírají dveře konkurenci napříč odvětvími, vedou investory k odklonu od softwaru a digitálních služeb.

Kapitál se přesouvá do podniků, jejichž produkty jsou fyzické a obtížně nahraditelné. Josh Brown z Ritholtz Wealth Management pro ně zavedl zkratku „Halo“ – „heavy assets, low obsolescence“. Tedy společnosti s hmotnými aktivy a nízkým rizikem zastarávání.

Když algoritmus nevyrobí asfalt

Logika je jednoduchá: jazykový model může napsat kód, ale nepostaví elektrárnu. Brown to shrnuje lapidárně – žádná AI neučiní nadbytečnými čokoládu, traktory, letadla či asfalt. Umělá inteligence může zvýšit efektivitu, nikoli však nahradit samotný produkt.

Tržní čísla tuto tezi zatím podporují. Index S&P Energy od začátku roku vzrostl téměř o 23 procent, sektor základních materiálů o 16,4 procenta, základní spotřební zboží o 14,6 procenta a průmysl o 12,6 procenta. Technologický sektor naopak ztratil 4,6 procenta, podindex software a služeb dokonce téměř čtvrtinu hodnoty.

Tento „Halo-Trade“ je převrácenou stranou takzvaného „AI Scare Trade“. Po představení nových AI nástrojů investoři postupně prodávali software, pojišťovny, brokery i platformy pro rozvoz jídla. Strach z technologické substituce se stal obchodní strategií.

Únorový průzkum Bank of America mezi globálními portfoliomanažery zaznamenal nejvýraznější sektorovou rotaci za více než čtyři roky. Podíl technologických akcií v portfoliích klesá, zatímco energie, materiály a průmysl posilují.

Strategové JP Morgan očekávají pokračování přesunu „z digitální do fyzické ekonomiky“. Mike Wilson z Morgan Stanley upozorňuje, že kapitálově náročné, nedigitální firmy překonávají širší trh již od loňska. Paradoxně mohou z boomu AI těžit nepřímo – rostoucí poptávka po elektřině, kovech a infrastruktuře zvyšuje jejich tržby.

Halo efekt na burze

Ekonomicky je však situace méně jednoznačná. Průmyslové firmy v indexu S&P 500 se obchodují s očekávaným P/E kolem 26, základní spotřební zboží s 23,6 – tedy výše než IT sektor s 23,5. Materiály a energie se pohybují kolem 21, respektive 20. Podle analytiků Landesbank Baden-Württemberg nejsou tyto valuace levné.

Navíc ceny těchto akcií rostly již v posledních třech letech, aniž by zisky držely krok s technologickými lídry. Část současného růstu tak stojí spíše na změně vyprávění než na zlepšení fundamentů.

V behaviorálních financích označuje „halo efekt“ kognitivní zkreslení: pozitivní dojem z jedné vlastnosti zastíní zbytek obrazu. V tomto případě může představa ochrany před AI překrýt otázku, zda jsou očekávání realistická.

Další vývoj bude záviset na tom, zda se obavy z technologické substituce skutečně promítnou do zisků digitálních firem. Pokud ne, může se kapitál vrátit tam, odkud nyní odchází. Pokud ano, může se „Halo“ stát trvalejší součástí investičního slovníku.