Světoví lékárníci drží kurz

Testy, vakcíny, léčebné terapie, ochranné obleky. Farmaceutický průmysl stojí v čele boje s koronavirem jako málokteré jiné odvětví. To mu přineslo příjmy v řádu desítek miliard dolarů. Zároveň ale lidé navštěvovali mnohem méně lékaře, odsouvaly se nebo rušily desetitisíce ošetření a operací. Jak se s těmito výzvami vypořádaly farmaceutické firmy? Dle údajů specializovaného webu Fierce Pharma docela dobře. Dvacítka největších společností z tohoto oboru loni utržila téměř 697 mi­liard dolarů, meziročně o čtyři procenta víc.

„Růst tržeb během pandemie nám umožňuje udělat dva závěry. Na jedné straně je odolnost farmaceutického odvětví vzhledem k velké hospodářské krizi působivá. Na druhé, toto odvětví není vítězem pandemie, protože koronavirus vedl k odkladům ošetření a narušil probíhající projekty výzkumu a vývoje. Skutečnost, že tento obor loni navzdory tomu rostl, je zásluhou úspěchů ve vývoji nových léčiv spárovaných s dlouho­dobými trendy, jako je růst a stárnutí světové populace,“ řekl Klaus Ort, vedoucí biologických věd a zdravotnictví poradenské společnosti EY pro Německo, Rakousko a Švýcarsko.

Ne všem firmám se však dařilo. Sedm z TOP 20 světových farmaceutických gigantů loni vykázalo pokles tržeb. Nej­větší měla společnost Pfizer, dokonce téměř o pětinu, a to kvůli prodeji její divize generik Upjohn. Bez započtení vlivu této transakce se loni její tržby meziročně o dvě procenta zvýšily. Letos firma počítá s výrazným růstem, ke kterému přispějí zejména vakcíny proti nemoci covid-19 vyvinuté společně s BioNTech. Za ně by měla letos dle výhledu zveřejněného v červenci inkasovat 33,5 miliardy dolarů a svůj obrat zvýšit téměř dvojnásobně.

Zajímavou změnu tržeb, ale směrem nahoru, zaznamenal americký koncern AbbVie, jehož prodej meziročně poskočil o téměř 38 procent. Důvodem je především převzetí irské společnosti Allergan, za kterou Američané zaplatili 63 mi­liard dolarů. Obecně je v celé farmaceutické branži patrný tlak na konsolidaci. „Pozorujeme rostoucí specializaci: korporace se posilují akvizicemi zejména v terapeutických oblastech, ve kterých jsou již silné,“ řekl Norbert Hültenschmidt, partner curyšské pobočky poradenské společnosti Bain & Company.

Velký skok

Mnohem rychleji než obraty top 20 farmaceutických firem loni rostly jejich výdaje na výzkum a vývoj – v roce 2020 se zvýšily o více než devět procent. „Odráží to silnou snahu rychle uvést na trh vakcíny a léky proti koronaviru. Řada společností podstoupila velká ekonomická rizika, aby co nejdříve vyvinula řešení v této výjimečné situaci. Farmacie je obecně průmyslem s poměrně vysokými výdaji na výzkum a vývoj. Loni největší výrobci léků v průměru investovali do výzkumu téměř 20 procent tržeb,“ říká Alexander Nuyken, expert EY na farmaceutický trh.

Začátkem června bylo podle výzkumu této poradenské společnosti celkem 260 vakcín a 506 terapeutických látek proti koronaviru v různých fázích vývoje nebo již na trhu. Farmaceutické firmy navíc uvedly do prodeje tisíc typů testů na detekci koronavirové infekce.

Zásadní průlom představují mRNA technologie pro přípravu vakcín.

Léčba pomocí mRNA je sice známá již řadu let (společnost BioNTech vznikla v roce 2008 a Moderna v roce 2010), ale do loňska nebyla oficiálně schválená a byla používaná pouze ve výzkumu. Šancí pro uvedení na trh se stala pandemie covidu-19. Hospo­dářské výsledky společnosti BioNTech pak potvrzují, jak jsou mRNA vakcíny komerčně úspěšné.

Ta za první pololetí letošního roku vykázala tržby téměř 7,4 miliardy eur, zatímco loni jen 69 milionů. A to by měl být teprve začátek. „Za 15 let bude třetina všech léků založená na technologii mRNA,“ domnívá ředitel BioNTechu Uğur Şahin. To by byl trh o velikosti několika stovek mi­liard dolarů ročně. Analytik investiční spo­lečnosti Beren­berg Č’-čchiang Šu věří, že BioNTech sehraje ve farmacii stejnou roli jako Tesla nebo Apple ve svých oborech.

Toto srovnání podporuje i úspěch BioNTechu na finančních trzích: tržní kapitalizace společnosti se sídlem v Mohuči činila k 17. září 87 miliard dolarů. To je srovnatelné například s velkými německými korporacemi, jako jsou Deutsche Post, Daimler nebo Allianz, které se dosud mohly pochlubit násobně vyššími trž­bami a zisky oproti BioNTechu.

Dlouhodobý horizont

Zajímavé je, že navzdory koronavirové pandemii růst farmaceutické branže loni netáhly infekční a respirační choroby. Hybnou silou zůstaly stejně jako v předchozích letech zejména léky proti rakovině a chorobám imunitního systému. Jen v této oblasti dosáhla dvacítka největších výrobců léků tržeb ve výši 202,6 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o 14,6 procenta. Následují kardiovaskulární a metabolická onemocnění s prodejem léků za 97,8 miliardy eur (mezi­ročně plus 0,2 procenta) a až na třetím místě jsou infekční choroby s obratem 43,7 miliardy eur, o 4,6 procenta více než v roce 2019.

Co bude světové výrobce léčiv živit v budoucnosti? Čas velkých trháků, jako jsou léky snižující hladinu lipidů v krvi u kardiovaskulárních chorob, pomalu končí, vysvětlil časopisu Manager Maga­zin Norbert Hültenschmidt. Očekává další velký pokrok v oblasti buněčné a genové terapie. Existuje naděje, že u nemocí, jako jsou cukrovka, Parkinsonova a Alzhei­merova choroba, ale také u vysokého krevního tlaku, by už nebylo možné léčit jen symptomy, ale přímo řešit příčiny. Zde však Hültenschmidt nepředpokládá rychlý úspěch. Podle něho bude trvat dalších 10 až 15 let, než budou k dispozici fungující preparáty na tyto nemoci.