Tabákový byznys se bojí nových pravidel. Píše Ursule von der Leyenové 

Dopis adresovaný předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové odešel 3. listopadu. V kopii ho dostali i místopředsedové Komise Stéphane Séjourné a Teresa Ribera, eurokomisař pro zdraví Olivér Várhelyi nebo eurokomisař pro rozpočet a boj proti podvodům Piotr Serafin. Pod textem jsou podepsaní pěstitelé, dodavatelé komponent, výrobci, logistické firmy, prodejci i oborové svazy.

Z Česka se k výzvě připojily společnosti GECO, GGT CZ, Metalimex, PEAL, PressMedia, Tobacco DC, Top Tank, VALMONT CR, VELTA Free Shop a VELTA PLUS EU a k nim Česká asociace značkových výrobků. Jde převážně o distributory a provozovatele prodejních sítí, tedy o tu část trhu, která výrobky sama nevyrábí, ale nese velkou část dopadů každé změny pravidel.

Regulace se sčítají

Komise má do konce roku předložit návrh nové směrnice o tabákových výrobcích, která platí od roku 2014. Souběžně se připravuje revize směrnice o reklamě na tabák a nové nastavení spotřebních daní a na stole jsou i návrhy spojené s příštím dlouhodobým rozpočtem EU. Mluví se mimo jiné o omezení příchutí, zákazu jednorázových e-cigaret nebo jednotném balení bez loga.

Podle signatářů je chyba posuzovat každou z těchto změn zvlášť. Dohromady totiž rozhodnou o tom, kolik budou firmy v Evropě investovat a kolik pracovních míst udrží. Komisi proto žádají, aby souhrnné dopady vyhodnotila předem, do přípravy pravidel zapojila firmy z celého řetězce a opírala se o vědecké poznatky i nezávislá hodnocení evropských a mezinárodních úřadů.

Dopis se přitom výslovně odvolává na Draghiho zprávu o konkurenceschopnosti a na Kompas konkurenceschopnosti, kterým Komise slibuje dohnat inovační mezeru a vytvořit firmám podmínky, aby v Evropě investovaly a vyráběly. Odvětví podle signatářů právě prochází proměnou, kdy se poptávka přesouvá k bezdýmným výrobkům a firmy do nových technologií a dodavatelských řetězců investují miliardy eur. Komisi vyčítají, že tuto proměnu ve svém vyhodnocení dosavadních pravidel dostatečně nezohlednila.

„Rozhodnutí přijatá v Bruselu budou na roky dopředu určovat budoucnost celého evropského hodnotového řetězce,“ stojí v dopise.

Čísla, o která se firmy opírají

Podle studie S&P Global Market Intelligence, která vychází z dat za rok 2021, podporuje evropský řetězec tradičních tabákových a nových nikotinových výrobků přibližně 1,55 milionu pracovních míst. Jeho celkový příspěvek k HDP sedmadvacítky studie vyčíslila na 194,5 miliardy eur a na spotřebních daních a DPH odvětví přináší veřejným rozpočtům zhruba 107 miliard eur ročně.

Druhou stranou mince je nelegální obchod. Podle dopisu je v unii nelegální zhruba každá desátá vykouřená cigareta. Rozpočty EU a členských států kvůli tomu podle odhadu Evropské komise, který letos cituje i Evropský účetní dvůr, přicházejí zhruba o 13 miliard eur ročně. Auditoři ale připouštějí, že skutečný rozsah nelegálního trhu přesně spočítat nejde.

V Česku se podle studie KPMG v roce 2024 vykouřilo zhruba 980 milionů nelegálních cigaret, tedy 8,1 procenta celkové spotřeby. Stát tím na spotřební dani a DPH přišel přibližně o 5,3 miliardy korun. Signatáři varují, že příliš přísná nebo špatně nastavená pravidla mohou část poptávky přesunout mimo legální trh, kde stát nevybere nic.

Zdraví proti byznysu?

Signatáři v dopise píšou, že politiku chránící veřejné zdraví podporují, podle nich jí ale lze dosáhnout i se současnými pravidly. Komise to vidí jinak. Ve svém vyhodnocení sice uznala, že dosavadní směrnice zdraví pomohly, za hlavní nový problém ale označila rychlé šíření nikotinových výrobků mezi mladými lidmi. Unie si navíc dala za cíl, aby do roku 2040 kouřilo méně než pět procent populace, a protitabákové organizace dlouhodobě upozorňují, že argument černým trhem průmysl používá k oddalování přísnějších pravidel.

O výsledné podobě pravidel rozhodnou členské státy v Radě EU a Evropský parlament. Pro české distributory i státní rozpočet tak bude hodně záležet na tom, s jakou pozicí do jednání půjde česká vláda.