Teplo z Dukovan bude jistota

► Kdy a koho napadla myšlenka vytápět domácnosti v Brně pomocí tepla z dukovanské jaderné elektrárny?

S horkovodem se počítalo již v 80. letech minulého století, dokonce proběhly některé přípravné práce, třeba část tunelu v městské části Bystrc. Poté se od projektu ustoupilo, protože nevycházel finančně z hlediska ceny tepla pro koncového zákazníka. Pak to dlouhé roky nikdo neřešil, až jsme v době energetické krize myšlenku na realizaci projektu obnovili. Jednak došlo k dramatickým změnám v cenách energií, ale hlavně jsme si uvědomili, jak nevýhodná je naše pozice, kdy jsme závislí na plynu. V současnosti totiž Brno pro centrální vytápění využívá z 80 procent plyn, a byť se snažíme o diverzifikaci formou nových zdrojů na dřevěnou štěpku, stále to není dostatečné. I proto jsme v době energetické krize obnovili myšlenku horkovodu z Dukovan. Umožní nám to získat bezpečné a bezemisní teplo pro víc než sto tisíc domácností.

► V případě Dukovan se neobáváte závislosti na jednom dodavateli?

Pokud by delší dobu nefungovala jaderná elektrárna, nesvítila by čtvrtina republiky, takže z tohoto pohledu nemám obavy. Je to ekologický, stabilní a dlouhodobý zdroj tepla, bez ohledu na vnější vlivy, které jsme v posledních třech letech mohli sledovat.

► Oslovili jste ČEZ jakožto majitele elektrárny, nebo naopak první kontakt vzešel od nich?

V tento moment bych ráda uvedla, že celou akci neřeší jen brněnští politici, velký díl práce odvádí naše městská společnost Teplárny Brno. Samozřejmě že první kontakty s vedením ČEZ byly na politické úrovni, ale projektově si to řídí vedení tepláren. Od začátku je spolupráce poměrně synchronizovaná. Ve chvíli, kdy jsme se potýkali s extrémně a neúměrně navýšenou cenu plynu, oprášení myšlenky na horkovod bylo vcelku přirozeným vyústěním situace. S projektem počítal územní plán města, Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, energetická koncepce města i Jihomoravského kraje. Takže jsme nezačínali na zelené louce, ale přípravné kroky – ať jde o oblast energetiky, či územního plánování – byly realizovány již dříve.

► Počítaly s tím i územní plány obcí, které jsou po plánované trase horkovodu?

Projekt je uveden i v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje, takže obce s tím celou dobu počítaly, což je naprosto klíčové. Samozřejmě že majetkoprávní vypořádání bude složitější, jelikož trasa horkovodu vede přes pozemky téměř dvou tisíc majitelů. Také překonání řek Jihlavy a Oslavy nebo třeba výstavba kilometrového tunelu u Bučína budou technicky náročné. Budeme muset také vyřešit překonání nadmořské výšky mezi jadernou elektrárnou a Brnem, souběh s plánovanými železničními tratěmi či křížení s rozšiřovanou dálnicí D1. Ale všechno bereme jako výzvu a jsem přesvědčena, že si s tím dokážeme bez problémů poradit.

► Zdržování v duchu NIMBY (not in my back yard, tedy ne na mém dvorku – pozn. red.) v tomto projektu tedy nehrozí?

Určitě hrozí jako všude, ale nemáme z něj tak velké obavy. Společně s kolegy jednáme se starosty všech obcí, které jsou na trase, u některých je poměrně reálné, že by se mohly na horkovod připojit. Také nám pomohlo, že se projekt dostal do novely liniového zákona, takže při jednání o výkupech o majetkoprávním vypořádání máme výhodnější postavení. Nemůžeme říct, že proti tomu nebude žádný odpor, u takto velkého projektu se s tím musí počítat, ale nemyslím, že by to měl být zásadní problém. Pokud bych měla já pojmenovat klíčový problém, je to zajištění financování, abychom získali maximální možnou dotaci a aby byl zbytek projektu dofinancován z úvěrů a vlastních zdrojů tepláren. Bez získání dotace bychom nebyli schopni horkovod zrealizovat z vlastních zdrojů. Ale počítáme s tím, že budeme úspěšní a že projekt vznikne. Již několik měsíců se tomu velmi intenzivně věnujeme a zásadní je, že máme plnou podporu vlády včetně usnesení, které deklarovalo projekt jako strategický. Je zřejmé, že to není politický projekt, ale je to projekt přínosný nejen pro Brňany, ale pro celou republiku.

