Superpolitik ze sedmičky

Když na podzim roku 2014 probíhaly volby do zastupitelstev, stal se Jan Čižinský kometou kandidátky trojkoalice Zelených, KDU-ČSL a STAN. Získal téměř 42 tisíc hlasů a z pátého místa kandidátky poskočil na druhé, těsně za lídra Petra Štěpánka. Ještě úspěšnější byl na „domácím hřišti“, v sedmém pražském obvodě. Jeho hnutí Praha 7 Sobě ve volbách s 43procentním ziskem jednoznačně zvítězilo a získalo v místním zastupitelstvu většinu.

Po letech čekání se politická hvězda Čižinského rozjasnila. Pravdou je, že si musel počkat – s politikou aktivně začal již ve 20 letech. V roce 1998 kandidoval (jako nestraník za KDU-ČSL) do svých prvních komunálních voleb a opakoval to pravidelně každé volby. V roce 2006 poprvé kandidoval za křesťanské demokraty do Poslanecké sněmovny a o 11 let později se mu podařilo do parlamentu proniknout. Většinu této doby působil jako poslanecký asistent Cyrila Svobody, posléze i jako poradce během Svobodova působení na ministerstvu pro místní rozvoj.

Sám Čižinský se v roce 2017 do parlamentu dostal jako dvojka na kandidátce KDU-ČSL, se kterou se hned o rok později rozhádal poté, co se rozhodl kandidovat na „velký“ pražský magistrát s vlastním uskupením Praha Sobě. Pražská buňka křesťanských demokratů mu kandidaturu pod vlastní politickou značkou neschválila a Čižinského členství v KDU-ČSL po 15 letech zaniklo.

Patnáct pozic najednou

Vývoj v uplynulých let ukazuje, že důkladné přípravy na politickou kariéru se Čižinskému vyplácejí. Ze zjištění týdeníku Euro vyplývá, že od roku 2014 zvládl akumulovat obrovské množství veřejných funkcí – zastával až 15 pozic současně – a nejednou se o něm hovořilo kvůli možnému střetu zájmů. Týdeník Euro již před časem informoval například o kauze areálu u koupaliště Džbán, kde se Čižinský dostal do vzorového klinče, kdy na jedné straně měl hájit zájmy Pražanů a na druhé zájmy významných sponzorů (v objemu milion korun) hnutí Praha Sobě.

Jan Čižinský je aktivní sběratel politických funkcí a různých pozic, jež jsou s politikou spojené. Jak již zaznělo, od roku 2014 je zastupitelem a uvolněným starostou na Praze 7, působí v radě městské části a ze svých pozic má odpovědnost za finance, investice ve školství, komunikaci s veřejností a zahraniční vztahy.

Od roku 2014 je také neuvolněným zastupitelem ve „velkém“ zastupitelstvu na pražském magistrátu. A vedle toho předsedou klubu zastupitelů Praha Sobě a členem Výboru pro výchovu a vzdělávání a působí v komisích rady hlavního města Prahy pro mimoškolní vzdělávání a výchovu a pro výběr ředitele nově zřízené příspěvkové organizace Pražská developerská společnost, která má na starost zhodnocení magistrátních pozemků a výstavbu nájemních bytů.

Kumulace majetku

Nad rámec svého angažmá ve dvou pražských úřadech zvládl Čižinský čtyři roky působit v parlamentu za KDU-ČSL, kde se mu funkce naakumulovaly ještě větším tempem. Vedle práce poslance působil v sedmi dalších výborech, podvýborech a komisích (viz box). Jak zvládl časově obsloužit všechny funkce v té době, zůstává záhadou, stejně jako otázka, jak by řešil případný souběh nejvyšších funkcí na radnici sedmé části a magistrátu. Na zaslané otázky hnutí Praha Sobě jsme do uzávěrky nedostali žádné vyjádření.

Faktem je, že neuvěřitelně pestrá kumulace funkcí přináší tomuto absolventu politologie a historie na pražské Univerzitě Karlově i nadstandardní příjmy. Z veřejně dostupných údajů o odměňování politiků na pražském magistrátu, v sedmé městské části a v orgánech Poslanecké sněmovny vyplývá, že pracovitý politik si jen v metropoli vydělává kolem 120 tisíc měsíčně, v době souběhu funkcí s parlamentem to mohl být i dvojnásobek.

Vyplácená odměna za poctivě odvedenou práci není problém, zajímavé se spíše jeví vlastnictví několika lukrativních nemovitostí. Možná náhodou, možná nikoliv jde především o místa, kam dosáhne Čižinského vliv.

Mezi nejhodnotnější patří tři byty ve Veletržní ulici číslo 405 na Praze 7. Nemo­vitosti jsou psané na manželku, sám Čižinský má na této adrese hlášené trvalé bydliště. Podle zdrojů týdeníku Euro bydlí na stejné adrese i politikova sestra Martina Janoušková, zajímavý je i fakt, že podíl v domě drží i svěřenský fond UTU72.

Pozemek v horách za tisícovku

Již dříve přitom starosta sedmé městské části uvedl, že s manželkou vlastní družstevní byt v ulici Komunardů 53 v Praze 7 a družstevní byt v Jeřábkově ulici na pražském Chodově. Internetový server Aktualne.cz na začátku roku 2015 totiž zjišťoval stav majetku a příjmů všech pražských starostů, přičemž Čižinský kromě těchto bytů přiznal vlastnictví nemovitosti ve Vysokém nad Jizerou. V horách získal rodinný dům s pozemkem za těžko uvěřitelných tisíc korun.

„Dům jsem koupil od majitele, který dostal od stavebního úřadu přikázáno stavbu zbourat a neměl na to. Nyní dům rekonstruuji,“ uvedl tehdy Čižinský pro Aktualne.cz. Domy ve stejné oblasti, které jsou vhodné k demolici nebo celkové rekonstrukci, se na realitních serverech nabízejí za částky ve vyšších milionech korun.

Ze zjištění týdeníku Euro vyplývá, že ve Vysokém nad Jizerou získal pražský politik i další nemovitost. Tentokrát v dražbě v rámci exekuce. Zdroje hovoří, že dům se zhruba 240metrovým pozemkem ho přišel na 250 tisíc korun, což byla částka shodná s vyvolávací cenou. V této souvislosti je třeba podotknout, že v době vykoupení nemovitosti z exekuce seděl Jan Čižinský v parlamentním podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení.

Štěstí na výhodný nákup nemovitosti měli před časem i rodiče kandidáta na primátora. Internetový server Expres.cz zhruba před rokem zjistil, že 103metrový byt v Maiselově ulici na Starém Městě, v těsném sousedství vyhlášené Pařížské, zprivatizovali za 409 tisíc korun. Zatímco průměrná cena bytu v centru Prahy se tehdy pohybovala od 50 do 80 tisíc korun za metr, politikovi rodiče zaplatili radnici na Praze 1 v průměru za metr necelé čtyři tisíce korun. Shodou okolností ve stejném obvodu dělal o několik let později starostu Pavel Čižinský, bratr pracovitého starosty ze „sedmičky“.