► Mají obce po trase zájem o připojení k horkovodu?

Se starosty obcí, kterých je po trase celkem 14, již od loňska jednáme. Jsou informováni o vývoji projektu a také s nimi diskutujeme možnost napojení. V návaznosti na to i případné úpravy v územních plánech. Většina starostů, s nimiž komunikujeme, plánuje teplo z horkovodu odebírat, samozřejmě musíme s městy a obcemi vyřešit trasy napaječe a samotné připojení.

► Máte v plánu napojit na horkovod i budovy magistrátu, městské společnosti, případně komerční firmy v dosahu rozvodů?

Počítáme s tím, že v rámci projektování nových tras horkovodu po Brně oslovíme potenciální zákazníky v blízkosti tras. Teplárny Brno nedávno zřídily dceřinou společnost ETB, která bude dodávat nejen teplo, ale i elektřinu magistrátním společnostem, tedy městským nemocnicím, školám, radnicím městských částí.

► Kolik obyvatel je v současné době napojeno na centrální zásobování tepelnou energií? Jaký je předpoklad počtu uživatelů po vybudování horkovodu?

V současné době je na centrální vytápění v rámci Brna připojeno přes 60 procent obyvatel, tedy asi 105 tisíc domácností. Cílem nás i Tepláren Brno je navýšit počet odběratelů, a to především připojováním nových odběrů v rámci budování nových tras horkovodů po městě Brně, ať už se jedná o městské, nebo privátní subjekty. Již teď můžeme podle podepsaných budoucích smluv počítat s navýšením o 300 tisíc gigajoulů v nejbližších letech.

► Zmiňovala jste výstavbu tepelného zdroje na štěpku. Jaký je současný energetický mix druhého největšího města v zemi?

Jak jsme se již bavili, v současné době jsou dodávky tepla do centrálního systému závislé z 80 procent na plynu. Ve výhledu do roku 2030 máme snížení závislosti na plynu na 65 procent, přičemž dalších 15 procent by měla tvořit štěpka a pětina tepla by měla pocházet z odpadního tepla ze ZEVO, tedy brněnské spalovny. Po roce 2030 předpokládáme, že polovinu dodávek obstará teplo z Dukovan, maximálně 15 procent bude tvořit plyn, 20 procent ZEVO a do 15 procent štěpka. Důležitá je pro nás i solární energie. Aktivně využíváme fotovoltaiku prostřednictvím městské společnosti SAKO Solar, jež v roce 2023 dokončila instalaci solárních panelů na střechách osmi budov v majetku města, převážně na střechách základních škol či domovů pro seniory, nově také na střeše polikliniky v městské části Lesná, kde roční produkce zelené energie pokryje víc než třetinu její spotřeby elektřiny.

► V posledních letech se hodně zmiňuje udržitelnost a ekologie. Odpadní teplo z jaderné elektrárny je asi tím nejčistším zdrojem, co může být.

Dlouhodobě pracujeme na zlepšení ekologie a energetiky v našem městě, i proto se snažíme zdroje diverzifikovat. Využíváním tepla z dukovanské elektrárny získáme stabilní a bezemisní zdroj tepla a významně snížíme závislost na dodávkách plynu do jihomoravské metropole. Významně také snížíme emisní zatížení, podle předběžných výpočtů až o 230 tisíc tun CO2 ročně. Je to tedy mix energetické soběstačnosti, udržitelnosti a spolehlivých dodávek tepla. Obyvatelé města pak horkovod pocítí nejvíc na snížené ceně tepla.

► Kolik má projekt stát?

V tuto chvíli počítáme s částkou 19 miliard, která by se měla rozložit mezi společnosti Teplárny Brno a ČEZ, na který vychází zhruba dvě miliardy. To jsou investice spojené s přípravou v jejich areálu a vyvedení tepla ven před Dukovany, kde to investičně přebíráme my. Celou délku horkovodu v délce 42 kilometrů budou financovat Teplárny Brno. Počítáme s tím, že část celkového rozpočtu 17 miliard teplárny ufinancují z vlastních zdrojů, zejména v první fázi, a také z úvěru EIB. Počítáme také s dotacemi. Plánujeme využít prostředků z Modernizačního fondu na ekologizaci.

► Podíl dotací by měl být jak velký?

Jako maximální částku dotace vidíme v tuto chvíli deset miliard. Činíme všechny kroky pro to, abychom na tuto sumu dosáhli.

► Jaká je finanční návratnost projektu?

Nejdůležitější je, abychom co nejvíce snížili závislost na plynu. Druhým klíčovým parametrem projektu je bezpečné, stabilní a ekologické, tedy bezemisní teplo. Ale nežijeme mimo ekonomickou realitu, takže řešíme i cenu tepla pro samotné uživatele. Základním předpokladem projektu je, aby finální cena tepla pro koncové uživatele byla nižší, než je současná cena.

► Máte již nyní domluvenou cenu tepla?

Cena je kalkulována ve smlouvě. A také můžeme již teď říct, že cena tepla v Brně získá s využitím tepelného zdroje z Dukovan silný stabilizační prvek a zásadně se tak sníží citlivost ceny na výkyvy cen energií. Pokud jde o konkrétní ceny po roce 2030, podle kalkulací očekáváme v porovnání s aktuální cenovou hladinou pozitivní dopad, tedy snížení ceny. Což je druhým hlavním cílem tohoto projektu. Abych byla konkrétní, v současné chvíli platí Brňané 1 220 korun za gigajoul, po dokončení lze očekávat snížení až o 20 procent. Dalším důležitým aspektem horkovodu z Dukovan je také bezpečnost dodávek tepla, protože Česko plyn dováží především z geopoliticky nestabilních zemí, z čehož vyplývá i jeho volatilní cena.

► Samotnou návratnost tedy zatím nemáte přesně spočítanou?

V současnosti to nejsem schopna říct, protože stále pracujeme s parametry, které nejsou definitivně uzavřeny, ať jde o cenu zakázky, výši dotace, nebo délku a úrokovou sazba úvěru. Kolegové z Tepláren Brno v daný moment počítají s návratností do 25 let.

► Je horkovod z Dukovan největší investicí v novodobé historii Brna?

Je to největší investiční projekt za několik posledních desítek let, ať jde o město samotné, nebo městské společnosti.

► Inspirovali jste se v Českých Budějovicích, kam vede horkovod z Temelína, nebo někde v zahraničí?

Pro finální rozhodnutí bylo důležité, že obdobný projekt již v Česku funguje a že můžeme s Českými Budějovicemi konzultovat úskalí, která s tím byla spojena. Byť máme jiný model financování – v případě horkovodu z Temelína byl primárním investorem ČEZ. Nicméně inspirace tam samozřejmě je, navíc kolegové z brněnských Tepláren jsou v kontaktu s dalšími dvěma městy v zahraničí, kde realizovali obdobný projekt.

► Momentálně jste ve fázi příprav tendru a vyjednávání financování. Kdy by se v ideální variantě mohlo začít stavět a kdy bude Brňany hřát teplo z Dukovan?

Zásadní je, že jsme od memoranda o spolupráci postoupili do fáze uzavřených smluv, které jsme společně s ČEZ podepsali letos v březnu na výstavbu a dodávky tepla. Teplárny Brno nyní připravují podklady pro projektovou dokumentaci a následné výběrové řízení. Kroky, kterými se posouváme, se dějí po mnoha liniích a jsou poměrně intenzivní. Počítáme s tím, že stavět by se začalo v roce 2027, ke zprovoznění by mohlo dojít v roce 2031.